Švachula čelí podezření z korupce kolem zakázek městské části. Policisté jej v březnu obvinili z účasti na organizované zločinecké skupině, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a přijetí úplatku. Od té doby je ve vazbě. Soudní rozhodnutí jsou ale podle stížnosti povšechná, obecná, zaujatá a nectí princip presumpce neviny. Vazbu vnímá Švachula jako nástroj nátlaku.

Justice při uvalení vazby vycházela z toho, že Švachula byl podle kriminalistů nejdůležitějším článkem propracované trestné činnosti. V případě odsouzení mu hrozí až 16 let vězení. Delší trvání vazby musí být ale ospravedlněno dalšími konkrétními důvody, které vylučují nahrazení vazby jiným opatřením.

„Takovými důvody jsou v případě stěžovatele zmiňovaná mimořádná závažnost a škodlivost jednání, z něhož je obviněn, i jeho rozsah (včetně výše výnosů), dlouhodobost a relativní promyšlenost. Nelze proto úspěšně argumentovat ani postupným oslabováním tohoto vazebního důvodu plynutím času,“ stojí v usnesení Ústavního soudu.

,Rozporuplné rozhodnutí‘

Podle Švachulova advokáta Kárima Titze je odůvodnění Ústavního soudu zcela nepochopitelné, jelikož vybočuje z dřívější rozhodovací praxe a jde proti všem zásadám právního státu. „Za 27 let praxe v advokacii jsem se s takto rozporuplným rozhodnutím nesetkal,“ uvedl Titz nedávno pro deník Právo.

Kauza Brno-střed se týká stavebních zakázek městské části z minulého volebního období, kdy Švachula zastával post místostarosty a měl na starosti investice. V nynějším volebním období byl radním. Zastupitelstvo Brna-středu jej ale kvůli kauze odvolalo a vzdal se mandátu, hnutí ANO jej vyloučilo.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít