Moderátoři vs. politik v ruské televizi? ‚V Norimberku vlasovce neřešili,‘ dává historik za pravdu Novotnému
Vlasovci pomáhali potlačit varšavské povstání a jejich činy odsoudili během Norimberských procesů. To zaznělo z úst moderátorů ruského státního televizního kanálu Rossija-1 během rozhovoru se starostou Řeporyjí Pavlem Novotným (ODS), jenž chce Ruské osvobozenecké armádě postavit pomník. Obě strany v pořadu odkazovaly na řadu historických událostí. Kde je pravda? iROZHLAS.cz se zeptal historika Ústavu pro studium totalitních režimů Davida Svobody.
Moderátorka pořadu 60 minut televize Rossija-1 Olga Skabejevová se hned na začátku rozhovoru se starostou pražských Řeporyjích zeptala, jestli se neobává vzít na sebe odpovědnost přijít s iniciativou na postavení sochy člověku, jehož činnost byla odsouzena během Norimberského procesu.
Vlasovci
„Je to neformální označení pro vojáky Ruské osvobozenecké armády generála Andreje Vlasova, který se v zajetí, do nějž upadl v létě 1942 na východní frontě, přidal na stranu Němců, s jejichž pomocí hodlal svrhnout sovětský režim a nastolit v Rusku spravedlivé pořádky. Byla to jedna z mnoha formací ze znevolněných národů, které hledaly útočiště u nepřítele jejich nepřítele,“ popsal historik David Svoboda.
To Novotný odmítl s tím, že nechtějí stavět pomník generálu Andreji Andrejevičovi Vlasovovi a že se o jím vedené Ruské osvobozenecké armádě v Norimberku vůbec nemluvilo.
Moderátoři s ním nesouhlasili a dodali: „Je to něco jako Bandera na Ukrajině. Ne každého pomocníka odsoudili v Norimberku jmenovitě. Činnost vlasovců byla samozřejmě odsouzena Norimberským tribunálem a má přímé spojení se zločiny, na něž neplatí promlčecí lhůta.“
Historik Svoboda ale dává za pravdu někdejšímu bulvárnímu novináři. „V Norimberku se o tom vůbec nejednalo. Nejednalo se tam o ukrajinských nacionalistech jako předmětu nějakého trestního stíhání, nejednalo se tam ani o vlasovcích. Řekl bych, že jediný mezinárodně platný akt, který ovlivnil osudy vojáků Vlasovovy armády, byla Jaltská ujednání, která zařídila, že dva miliony lidí ruského původu a občanů západních zemí byly vydány do chřtánu Stalinovi,“ řekl pro iROZHLAS.cz.
Pro Rusko je kyberprostor báječná nová hračka, nechali jsme ho zajít příliš daleko, říká expert Giles
Číst článek
Podle něj je i zmínka o Stepanu Banderovi chybná. „Je dobře, že moderátor nadhodil tu souvislost se Stepanem Banderou a jeho hnutím. Obojí je lživé a obojí Rusové strašně rádi vyzdvihují, aby dodali váhu svým historickým argumentům,“ doplnil historik.
Sedmého nebo osmého?
Novotný řekl, že chce vlasovcům postavit pomník, protože přispěchali Praze na pomoc, při osvobozování jich 300 padlo a jejich čin dodnes nic nepřipomíná. „Nevím to úplně přesně, ale 300 je minimální odhad,“ opět souhlasil se starostou Svoboda.
Jednou z konfliktních otázek v pořadu bylo i to, jestli Ruská osvobozenecká armáda opustila Prahu 7., nebo až 8. května, jak tvrdil Novotný. „Vlasovci byli znechuceni postojem České národní rady už 7. května a 8. května v ranních hodinách Prahu opustili,“ vysvětlil Svoboda.
VIDEO: ‚Je to nesmysl, jste směšní.‘ Novotný obhajoval v ruské státní televizi plánovaný pomník vlasovcům
Číst článek
Potvrdil také Novotného výrok o tom, že Koněv dorazil se svou armádou do Prahy až den po kapitulaci německého vojska: „Ano, 9. května,“ připomněl datum, které bylo za minulého režimu oficiálně slaveno jako konec 2. světové války.
Osvobození hlavního města se v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus dotkl i historik a nynější poslanec za ODS Pavel Žáček. „Můžeme se bavit o jejich motivech, ale to, že pomohli Praze, si pamatuje celá Praha,“ řekl.
Varšavské povstání
Konflikt mezi moderátory a Novotným probíhal po celý asi pětiminutový rozhovor. Druhý moderátor pořadu – a manžel Skabejevové – Jevgenij Popov českému politikovi vyčetl, že vlasovci se podíleli na potlačování varšavského povstání.
„Vlasovci se ještě před vznikem Ruské osvobozenecké armády podíleli na potlačení varšavského povstání. Zaživa upalovali lidi. Zabíjeli Židy, Rusy, Poláky, Němce, Ukrajince a vy se chystáte vztyčit sochu vrahům,“ řekl v pořadu 60 minut stanice Rossija-1.
„Na tom se podílela Ruská osvobozenecká národní armáda Bronislava Kaminského,“ odmítl ale tvrzení historik. „To byla kolaborantská formace na straně Němců, takzvaná RONA, a nezjištěný počet jejich příslušníků skutečně dotvářel početní stavy vojsk generála Vlasova. V době, kdy bylo potlačováno varšavské povstání, ale Vlasovova armáda ještě neexistovala,“ dodal Svoboda.
Novotný píše Putinovi: Řeporyje jsou suverénní městská část, o pomníku vlasovců rozhodneme sami
Číst článek
Přesná podle něj není ani informace o upalování. „Není mi o tom nic známo. Jestli mají Rusové důkazy, ať je předloží. Vlasovci jsou velice složitý a neformální pojem. Celé množství drobných pomocných jednotek, které později splynuly s Ruskou osvobozeneckou armádou, jinak rovněž pomáhalo bojovat v Evropě proti partyzánům. To ale z Ruské osvobozencké amrády nedělá zločinný subjekt. Rudá armáda se rovněž dopouštěla zločinů ve velkém, a přesto ji považujeme za spojeneckou,“ řekl.
Problematický je podle něj také výrok moderátorů o tom, že „sovětská armáda osvobodila Česko“. „Nějak se jim z toho vytratili Američané a také Rumuni. Prahu osvobozovali vlasovci, Rudá armáda přišla k téměř hotovému,“ řekl na závěr Svoboda.
Pomník v Řeporyjích
Spor o vybudování pomníku Ruské osvobozenecké armádě v Řeporyjích se rozhořel minulý týden, kdy ruské velvyslanectví reagovalo na záměr městské části. Podle něj by šlo o porušení mezinárodních závazků Česka vyplývajících z úmluvy o nepromlčitelnosti válečných zločinů.
Novotný pak ve středu zveřejnil na svém twitterovém účtu dopis adresovaný ruskému prezidentovi Vladimiru Putnovi, ve kterém píše, že vlasovce si Řeporyje pamatují jako zachránce, jejichž útok na východní břeh Vltavy v květnu 1945 byl jedním z rozhodujících okamžiků Pražského povstání a zásadním způsobem rozhodl o tom, že Praha neskončila v rozvalinách.
Pomníku vlasovcům se věnovala také ruská státní média. Například televize NTV psala o „skandálu“, který kvůli pomníku propukl ve vztazích mezi Ruskem a Českou republikou.
O zamýšleném plánu starosty informovala také nejsledovanější ruská státní televize Pervyj Kanal. Ta uvádí, že za „kontroverzní iniciativou“ stojí starosta pražské čtvrti, na jehož popud se rozpoutala diskuse o přesunu sochy Ivana Stěpanoviče Koněva do muzea.
Není to poprvé, kdy se do podobných sporů zapojilo ruské velvyslanectví. Letos v srpnu například kritizovalo Prahu, že nechce na Staroměstskou radnici vrátit pamětní desku upomínající na osvobození hlavního města Rudou armádou v čele s již zmíněným maršálem Koněvem.
