Konvalinka: Čísla začínají vypadat optimisticky. A právě proto potřebujeme lockdown o Velikonocích
Počet zemřelých na covid v Česku přesáhl 25 tisíc. Denní přírůstky nakažených se ale dále snižují a experti už, byť opatrně, mluví o začátku velmi pomalého konce pandemie. Pozitivní trend naznačuje i biochemik Jan Konvalinka.
Prorektor Univerzity Karlovy upozorňuje na hodně vysoký podíl pozitivních PCR testů ke všem provedeným, který se aktuálně pohybuje kolem 32 procent.
„Mívali jsme také 45 procent, takže je to o něco lepší. Ale je to stále příliš mnoho. A to bych mohl říct ke všem číslům. Kdyby taková čísla měli v Německu, asi by dostali psotník a kompletně by uzavírali společnost. Ale u nás ten trend vypadá pozitivně,“ konstatuje.
Připouští, že je poměr zkreslený, protože ve výstupech hraje roli skutečnost, že na PCR testy chodí předvybraní lidé z antigenních testů.
Vláda nemá podporu opozice k prodloužení nouzového stavu. Babiš chce opatření do Velikonoc
Číst článek
„Samozřejmě toto to číslo deformuje, proto se dá obtížně použít na výpočet reprodukčního čísla. Pokud vím, tak Ústav zdravotnických informací a statistiky rozlišuje diagnostická vyšetření, která jsou indikovaná předchozím pozitivním antigenním testem, a preventivní nebo epidemiologická, kde je to náhodné. Ale těch je velmi málo. A tohle je jeden z problémů naší strategie. My zdaleka nevyužíváme ani kapacitu PCR testů, kterou máme k dispozici, natož abychom se ji pokoušeli zvyšovat,“ naznačuje.
Za velkou chybu považuje to, že je vládní strategie hodně založená na šetření. „Šetřili jsme při nákupu vakcín, šetříme celou dobu při testování a podle mě se to velmi hrubě nevyplácí,“ soudí.
‚Není tady jasná strategie‘
To, že dosud není úplně jasné, jaký režim nastaví vláda v průběhu Velikonoc, jestli se budou uzavírat průmyslové podniky, je podle Konvalinky opět problém národního přístupu k epidemii.
„Že reagujeme ze dne na den, reagujeme velmi málo systematicky a není tady jasná strategie. Jednak to, že není jasné, co se stane za čtrnáct dní s celou ekonomikou. A také – a to si myslím, že je možná ještě větší chyba – není úplně jasně vidět cíl, ke kterému směřujeme. A co za ta omezení dostaneme jaksi za odměnu,“ upozorňuje.
Biochemik přiznává, že je zastáncem absolutního lockdownu během Velikonoc. Zejména prý proto, že situace začíná vypadat optimisticky.
22:00
Imunolog Hořejší: Politici se bojí, že kdyby byli příliš přísní, tak by jim to lidi spočítali ve volbách
Číst článek
„Čísla klesají a zdá se, že bychom se mohli dostat k tisícům pozitivních denně, což je řekněme limit, kdy je bude možné snadno sledovat, trasovat, dávat do karantény a budeme moct otevřít školy a postupně i další věci. Proto se teď nesmíme nechat uspokojit tím, že to klesá, že se nemocnice pomaličku začnou vyprazdňovat. Já jsem optimista a myslím, že za čtrnáct dní to bude ještě lepší. A právě tehdy bude ta chvíle, kdy bude možnost udělat ten průsek v lese. Tedy zastavit to ještě více, abychom se dostali co nejníže,“ naznačuje.
Za důležité označuje, že vznikají konkrétní plány k otevření škol velmi brzo po Velikonocích. „Ale abychom to mohli udělat, tak právě proto se musíme teď ještě stále držet a musíme přinést oběti ve smyslu ekonomiky. Čili jinými slovy ekonomiku chceme zavřít proto, aby děti mohly do škol. To není ‚lockdownování‘, to je opravdu otevírání,“ dodává.
Konec pandemie?
Otázka, co je vlastně konec pandemie, není podle Konvalinky otázka na biochemika ani na epidemiologa nebo na lékaře. „Je to otázka politická, filozofická, trochu pro společenské vědce, hodně pro sdělovací prostředky,“ říká a pokračuje:
„Rozhodně nepatřím mezi promořovače a nikdo mě nemůže podezírat, že bych zlehčoval epidemii. Na druhou stranu, jak se říká, život je sexuálně přenosná smrtelná choroba. A když se budeme snažit omezit rizika na nulu, tak ten život nebude stát za to, aby byl žit.“
Opakuje, že je teď jednoznačně pro velmi přísná opatření, která zabrání tomu, co se tady děje. „Tedy stovky mrtvých každý den. Ale neřekl bych, že to musíme nutně dělat až do posledního pacienta, až do posledního případu viru. Jakmile naočkujeme nejohroženější, přestaneme mít stovky nebo desítky mrtvých každý den. Když bude počet infikovaných velmi nízko, nastane chvíle, kdy bude třeba s tím přestat,“ vysvětluje Jan Konvalinka.
Co může zkomplikovat cestu ke konci pandemie? Kde se stala chyba v koordinaci očkování? Jak máme zákeřnosti koronaviru přizpůsobit život? Celý rozhovor Barbory Tachecí s Janem Konvalinkou si můžete poslechnout ze záznamu.
