Senát v pondělí rozhodne o případné žalobě na Klause, návrh podepsalo 28 senátorů
Už zítra rozhodnou senátoři o tom, zda horní komora Parlamentu odešle žalobu na prezidenta Václava Klause k Ústavnímu soudu za údajnou velezradu. Té se podle navrhovatelů dopustil svojí novoroční amnestií. Návrh podepsalo 28 z 81 členů Senátu. K prosazení svého záměru potřebují získat nadpoloviční většinu přítomných senátorů při neveřejném hlasování.
Z navrhovatelů ústavní žaloby na Václava Klause je 18 ze sociální demokracie, pět z klubu KDU-ČSL a nezávislí, dva z klubu Starostové a Ostravak, jedna komunistická senátorka a dvě nezávislé senátorky - Eliška Wagnerová a Alena Dernerová.
Velezrady se podle nich prezident dopustil novoroční amnestií i odkládáním podpisu dodatku Lisabonské smlouvy o novém záchranném fondu eurozóny.
Senátoři připomínají také Klausovo údajné otálení s podpisem dodatku k Evropské sociální chartě a vytýkají mu, že téměř rok nejmenoval žádného ústavního soudce.
Zítra se proto pokusí přesvědčit své kolegy a získat nadpoloviční většinu přítomných členů horní komory. Jedním ze signatářů je i sociální demokrat Jiří Dienstbier. „Myslím, že by to mohlo velmi pročistit situaci do budoucna a vyjasnit vztahy prezidenta a dalších ústavních orgánů. Aby se do budoucna předešlo kompetenčním sporům mezi jednotlivými ústavními institucemi,“ vysvětluje.
Příští pátek začne platit novela ústavy, která stanoví, že Senát bude moci podat ústavní žalobu jen se souhlasem Sněmovny. Vedle velezrady novela uvádí i „hrubé porušení ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku“. K přijetí návrhu žaloby budou nutné hlasy tří pětin přítomných senátorů a tří pětin všech poslanců, tedy 120 členů dolní komory. Pokud Sněmovna návrh žaloby nepotvrdí do tří měsíců od žádosti Senátu, bude platit, že souhlas dán nebyl.
Z ODS se k nim nepřidal žádný senátor. Premiér a předseda ODS Petr Nečas postup 28 senátorů ostře odsoudil. Podle předsedy klubu občanských demokratů Jaroslava Kubery není amnestie důvod, proč levicoví senátoři se žalobou za velezradu přišli.
„Důvod je ten, že oni se bojí toho, aby se Klaus nevrátil do politiky. Protože dobře vědí, že on je politik s velkým P a oni jsou politici s malým p. A tím, když se jim povede ho totálně dehonestovat, tak si myslí, že on bude vyřízený. Ale ono to tak samozřejmě nebude,“ zdůrazňuje Kubera.
Pokud by došlo k soudu a ten Václava Klause odsoudil, zratil by nárok nejen na prezidentský plat, ale i na požitky po skončení výkonu funkce.