• Server iROZHLAS.cz získal odpovědi Kanceláře prezidenta republiky na otázky týkající se spolupráce s Advokátní kanceláří Nespala. Mluvčí Hradu Vít Novák hájí kontury smlouvy s renomovaným advokátem skutečností, že ho vybrala prezidentská kancelář už v roce 2006, tedy sedm let před nástupem Miloše Zemana.
• Smlouva i dohodnutá cena za právní služby přitom měla být při potvrzení AK Nespala v roce 2013 totožná s tou, kterou Pražský hrad uzavřel za éry prezidenta Václava Klause.
• Jenže výběr advokátní kanceláře Nespala provází nejasnosti. Veřejná soutěž totiž neproběhla. Není jasné, za co konkrétně Kancelář prezidenta republiky vyplácí milionové částky. Hrad se tak podle právníka Marka Zelenky svou široce definovanou, rámcovou smlouvou pohybuje v šedé zóně zákona o zadávání veřejných zakázek.

Původní zpráva Praha 5:00 10. listopadu 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Dvacet milionů korun za deset let spolupráce na základě obecně naformulované smlouvy. Do toho faktury, ze kterých není možné vyčíst, na co přesně jsou veřejné finance vynakládány. Tak vypadá spolupráce Kanceláře prezidenta republiky (KPR) s Advokátní kanceláří Nespala.

Advokát Nespala zastupuje prezidenta Zemana i Hrad. Neprůhledná spolupráce vyjde stát na miliony ročně

Číst článek

Po vydání článku serveru iROZHLAS.cz s těmito zjištěními reagoval Hrad přes svého mluvčího Víta Nováka odpověďmi na již dříve zaslané dotazy, kterými se snaží spolupráci s externí advokátní kanceláří vysvětlit.

Odvolává se při tom na kontrakt s Advokátní kanceláří Pejchal a Nespala, která Pražský hrad ve sporech zastupovala od roku 2006. Ten má být základem pro současnou advokátní kancelář Marka Nespaly. Tu Hrad označuje jako logického nástupce, který převzal závazky původního dodavatele právních služeb.

„Po odchodu společníka JUDr. Aleše Pejchala byla advokátní kancelář dne 5. 12. 2012 přejmenována na Advokátní kancelář Nespala, s. r. o. Členové sdružení advokátů Pejchal, Nespala a spol. převedli v říjnu 2012 smlouvou o prodeji podniku celou advokátní kancelář na nově vzniklou advokátní korporaci, samozřejmě včetně veškerých klientských vztahů, což vyplývá z veřejného rejstříku,“ vysvětluje Novák, jak se nástupnická Advokátní kancelář Nespala dostala v roce 2013 k lukrativnímu kontraktu.

Smlouvu z února 2013, kterou získal server iROZHLAS.cz na základě informačního zákona, tak Hrad podle Nováka podepsal pouze jako „akceptaci a potvrzení právního nástupce předchozí smlouvy“.

„Předmět původní i nové smlouvy je zcela identický. Vzhledem k tomu, že od uzavření původní smlouvy uplynulo více než 16 let, nemůže KPR prokázat, ani vyvrátit, jakým způsobem byla tehdy tato veřejná zakázka zadána,“ upřesňuje Novák s tím, že ve staré i nové smlouvě se mají shodovat i částky, které jsou stanovené jako odměny za právní služby.

Soutěžit, či nesoutěžit?

Výběr Advokátní kanceláře Nespala ale provázejí nejasnosti. Smlouvu s jejím právním předchůdcem měl Hrad podle Nováka podepsat 20. 6. 2006, tedy necelé dva týdny před tím, než vstoupil v platnost zákon o veřejných zakázkách.

20:12

Jsem přesvědčen, že článek Hitler je gentleman skutečně existoval, říká advokát Miloše Zemana

Číst článek

A stejně jako Hrad, který uvádí, že neumí zjistit, jak byla před lety advokátní kancelář vybrána, neumí případnou zakázku dohledat ani odborník na veřejné zakázky Jiří Skruhrovec z organizace Datlab.

„Data o zakázkách před červnem 2006 jsou bohužel nejspíše definitivně a nenávratně ztracena. Čili zakázku nelze dohledat,“ říká po neúspěšném pátrání po databázích veřejných zakázek před začátkem platnosti zákona.

Zakázku na dodávku právních služeb ale Kancelář prezidenta republiky podle Skuhrovce nevypsala ani v následujících letech, kdy už zákon v platnosti byl. 

„Děláme komplexní databázi všech veřejných zakázek vypsaných od roku 2006. Žádnou zakázku pro Advokátní kancelář Nespala, která by odpovídala parametrům této smlouvy, jsme tam nenašli. Čili za posledních 20 let taková zakázka pravděpodobně neproběhla,“ podotýká Skuhrovec.

A to podle odborníka v pořádku není. Pražský hrad měl podle něj minimálně advokátní kancelář „přesoutěžit“, protože muselo být zřejmé, že náklady na služby stanovené širokou rámcovou smlouvou dříve či později přesáhnou hranici pro zakázky malého rozsahu.

„Ta smlouva by byla v pořádku na malé služby, v momentě, kdy se jedná o smlouvu, ze které se čerpá více než dva miliony korun, se to mělo soutěžit podle zákona,“ upozorňuje Skuhrovec s odvoláním na tehdy už platný zákon, který později nahradil zákon o zadávání veřejných zakázek z roku 2016.

Méně příkrý v závěrech je právník organizace Oživení Marek Zelenka, podle kterého se sice Pražský hrad s Advokátní kanceláří Nespala pohybují v takzvané šedé zóně, k porušení zákona ale zřejmě nedošlo. 

„Myslím, že (advokátní kancelář – pozn. red.) být soutěžená nemusela, byť v průběhu fakturace za celých těch více než deset let vzbuzuje pochybnosti, zda to celé nemělo být přesoutěženo. Je to taková šedá zóna zákona o zadávání veřejných zakázek, takže bych si nedovolil tvrdit, že Hrad zákon porušil,“ říká.

Šedá zóna zákona

A v čem zmiňovaná šedá zóna spočívá? Zákon o veřejných zakázkách podle Zelenky nestanovuje, že by zadavatel musel zrušit smlouvu a znovu dodavatele služeb soutěžit, protože mu výrazně narostly náklady, jak se v případě Pražského hradu stalo třeba po roce 2018.

„V navazujících letech to (Pražský hrad – pozn. red.) překročil, nicméně zákon není tak přísný, že by se v momentu překročení nějaké částky mělo zastavit jakékoliv plnění ze smluv, protože pro Hrad mohou být stále ještě výhodné. To si má ale zhodnotit sama prezidentská kancelář, z tabulky se to velmi špatně odhaduje,“ vysvětluje právník při pohledu na částky výdajů Pražského hradu na právní služby AK Nespala za jednotlivé roky.

„Když se podívám, jak po letech platil Hrad za právní služby, tak je velkým otazníkem, co se dělo v letech 2018 a 2019, kdy ty částky přesáhly čtyři miliony korun a výrazně tak přesáhly limit zakázek malého rozsahu. Je tedy otázkou, jestli si v ten moment neměl Hrad zhodnotit, zda se mu stále vyplatí udržovat tyto dlouhodobé smlouvy,“ upozorňuje Zelenka.

To ale Kancelář prezidenta republiky neudělala. Jedinou snahou o „optimalizaci nákladů“ na právní služby je dodatek smlouvy z roku 2014, který Hrad vysvětluje vypsaným poptávkovým řízením.

„S účinností k 23. 10. 2014 byla smlouva z 19. 2. 2013 dodatkem změněna a na základě toho byla hodinová sazba platby za právní služby snížena ze tří tisíc korun – jde o sazbu ze smlouvy z roku 2006 – na dva tisíce korun. Této změně předcházel průzkum trhu, ale nikoliv za účelem zadávat novou veřejnou zakázku, ale opatřit si informace o tom, v jakých cenových hladinách se pohybují i jiné renomované advokátní kanceláře,“ přiblížil záměr mluvčí prezidentské kanceláře Novák.

A jak tuto slevu Hrad vysvětluje? Podle dodatku prezidentská kancelář počítala s tím, že kvůli odchodu hradního právníka, současného advokáta Pavla Hasenkopfa výrazně přibude práce, kterou za něj budou muset externí právníci vykonávat.

Právník Zelenka přesto poukazuje na skutečnost, že náklady se nezvýšily v letech po odchodu advokáta, ale skokově až o čtyři roky později.

„Člověk by očekával, že v roce 2014 a 2015 se dramaticky zvedne množství práce. Ale k tomu nedošlo. Najednou se zvednou náklady v roce 2018, což je zajímavé s ohledem na prezidentské volby v tom roce. Je otázkou, zda v průběhu voleb dělala AK Nespala jen práce související s výkonem mandátu prezidenta republiky, nebo s výkonem volební kampaně kandidáta Miloše Zemana,“ upozorňuje Zelenka s tím, že pochyby prohlubují právě i obecně formulované faktury a transparentnost Hradu.

Stará smlouva neomlouvá

Na hraně zákona se ale podle Zelenky pohybuje i samotné zadání smlouvy, které je příliš široké na to, aby dosáhlo třeba i na případnou výjimku. Ta by totiž otázku, zda bylo třeba advokátní kancelář přesoutěžit, vyřešila.

„Zákon výjimku stanovuje pouze na úzkou skupinu právních služeb, a to je zastupování ve sporech anebo na moment, kdy spor pravděpodobně hrozí. Z toho, jak je smlouva deset let postavená, to ale vypadá, že AK Nespala vykonává pro Hrad spoustu dalších právních služeb v takzvaně běžné agendě a je otázka, jestli by tyto práce neměli vykonávat spíše interní zaměstnanci Hradu než externí advokátní kancelář,“ míní.

Odvolávání se na skutečnost, že nová smlouva má přesně kopírovat tu starou, je podle Zelenky vzhledem k zákonu irelevantní a Hrad neomlouvá. Nejčistší formou by pak z jeho pohledu bylo smlouvu rozdělit.

„Hrad si má – obzvláště pak, když na to má deset let – smlouvy pročíst a zhodnotit, jestli jejich znění odpovídá aktuální dobré praxi v poptávání právních služeb. Vzhledem k tomu, že okruhy agend jsou tak obecně napsány, bych doporučil Hradu, aby si rozdělil to, co by mohlo spadat pod výjimku ze zákona o veřejných zakázkách, což je zastupování ve sporech. A běžnou agendu, na kterou se má pravidelně soutěžit na trhu,“ podotýká.

Spojená smlouva podle něj nedává ze zákona smysl a budí pochybnosti, jestli je uzavřená správně. „Nedá se dost dobře zhodnotit, jestli se pohybujeme ve výjimce ze zákona, jestli suplujeme nedostatek personálu na Hradě nebo co to vlastně je za faktury,“ vypočítává s tím, že částky z let 2018 a 2019 působí tak, že si Kancelář prezidenta republiky poptala nového zaměstnance na celý rok na plný úvazek.

Role hradních právníků

Suplování hradních právníků odmítá mluvčí Novák. Podle něj je náplň jejich práce jiná, Nespalovu kancelář Pražský hrad podle něj využívá jen na složité právní spory.

„A to již v prvostupňovém soudním řízení, anebo až v odvolacím řízení, pokud jde o věci týkající se samotné KPR, a ve všech případech týkajících se prezidenta republiky, ať již jde o záležitosti občanskoprávní, nebo trestněprávní,“ vysvětluje Novák.

Smlouva ale nabízí jiný obrázek. Jak už dříve řekl serveru iROZHLAS.cz právník Transparency Interantional Petr Leyer, je definovaná tak, že lze na jejím základě poskytnout prakticky jakékoliv právní služby.

„Je to rámcová smlouva, která je velmi obecná. Může zahrnovat veškeré právní služby, které poskytuje advokát, a moc z ní nevyplývá, v jakém rozsahu, kvalitě a co přesně z toho plnění pak této kanceláři plyne. Od instituce typu Kanceláře prezidenta republiky bych si představoval trošku konkrétnější zadání,“ řekl Leyer.

Přiložené faktury jsou navíc formulované příliš obecně na to, aby šlo poznat, zda v jejich rámci neposkytovala Nespalova kancelář i další služby. Což by se podle právníka Zelenky dalo na základě vyúčtovaných částek očekávat.

„Vzhledem k tomu, že do těch faktur není vidět, tak si nedovolím tvrdit, že došlo k nějakému zákonnému porušení. Ale minimálně se dá Hradu vytknout, že faktury proplácel pouze na základě telefonických požadavků. A neexistuje tak žádná auditní stopa o tom, co AK Nespala reálně vykonal,“ uzavírá Zelenka.

Tomáš Pika Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít