Kauzu Šarapatkova odposlechu prověří sněmovní komise
Údajný odposlech bývalého pracovníka úřadu vlády Zdeňka Šarapatky se dostává na půdu poslanecké sněmovny. Dnes se jeho kauzou bude zabývat sněmovní komise pro kontrolu použití operativní techniky. Šarapatka tvrdí, že jeho služební i soukromý telefon dal odposlouchávat bývalý šéf úřadu vlády Pavel Přibyl s vědomím premiéra Stanislava Grosse.
Šarapatka tvrdí, že byl z pozice šéfa sekce premiéra odvolán kvůli kritice Přibyla. Přibyl rezignoval pod tlakem veřejnosti a médií poté, co vyšlo najevo, že před listopadem 1989 velel rotě pohotovostního pluku, který potlačoval protikomunistické demonstrace.
Gross pak prý na základě odposlechů Šarapatku propustil. Důvody výpovědi podle Šarapatky dokazuje nahrávka jeho rozhovoru s Grossovým mediálním poradcem Pavlem Šťástkou. Premiér to odmítá, podle oficiální verze musel Šarapatka odejít kvůli reorganizaci, chyběla mu prý také patřičná bezpečnostní prověrka.
Přibyl říká, že si pouze obstaral výpis volaných čísel, aby zkontroloval komu Šarapatka volal ze služebního telefonu. Nevysvětlil ale, jak to mohl udělat, když už nebyl ve funkci. Šarapatka je však přesvědčen, že šlo o odposlech jeho soukromého telefonu a považuje to za zásah do svých občanských práv.
Šarapatka podle rozhodnutí sněmovní komise zváží další kroky. Již dříve vyjádřil odhodlání podat trestní oznámení na neznámého pachatele. "Byl bych samozřejmě rád, kdyby komise potvrdila, že můj telefon byl odposloucháván, byť se obávám, že tyto odposlechy mohly být činěny přes takzvané jiné firmy, to zákonitě nemuselo být přes Policii České republiky," řekl Šarapatka.
Sněmovní komise ale nemůže Šarapatkovi říci, jestli byl skutečně odposloucháván. Komise může pouze prověřit, jestli policie jednala v souladu se zákonem. Pokud Šarapatkovi oznámí, že vše bylo zákonné, nebude možné z toho zjistit, jestli se odposlech konal nebo ne.
"My kontrolujeme pouze, jestli jsou dodrženy všechny zákonné normy a nesmíme to sdělit. A to z toho důvodu, že bychom vlastně fungovali jako lustrační zařízení pro zločin, který by nám takhle poslal čísla a my bychom mu sdělili, která jsou a nejsou odposlouchávána, aby je mohl používat," vysvětlil Bílý.
Když komise zjistí nezákonnost, předá případ inspekci ministra vnitra a poškozený člověk může na policii podat žalobu. "Policie je povinna prověřit, zda by se nemohlo jednat o trestní čin porušení tajemství dopravovaných zpráv, za který je možné uložit trest odnětí svobody v délce až šesti měsíců," potvrdila Lucie Uhlířová z policejního prezidia.
Šarapatka byl členem ČSSD a neúspěšně za socialisty v Praze kandidoval do Senátu. Dva roky byl poradcem premiéra Miloše Zemana. V roce 2000 v souvislosti s kauzou "olovo", která měla zostudit tehdejší místopředsedkyni ČSSD Petru Buzkovou, na vlastní žádost tým premiérových poradců opustil. Poté na protest proti Zemanovi a praktikám neoficiálního šéfa jeho poradců Miroslava Šloufa vystoupil i z ČSSD. Gross prý mu asi dvakrát nabízel návrat do strany.
