Soud rozhodne, jestli se Bobošíková, Dlouhý či Okamura vrátí do boje o Hrad
Nejvyšší správní soud dnes rozhodne, kdo se nakonec objeví na hlasovacích lístcích pro lednové prezidentské volby. Soudci využili celou 15denní lhůtu, kterou jim zákon dává, aby námitky prezidentských kandidátů zhodnotili. Rozhodnutí nastaví pravidla, jak se mají počítat neplatné podpisy. Jinak si prováděcí předpis vykládá ministerstvo a jinak všichni tři odmítnutí uchazeči.
Na tom, zda se měly chybné podpisy ze dvou kontrolovaných vzorků sčítat nebo průměrovat, závisí další osud nejméně jednoho z odmítnutých kandidátů. Ministerstvo podle jednoho z možných výkladů možná odečetlo dvakrát víc podpisů než mělo.
„Zatím si myslím, že jsme postupovali dobře, ale to neznamená, že závěr můj nebo Nejvyššího správního soudu nakonec nemůže být jiný,“ hájí svůj postup Václav Henych ze státní volební komise.
Nejasnosti kolem prezidentských voleb a výhrady vyloučených kandidátů shrnuje Martin Drtina
Jiný výklad zákona by podle výpočtů Radiožurnálu mohl do hry vrátit jen Janu Bobošíkovou, která by se tím přehoupla přes 50 tisíc platných podpisů. Dala už najevo, že v případě neúspěchu dopředu neodmítá ani ústavní stížnost.
„Kolem přímé volby prezidenta vládne takový chaos a v zákoně jsou takové díry, že v tuto chvíli nemůžu vyloučit vůbec nic,“ řekla Bobošíková.
Ani další dva odmítnutí kandidáti své naděje zatím nepohřbili. Vladimír Dlouhý a Tomio Okamura trvají na tom, že jim vnitro nemělo vyřadit podpisy například jen kvůli formálním chybám v trvalé adrese.
„Našli jsme konkrétní případy, kdy člověk byl vyřazen, dokonce v jednom případě jako neexistující, i když ten člověk existuje,“ diví se Dlouhý.
„Ministerstvo vůbec nekontrolovalo pravost podpisů, což vzbuzuje obrovské otazníky. Všichni víme, že stávající prováděcí zákon paradoxně zvýhodňuje kandidáta, který si opsal data, jméno, datum narození a adresu například z veřejného obchodního rejstříku,“ míní Okamura.
„Myslím, že určité intelektuální rezervy jsou jak v oblasti samotného zákona, tak jeho výkladu ministerstvem vnitra,“ říká advokát Pawel Uhl, který zastupuje Jiřího Dienstbiera. Jeho zaregistrovaná kandidatura byla totiž napadnuta jedním z odmítnutých kandidátů.
I proti verdiktu NSS se lze odvolat
„Je třeba zdůraznit, že se zde český právní řád poprvé setkává s tím, že nějaká podstatná skutečnost, která je klíčová pro to, zda někdo splnil nějakou podmínku, nebo ne, se nezjišťuje obvyklým způsobem, ale pouze statistickým způsobem, čili s určitou mírou pravděpodobnosti. A takové postupy jsou z hlediska práva spíše sporné,“ dodává Uhl.
Proti dnešnímu očekávanému rozhodnutí Nejvyššího správního soudu bude možné do dvou měsíců podat stížnost k Ústavnímu soudu, která by mohla vést až k odkladu termínu voleb.
I kdyby nikdo z kandidátů tohoto práva nevyužil, mohou se spory o nového prezidenta před soudy znovu vrátit. A dokonce i po volbách, kdy bude možné zažalovat například neprůhledné financování kampaně.
„Souvisí to s tím, jestli byl prezident zvolen na základě čisté volební kampaně z hlediska čistoty financování, nebo ne. Shodou okolností zrovna prezident republiky, který by možná neměl tu čistou volební kampaň, bude už ten, který v mezidobí bude vybírat nové soudce Ústavního soudu, kteří tam eventuálně v létě zasednou a nakonec budou o tom jeho případu rozhodovat,“ upozorňuje ústavní právník Jan Kysela.
