Mýtné se státu podle Mladé fronty Dnes nejspíš prodraží
O několik desítek až stovek miliónů korun se může prodražit provoz systému mýtného - jak zjistila Mladá fronta Dnes, důvodem je dodatek ke smlouvě mezi státem a firmou Kapsch. Bankovky, které se rozpadají, byly už dřív zaznamenány i v Česku, píše Právo. Lidové noviny informují o tom, že manažerky berou o pětinu platu méně než manažeři.
Dvaadvacet miliard korun má rakouská firma Kapsch dostat za vybudování a desetiletý provoz systému mýtného. Jak připomíná Mladá fronta Dnes, jde o jednu z největších státních zakázek. Teď se ale ukazuje, že účet vystaveným daňovým poplatníkům může být na konec ještě o několik desítek až stovek miliónů vyšší.
Ke smlouvě mezi státem a Kapschem uzavřené letos v březnu totiž o měsíc později nenápadně přibyl mnohastránkový dodatek. Nikdo ze zúčastněných netuší, co všechno přesně obsahuje. Firma Kapsch ho totiž - stejně jako znění podstatných částí kontraktu - odmítá zveřejnit. K mlčenlivosti zavázala i ministerstvo dopravy.
Podle zdrojů Mladé fronty Dnes jsou v dodatku schována rozporuplná ustanovení, které mohou znamenat náklady pro stát. Ministerstvo totiž údajně odsouhlasilo, že Kapsch může k tomu, aby stihl lednový termín, použít provizorní řešení. Například náhradní zdroje elektřiny pro mýtné brány. Znamenalo by to, že stát bude přispívat na pronájem a obsluhu desítek dieselagregátů.
S několika případy rozpadajících se bankovek, jejichž výskyt vyvolal rozruch v Německu, se už setkala i Česká národní banka, informuje dnešní Právo. Šlo ale výlučně o českou měnu, nikoliv o eura. Bankovky vždy přišly do styku s nějakou chemickou látkou. Rozpadaly se až po čase - poté, co vyschly. Chemikálie totiž narušily jejich strukturu.
A ještě jeden pohled na stránky dnešního Práva: Policie obvinila bankéře z toho, že okradl vlastní banku. Úvěr 35 miliónů korun od Československé obchodní banky získal podvodným způsobem Nizozemec žijící v Praze. Peníze mu údajně pomohl získat ředitel pobočky ČSOB v Toužimi na Karlovarsku Jan Ducháček. Po vzájemné dohodě vyhotovili a předložili bance listiny důležité pro sjednání úvěrové smlouvy, které obsahovaly nepravdivé údaje.
Bankéř ale nenesl svou kůži na trh zadarmo. Od Nizozemce si za svoji pomoc vzal provizi ve výši 18 miliónů korun. Úvěr od banky měl být oficiálně určen na krytí pohledávek z obchodních styků. Mezi tím oba obvinění milióny vesele utráceli. Právo zjistilo, že cizinec v Praze bydlí v bytě po bývalém ministru financí prvorepublikové vlády Aloisovi Rašínovi, zařízeném vzácnými starožitnostmi.
Manažerky berou o pětinu méně peněz, než manažeři, píší Lidové noviny. Upozorňují na to, že i když ženy vykonávají stejnou práci jako muži, dostanou za ni menší odměnu. Podle odhadů analytické společnosti Trexima mohou být platy vedoucích manažerů - mužů až o 40 procent vyšší než žen.
Není to ale jen záležitost České republiky. K podobnému závěru došli i ve Velké Británii. Důvodem je podle odborníků nízké zastoupení žen ve vrcholových funkcích a také diskriminace. Ženy navíc o vyšší platy nedovedou tolik bojovat, konstatují Lidové noviny.
Práce v zahraničí láká stále víc Čechů. Jak ale připomíná Pražský deník, na cestování a hledání si práce v cizím prostředí to ale chce mít silné nervy. A nebo zoufale prázdnou kapsu. I proto asi v zahraničí pracuje kolem 30 tisíc Čechů, zatímco z Polska odešlo do zahraničí až kolem dvou miliónů lidí.
Podle nových průzkumů na odchod do ciziny pomýšlí až každý druhý lékař. Přitom i v Česku jich je nedostatek. Zdravotníci - lékaři, zdravotní sestry, pečovatelky - patří na zahraničním trhu mezi nejžádanější profese. Další žádaní jsou výpočetní technici a manažeři. Problém může být v tom, že poptávka na českém trhu práce je podobná. Česko tedy trpí nedostatkem stejných odborníků, kteří od nás ve velké míře odcházejí, uzavírá Pražský deník.
