Svolavatelé protestu během návštěvy Si Ťin-pchinga neuspěli, správní soud zamítl kasační stížnost
Svolavatelé demonstrace při návštěvě čínského prezidenta v Praze s konečnou platností neuspěli se žalobou proti postupu policie, magistrátu a ministerstva vnitra. Na Hradčanské náměstí se protestující z bezpečnostních důvodů vůbec nedostali. Jejich žalobu loni zamítl Městský soud v Praze. Nyní neuspěli ani s kasační stížností.
Agentura ČTK to zjistila z úřední desky.
Nejvyšší správní soud (NSS) sice zrušil tři výroky městského soudu, avšak jen proto, aby námitky svolavatelů sám odmítl pro nepřípustnost.
Nepřípustná žaloba
Šlo o části žaloby směřující proti rozhodnutí magistrátu, kterým byla povolena uzavírka pozemní komunikace, a proti dvěma opatřením obecné povahy stanovujícím přechodnou úpravu provozu.
Postup policie kvůli vlajce Tibetu a Tchaj-wanu byl nepřiměřený, potvrdil soud
Číst článek
„Žaloba proti rozhodnutí o povolení uzavírky byla nepřípustná, neboť žalobci nevyužili opravné prostředky v řízení před správním orgánem. Stejně tak vyhodnotil soud jako nepřípustné i žaloby podané proti opatřením obecné povahy v režimu ochrany před nezákonným zásahem,“ uvedla mluvčí NSS Sylva Dostálová.
Opatření obecné povahy lze zpochybnit jen návrhem na jejich zrušení podle soudního řádu správního.
Protest proti Číně
Zároveň NSS potvrdil čtvrtý výrok, kterým městský soud zamítl žalobu svolavatelů proti „souboru faktických opatření policie“. Žaloba v tomto bodě poukazovala na konkrétní kroky policistů, kteří demonstranty na místo ohlášeného shromáždění nepustili.
'Symbolická podpora všem co nežijí ve svobodě.' Stovky českých radnic a škol vyvěsily tibetskou vlajku
Číst článek
„Vzhledem k tomu, že výše uvedené správní rozhodnutí i související opatření obecné povahy byly pro činnost Policie ČR závazné a zůstaly nedotčeny, dospěl poté NSS k závěru, že pokud Policie ČR při svém počínání tyto akty respektovala a nevpustila žalobce do uzavřeného prostoru, nemohlo jen z tohoto důvodu dojít z její strany k nezákonnému zásahu do jejich práv,“ uvedla Dostálová.
Protestující chtěli předloni 29. března vyjádřit nesouhlas s čínskou lidskoprávní politikou. Policie místo uzavřela pro chodce i vozidla. Žaloba někdejšího vicepremiéra Martina Bursíka a dalších tří svolavatelů poukazovala na to, že demonstraci lze zakázat jen do tří dnů od jejího ohlášení, což se nestalo. Magistrátní úředníci a policisté tak podle nich porušili ústavně zaručené právo na shromažďování.
Podle loňského rozhodnutí městského soudu policisté ani magistrát nepostupovali nezákonně. Soud zdůraznil nutnost zajistit bezpečnost. Vnitro už dříve argumentovalo tím, že uzavření celého prostoru bylo vhodnějším řešením než rozmístění policistů tak, aby řešili jednotlivé situace individuálně.
Bezpečnostní opatření za 16 milionů
Kvůli třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga byla v ulicích Prahy denně nasazena tisícovka policistů, bezpečnostní opatření vyšla na 16 milionů korun. Na policejních služebnách skončilo 23 demonstrantů z řad odpůrců i příznivců státníka. Většinu incidentů policisté vyhodnotili jako přestupky. Kvůli některým zásahům proti projevům nesouhlasu s čínskou politikou čelila policie kritice.
Na konci května NSS konstatoval, že policie chybovala, když přikázala dvěma mužům, aby z oken kanceláře u hotelu Hilton sundali tibetskou a tchajwanskou vlajku. Připomněl význam svobody projevu, s jejímž potlačováním má česká společnost zásadní negativní zkušenost.
„Vyjádření občanského postoje, které už nemusí být vzdorem, ale jen prostým výkonem zaručené svobody, je dědictvím sametové revoluce, které je třeba opatrovat,“ uvedla soudkyně NSS Eva Šonková.
