V červenci přibylo více než 10 tisíc uchazečů o práci. Důvodem je koronavirus i pravidelný sezonní výkyv
Nezaměstnanost v Česku stoupla v červenci na 3,8 procenta z červnových 3,7 procenta. Příčinou mírného nárůstu byl kromě aktuální situace kolem koronaviru i každoroční příchod části zaměstnanců ze školství do evidence úřadů práce. Ty na konci sedmého kalendářního měsíce evidovaly 279 673 uchazečů o zaměstnání, nejvíc od února 2018. Výraznější nárůst nezaměstnanosti až k sedmi procentům by mohl podle ekonomů přijít na podzim.
Počet lidí bez práce stoupl v červenci meziměsíčně o více než 10 tisíc, vyplývá z ve středu zveřejněné statistiky Úřadu práce ČR (ÚP ČR). Ve srovnání s loňským červencem přibylo 74 553 uchazečů o práci. Naopak mírně nižší byl počet volných míst, kterých oproti červnu ubylo více než šest stovek na 334 283. Na jedno volné místo připadá v průměru 0,8 uchazeče.
25:57
Analytička Zlámalová: Vláda nás ohledně viru držela v informační temnotě a strachu. Ani teď se to nelepší
Číst článek
„V červenci jsme zaznamenali pravidelný sezonní výkyv. Za mírným nárůstem nezaměstnanosti stojí kromě aktuální situace kolem koronaviru i každoročně se opakující příchod části zaměstnanců ze školství do evidence ÚP ČR a nižší aktivita firem v letním období v oblasti přijímání nových zaměstnanců z důvodů celopodnikových dovolených,“ uvedl ředitel odboru zaměstnanosti Generálního ředitelství Úřadu práce ČR Jan Karmazín.
V menší míře se podle něj začali do evidence hlásit čerství absolventi škol. „Prozatím ale nezaměstnanost výrazně neovlivňují. Příchod hlavní vlny očekáváme v září,“ dodal Karmazín.
Nezaměstnanost v červnu dosáhla 3,7 procenta. Bez práce je nejvíce lidí od února 2018
Číst článek
Nejnižší nezaměstnanost měl na konci července okres Rychnov nad Kněžnou, a to 1,8 procenta. Následovala Praha-východ s dvěma procenty a okres Jindřichův Hradec s 2,1 procenta. Naopak nejhorší situace byla na Karvinsku s mírou nezaměstnanosti přesahující osm procent. Následovaly okresy Ostrava-město a Most, kde práci hledalo 6,8 procenta lidí.
Výraznější nárůst nezaměstnanosti očekávají ekonomové oslovení ČTK v podzimních měsících. „Jak rychle se bude nezaměstnanost v ČR dál zvyšovat, rozhodne kondice ekonomiky a pokračování vládních podpůrných programů – zejména české obdoby kurzarbeitu. Po jeho případném konci je možné předpokládat skokové navýšení nezaměstnanosti nad pět procent,“ uvedl ekonom ČSOB Petr Dufek.
Na kolena koronavirus Čechy nesrazil, říká sociolog. Vláda ale ‚pozapomněla‘ na domácnosti
Číst článek
Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská odhadla, že bez programu Antivirus by počet nezaměstnaných byl až o 130 tisíc osob vyšší.
Také podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy lze očekávat postupný nárůst míry nezaměstnanosti nejprve k pěti a v posledním čtvrtletí roku až k sedmi procentům. „Bude postupně slábnout efekt opatření zaváděných za účelem podpory ekonomiky a udržení zaměstnanosti během koronavirové krize, jako je ošetřovné nebo kurzarbeit. Mnozí propuštění lidé, kteří se z nejrůznějších důvodů dosud nenahlásili na úřadu práce, tak do konce roku učiní, což jen dále přispěje k růstu míry nezaměstnanosti,“ dodal.
Jakkoliv je růst nezaměstnanosti nepříjemným scénářem, stále podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče nejde o dramatický vývoj. „Bráno z pohledu nedávné historie, míra nezaměstnanosti nad úrovní pět procent byla v české ekonomice zcela běžná v roce 2016 a ještě i počátkem roku 2017,“ upozornil Jáč.
