OVĚŘOVNA: Spor o výklad Ústavy. Kandidát SPD by chtěl odvolat vládu, podle expertů to ale není možné
Tomio Okamura (SPD) sdílel na facebooku příspěvek na podporu prezidentského kandidáta Jaroslava Bašty. Podle Okamury je to jediný kandidát, který po svém zvolení „odvolá Fialovu vládu“. Dokládá to i tvrzením ústavního právníka Jana Kudrny. Server iROZHLAS.cz právníka oslovil, ten ale uvedl, že je jeho výrok vytržený z původního kontextu. Shoduje se naopak s dalšími experty na ústavní právo, že prezident smí vládu odvolat jen v určitých případech.
„Kandidát SPD na prezidenta Jaroslav Bašta jako jediný řekl, že v případě zvolení odvolá Fialovu vládu. Podpořte Jaroslava Baštu! Nikdo jiný z kandidátů včetně Andreje Babiše odvolat Fialovu vládu nechce,“ napsal na facebookovém profilu poslanec a předseda hnutí SPD Tomio Okamura.
Jaroslav Bašta serveru iROZHLAS.cz potvrdil, že slib plánuje dodržet. Že by tuto kompetenci jako prezident měl, mu podle jeho slov potvrdili „jeho právníci“. Jmenoval při tom Zdeňka Koudelku, který do Senátu kandidoval v trojkoalici Trikolora, SPD a Moravanů, Pavla Hassenkopfa nebo Jana Kudrnu.
O devět let starý výrok posledního jmenovaného právníka opírá argumentaci i Okamura.
Server iROZHLAS.cz právníka kontaktoval. Podle něj je ale výrok vytržený z kontextu a je podle něj zřejmé, že prezident ze své vůle vládu odvolat nemůže.
„Je to pravomoc, kterou může prezident využít jen v krajním případě. Nemůže to udělat jen proto, že si to politicky usmyslí, že se mu konkrétní premiér nebo vláda osobně nelíbí,“ rozporuje ústavní právník Kudrna Okamurův příspěvek s tím, že je význam jeho slov překroucený.
„Pakliže pan Bašta říká, že když se stane prezidentem, svrhne vládu, tak slibuje protiústavní jednání. A to v takové míře závažnosti, že se dá označit za něco, co se přinejmenším blíží puči. Pokud by ústavní aktér v roli prezidenta republiky svrhl vládu, která se opírá o vůli Sněmovny, která se opírá o vůli voličů, tak jak to jinak chcete popsat?“
Jan Kysela (ústavní právník)
Okamura ale skutečnost, že se Kudrna od jeho výkladu citace distancoval, nijak nekomentoval. Tvrdí, že má na podobný krok Bašta právo.
„Jsme plně přesvědčeni, že článek 62 Ústavy hovoří zcela jasně. Je tam jasně napsáno, že prezident jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády, odvolává vládu a přijímá její demisi. Článek hovoří zcela jasně, není podmíněný žádným odkazem na ty články, které hovoří o kompetencích vlády. A z hlediska legitimity vlády je tento krok v souladu s Ústavou,“ řekl Okamura s tím, že v případě nesouhlasu by se mohli dotyční obrátit na Ústavní soud.
‚Slibuje protiústavní jednání‘
S tím ale nesouhlasí ústavní právník Jan Kysela, podle kterého prezident kompetenci svévolně odvolat vládu zkrátka nemá.
„V článku 75 je napsáno, že prezident republiky odvolá vládu, která nepodá demisi, ačkoliv ji byla povinna podat. A tím se jeho pravomoc vyčerpává. Nemá pravomoc odvolat vládu za jiné situace, než jaká je tady popsána.“
Marek Antoš (ústavní právník)
„Pakliže pan Bašta říká, že když se stane prezidentem, svrhne vládu, tak slibuje protiústavní jednání. A to v takové míře závažnosti, že se dá označit za něco, co se přinejmenším blíží puči. Pokud by ústavní aktér v roli prezidenta republiky svrhl vládu, která se opírá o vůli Sněmovny, která se opírá o vůli voličů, tak jak to jinak chcete popsat?“ reagoval na dotaz serveru iROZHLAS.cz.
Jak dále vysvětlil, prezident může odvolat vládu pouze v případě, že vláda nepodá takzvanou „povinnou demisi“. K té dochází například po sněmovních volbách, když jsou zvolení noví poslanci.
„Druhý typ povinné demise nastává tehdy, když vláda neuspěla v souboji o důvěru, tedy když požádala o důvěru a nedostala ji nebo jí byla aktivně vyslovena nedůvěra. Ve chvíli, kdy vláda po těchto dvou případech demisi nepodá, tak tady funguje prezident republiky jako taková málo pravděpodobná pojistka, protože je dost nepravděpodobné, že by to vláda neudělala,“ doplňuje Kysela pro iROZHLAS.cz.
Odvolat svévolně vládu prezident nemůže ani podle vedoucího katedry ústavního práva na Univerzitě Karlově Marka Antoše.
„Je zajímavé, že i prezident Zeman na začátku svého volebního období vedl spekulaci o tom, jaká je šíře jeho pravomocí a jestli by nemohl vládu odvolat. A jakýmsi obloukem je možné dohledat jeho vyjádření, kdy mu byla předána petice za odvolání vlády a on sám relativně přesně tomu, kdo mu petici předává, vysvětluje, proč on tuto pravomoc nemá,“ vysvětluje Antoš s odkazem na záříjovou petici protivládních demonstrantů.
Ústavu číst celou
Podle expertů na ústavní právo je základní chybou opírat se pouze o článek 62 Ústavy, kde jsou obecné kompetence prezidenta zakotveny. Podle nich je naopak třeba číst Ústavu jako celek, protože až další články určují, za jakých okolností může prezident konkrétní kompetence vykonávat.
Jan Kysela je ústavní právník a odborník v oboru státovědy a politologie. Působí na Právnické fakultě Univerzity Karlovy jako vedoucí katedry politologie a sociologie. Zabývá se především ústavními systémy a obecnou státovědou. Kromě pedagogické činnosti se věnuje práci pro Stálou komisi Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury.
Marek Antoš je ústavní právník a také vedoucí katedry ústavního práva na Univerzitě Karlově v Praze. Zabývá se především ústavními problémy politického systému, přezkumem ústavnosti zásahů do sociálních práv, financováním politických stran nebo volbami a volebním právem.
Jan Kudrna je ústavní právník a vysokoškolský pedagog. Od roku 2003 působí na Právnické fakultě Karlovy univerzity, aktuálně jako docent na katedře ústavního práva. V současnosti vyučuje také na Policejní akademii České republiky v Praze.
„Článek 62 a 63 je kompetenční katalog. Abyste dobře rozuměl tomu, co z toho kompetenčního katalogu plyne, tak musíte listovat zbytkem Ústavy. Najdete tam třeba i to, že prezident republiky rozpouští Poslaneckou sněmovnu, ale to neznamená, že ji rozpustí, kdykoliv si řekne, že se mu ta Sněmovna nelíbí. Musíte nalistovat článek 35, kde je napsáno, za jakých podmínek ji může a musí prezident rozpustit. A stejné je to i s ustanovením ohledně jmenování a odvolávání členů vlády,“ popisuje Kysela.
Stejně situaci vidí i právník Antoš, podle kterého jsou kompetence prezidenta při jmenování a odvolávání vlády vymezeny právě v oddílu, který se vlády týká. „V článku 75 je napsáno, že prezident republiky odvolá vládu, která nepodá demisi, ačkoliv ji byla povinna podat. A tím se jeho pravomoc vyčerpává. Nemá pravomoc odvolat vládu za jiné situace, než jaká je tady popsána,“ uvádí Antoš.
Podle Kysely by podobné „navyšování“ kompetencí prezidenta vedlo k verzi silnějšího poloprezidentského systému, který není s aktuální českou parlamentní demokracií v souladu.
„Není to ani ve Francii, pouze v některých afrických státech. Vláda pak není závislá pouze na parlamentu, ale i na prezidentovi. A není náhodou, že tyto verze silnějšího semiprezidencionalismu bývají velmi nestabilní, protože se může prezident s parlamentem o vládu přetahovat. Vede to k různým poruchám, převratům a pučům. Ze systémového hlediska je tedy logické, že to takto nastaveno nemáme a že to takto ani nemáme mít,“ doplňuje Kysela.
Baštovu kandidaturu oznámilo hnutí SPD začátkem září s tím, že jej nominuje poslanecký klub. Ten disponuje přesně potřebnými dvaceti zákonodárci, takže si kandidaturu musel Bašta podepsat také sám. Průzkumy mu doteď měří podporu pod pěti procenty.
