Příroda kolem nás už nyní ukazuje důsledky oteplování. Klimatolog Ladislav Metelka z Akademie věd uvádí výsledky výzkumu v Krkonoších, kde ještě před 30 lety klíšťata byla maximálně ve výškách 700 až 800 metrů nad mořem. "Ale dnes už celkem není problém najít aktivní klíště v nadmořských výškách 1100, možná až 1200 metrů."

Tempo změn se má v následujících 20 až 50 letech ještě zrychlovat, shrnuje vědecké poznatky ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy Bedřich Moldan. "Musíme se snažit tyto změny co nejvíc zmírnit."

Nejškodlivější zdroje oteplování přitom vědci znají, potvrzuje Jaroslava Kalvová z Karlovy univerzity. "Hlavně spalování fosilních paliv, výroba cementu, prostě uvolňování skleníkových plynů do atmosféry."

Těchto plynů je teď v atmosféře nejvíce za posledních 650.000 let. Pokud nic neuděláme, je podle vědců pravděpodobné, že koncem století bude o dva až tři stupně tepleji. "Normální zima kolem roku 2100 by mohla vypadat asi tak, jak vypadala teď ta poslední zima."

Na první pohled ušetříme za energie a zemědělci sklidí i dvakrát za rok. Vedle toho ale mohou přijít větší sucha, nedostatek vody, přívalové deště s povodněmi a silné vichřice až orkány. Podle vědců si na to musíme zvyknout.

Marek Janáč, Marika Táborská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít