Česko bude mít znovu jesle, schválila vláda. Patří ke státům EU s nejnižší dostupností péče o malé děti
V Česku by se měly znovu rozšířit jesle. Nahradit by měly dětské skupiny, které mají v nynější podobě přestat existovat do konce srpna 2024. Jesle budou určené dětem od půl roku do tří let. Na místo pro potomka rodičů, kteří pracují či studují, by přispíval stát. Návrh novely schválila v pondělí vláda.
Zákon by měl podle plánu začít platit od poloviny příštího roku. Pravidla pro jesle mají být přísnější než pro dětské skupiny. Nově by musely mít šatnu, oddělené prostory na spaní, místnost na prádlo a další náležitosti. Stanovit by se měly standardy kvality, jejich dodržování se má bodovat.
Hodnotit se má třeba plán výchovy či personální zajištění. Pracovníci se budou muset dál vzdělávat. Dětské skupiny se mohou přeměnit do konce srpna 2024, jinak přestanou fungovat. Nyní je v provozu přes tisíc skupin s asi 15 tisíci místy.
Podle ministryně práce Jany Maláčové z ČSSD by jesle měly zřizovat radnice, vznikat by měly v mateřských školách. „Velmi dobře si uvědomuji, že dětské skupiny jsou zajímavé pro školy, nemocnice, zařízení sociálních služeb. Ty si možná myslí, že přijdou o flexibilitu. Vyjdeme jim vstříc a pomůžeme jim, aby se současné dětské skupiny transformovaly do jeslí, nebo aby si mohly zřídit mateřskou školu,“ uvedla ministryně.
Česko patří v Evropské unii ke státům s nejnižší dostupností péče o malé děti. Chybějící místa ve školkách měly zajistit dětské skupiny. Ty se hradí hlavně z peněz EU. Jejich čerpání skončí v polovině roku 2022.
Příspěvek pro rodiče
Podle návrhu zákona by na místo pro děti rodičů, kteří pracují, studují, podnikají či si hledají zaměstnání, přispíval stát. Zatím není jasné, kolik by poskytoval. Příspěvek i maximální částku, kterou by mohli za jesle rodiče platit, by měla podle Maláčové pro každý rok stanovit vláda v nařízení.
Školky ani jesle dětem neškodí, naopak mají pozitivní vliv na děti ze znevýhodněných rodin
Číst článek
Maláčová uvedla, že dítě bude moci v jeslích zůstat po třetích narozeninách do konce srpna, poté může jít do školky.
V podkladech k novele ministerstvo počítalo s příspěvkem buď 5000 korun měsíčně na místo, nebo 7500 korun. Na nynějších 15 tisíc míst v jeslích a mikrojeslích by to ročně činilo buď 922,8 milionu, nebo 1,38 miliardy. Na odvodech a daních od rodičů by ale rozpočet získal 1,57 miliardy.
Pokud by jeslí přibylo, byly by výdaje i příjmy rozpočtu vyšší. Maláčová řekla, že má v unii vyjednat, aby se jesle hradily z evropských peněz. Nyní dětské skupiny dostávají na místo 9800 korun z fondů.
Dlouhá příprava zákona
S novelou o dětských skupinách přišlo ministerstvo práce už v říjnu 2018. Navrhovalo tehdy pro dětské skupiny státní příspěvky nejen na provoz, ale i na vznik zařízení. Podpora na vybudování z normy vypadla. Měnila se i výše státního příspěvku. Ve verzi z loňského září resort navrhl přejmenování skupin na jesle.
Komunisté, kteří vládu podporují, mají od počátku k dětským skupinám výhrady. V polovině června poslankyně KSČM a ANO uvedly, že se dohodly se členy vlády na tom, že by místo přeměny skupin na jesle měly vznikat jeslové třídy v mateřských školách. Jen za poslední měsíc se chystaný zákon upravoval třikrát.
„Oceňuji to, že ministerstvo práce nakonec většinu připomínek akceptovalo,“ řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Novelu vláda schválila jednomyslně. Maláčová uvedla, že se snažila najít „podporu většiny“ ve sněmovně.
Novelu kritizovaly opoziční ODS či TOP 09. Poslanec ODS Jan Bauer označil vládní plán za postupnou likvidaci dětských skupin. Přejmenování na jesle považuje za zbytečné a administrativně náročné. ODS chce při projednávání ve Sněmovně navrhnout změny, aby dětské skupiny mohly v nynější podobě dál fungovat.
Podle analýzy ministerstva práce v mateřských školách, dětských skupinách či mikrojeslích chybí zhruba 20 tisíc míst pro děti do tří let. Opatrování se tak nedaří zajistit třem z deseti děvčat a chlapců v tomto věku, pro něž by ho rodiče potřebovali. Od tří let je nárok na školku.
