Každý sedmý či osmý zaměstnanec. Koronavirovou krizí je u nás ohroženo 300 tisíc lidí, říká sociolog
Nouzový stav a vládní opatření, která mají zabránit šíření koronaviru, potrvají ještě nejméně tři týdny, do normálu se ale budeme vracet měsíce. Kdo z Čechů na to doplatí nejvíc? Podle sociologa a ředitele agentury STEM Martina Buchtíka to bude každý sedmý až osmý zaměstnanec této země.
„Nejvíc na aktuální krizi doplatí samozřejmě ti, kteří museli své provozy zcela zavřít,“ říká sociolog Buchtík v Interview Plus.
„Dopady budou přímé (živnostníci), nebo nepřímé, tedy jejich zaměstnanci,“ dodává. Jde o lidi, kteří pracují ve službách, v obchodu, jsou to kuchaři, číšníci, lidé z wellness center, hotelů a cestovního ruchu vůbec nebo z kultury. „V těchto oborech pracuje dohromady 180 tisíc lidí,… což je asi 15 % všech zaměstnanců v Česku. Jinak řečeno každý sedmý až osmý.“
Podle měsíc starých dat Českého statistického úřadu, tedy ještě z vrcholu konjunktury, mělo 20–25 % domácností úspory do 10 tisíc korun, což se dotýkalo právě nižších tříd, tedy lidí z profesí, které jsou teď omezeny nejvíc.
„V Česku máme pět a čtvrt milionu lidí, kteří pracují. 750 tisíc z nich jsou lidé v přímo ohrožených profesích, a to vynechávám ty, co zůstali doma s dětmi, nebo ty, co omezili provozy ,dobrovolně´. A z těch 750 tisíc lidí je 40 % (přes 300 tisíc) těch, co nemají žádné úspory a jsou tak ohroženi bezprostředně.“
„Obecně řečeno: neštěstí nechodí nikdy samo, a když se potkáte s jednou krizovou situací, tak ji většinou zvládnete. Když se ale začnou kombinovat, je to problém. Teď tady máme kombinaci výpadků příjmů s malou, nebo velmi nízkou, mírou úspor. “
Martin Buchtík
Čtyři z pěti firem v ohrožení
Karanténa a omezení firem v možnosti vyrábět ohrožuje podle Hospodářské komory až čtyři z pěti firem. Nejvíc živnostníky.
„Pokud vycházíme z modelů ekonomů i epidemiologů, tedy jak dlouhá bude tato doba ekonomické krize. Jestli se ekonomika vypne jen na chvíli, hibernuje, a propad bude jen po dobu, kdy byly firmy zavřené. Nebo jestli dojde ke krachům (firem) a masivnímu propouštění. Tady pak nastupuje jiný problém, a to jsou úspory v rodinách. Dopady by se dotkly mnohem víc lidí. Třeba v nemožnosti splácet hypotéky, a to už vůbec nemluvím o rychloobrátkových půjčkách, které jsou v tomto pohledu mnohem víc drakonické,“ říká Buchtík.
Vláda už schválila půlroční odklad placení záloh na sociálním pojištění pro OSVČ nebo tzv. kurzarbeit, kdy ušlý příjem doplácí stát a zaměstnavatel se zaváže, že nebude své zaměstnance propouštět. Tato opatření ale musí schválit parlament. Potkává se to s aktuálními potřebami nejvíc hrožených, nebo ne? „Pokud budou přijata rychle, tak ano, ale pokud ne, tak jen velmi omezeně,“ odpovídá sociolog.
„Já bych se klonil k tomu, aby tato opatření byla co nejrychlejší a co nejjednodušší, protože máme hodě lidí, které (krize) v horizontu jednoho dvou měsíců uvrhne do svízelné situace. Navíc právě tato skupina často ani nemá ve svém okolí nikoho, od koho by si mohla peníze půjčit.“
Bohatí vs. chudí
V loňském roce vytvořil STEM pro Český rozhlas průzkum nazvaný Rozděleni svobodou. Rozděluje společnost do šesti různých tříd – kalkulačka aneb Kam patříte Vy? Ale jak to bude teď? Budou bohatí ještě bohatší, a naopak?
„Bohatší nijak výrazně nezchudnou… na úrovni jednotlivců to ale samozřejmě může vypadat jinak. V tuto chvíli lidí z vyšší střední třídy pracuje v postižených profesích asi 10 %. Kdežto v nižších třídách je to 20–25 % pracujících. Zároveň – lidé z vysoce placených profesích teď mohou pracovat z domova (analytici, programátoři). Kdežto lidé ze služeb apod. krizi pociťují velmi intenzivně… Zvlášť pokud se mimořádná opatření budou táhnout nebo se zapínat (a vypínat), což je model, který známe třeba z Velké Británie,“ dodává Martin Buchtík.
Jsou na celé situaci nějaká pozitiva? Bude v zemi třeba víc dětí? Nejen na tyto otázky najdete odpovědi v audiozáznamu Interview Plus. Ptal se Jan Burda.
