Nejvyšší soud právně definoval, co znamená vést ‚nezřízený život‘

Podle právně závazné věty Nejvyššího soudu v Brně je nezřízeným životem takové chování, které „evidentně vybočuje z rámce obecné představy o chování v souladu s dobrými mravy“. Soudy se podle právně stanovené definice mají řídit například při rozhodování o dědictví nebo vydědění.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Žena a alkohol

Žena a alkohol | Foto: Fotobanka stock.xchng

Musí jít o dlouhodobý a trvalý jev - neuvažuje se o nahodilém nebo ojedinělém prohřešku. „Opravdu to neznamená jenom nahodilý, jednotlivý pojem jakési revolty třeba v mládí, ale dlouhodobé, soustavné, setrvalé jednání, které sice člověka možná osobně nepoškozuje v jeho světonázoru, ale poškozuje jeho rodinu a jeho okolí,“ přibližuje advokát Václav Vlk.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hostem večerních Ozvěn dne na Radiožurnálu byl advokát Václav Vlk

Znaky trvale nezřízeného života jsou třeba alkoholismus, špatná péče o děti, drogová závislost nebo gamblerství. Prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník považuje za nejdůležitější vzkaz rozhodnutí Nejvyššího soudu dlouhodobé či trvalé neplnění vyživovací povinnosti a právě špatnou péči o děti.

„Nejvyšší soud tady vlastně říká: Jestliže se někdo sám nestará o rodinu a sám se nestará o děti - nestará se o jejich vyživovací povinnost, pak ani nemůže nic chtít po vlastní rodině a po vlastních rodičích, kteří ho mohou vydědit,“ uvádí Lichovník.

Člověk tak ale podle Lichovníka provždy nárok na rodinný majetek neztrácí. „Zůstavitel by mohl vydědění odvolat,“ vysvětluje.

Výčet znaků nezřízeného života považuje advokát Vlk za příkladný. „Určitě to neznamená, že každý gambler vede nezřízený život,“ říká.

Přehrát

00:00 / 00:00

V pořadu Stalo se dnes mluvil o definici pojmu ‚nezřízený život‘ prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník

Podle něj se také nemůže stát, že by došlo ke zneužití věci: „Protože ona je navázána vždycky jako podmínka na věc civilní – třeba vydědění.“ Je prý proto nutný právní úkon, ve kterém bude uvedeno, proč konkrétní osoba vede právě nezřízený život.

Vlk poznamenává, že bylo nutné si v rámci rozhodující praxe Nejvyššího soudu pojem vyjasnit: „Protože tyto neurčité nebo volné právní pojmy má právě Nejvyšší soud vykládat a dělat jejich definici.“

Nedomnívá se ale, že by definice pojmu z hlediska teorie vyučované na právnických fakultách byla nějak zásadní. Doteď se soudy právní definici nezřízeného života ve svých rozhodnutích prý navíc prakticky blížily.

Veronika Sedláčková, Matěj Skalický, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme