Za zvuků slavnostních modliteb měli lidé poprvé možnost spatřit v milevské bazilice Navštívení Panny Marie na vlastní oči údajný svatý hřeb z takzvaného Pravého kříže.

Odborníci jej v uplynulých měsících podrobili důkladnému zkoumání a analýzám, jak popisuje geoinformatik Jiří Šindelář.

„Máme potvrzeno stáří těch schránek, ve kterých byl nález učiněn a ve kterých byl také ukryt. Jedna je ze 14. století, ta druhá, dubová, zřejmě původní, je ze čtvrtého maximálně z počátku pátého století našeho letopočtu,“ objasňuje geoinformatik Šindelář.

„Máme odatované zvířecí kosti, které se našly v těch vrstvách, které zasypaly trezorovou místnost. Je to sedmnácté, osmnácté století. Ukazuje nám to na to, že naše původní archeologické představy o tom, že někdo ukryl tento nález v roce 1420 před husity, tak máme další indicii, že tomu tak asi bylo,“ dodává Šindelář.

Relikviářová schrána, ve které byl ukryt hřeb, byla zdobená zlatem a stříbrem. Chyběly na ní ale drahé kameny, jak bylo tehdy běžné. Důvody teď už odborníci vědí.

„Chyběly nám tam drahé kameny, je to něco, co zkrátka a dobře k relikviářům patří a my je tam nemáme. A tak nás to překvapovalo, proč tam nejsou, proč tam nemáme tu nebeskou modř, která přímo k Ježíši Kristu symbolicky patří,“ vysvětluje Šindelář.

„Ukázalo se, že ta modř tam je, akorát že nebyla na první pohled vidět. Nejsou tam velké safíry, nejsou tam podobné drahokamy, ale na místo toho si představte, že celá nejstarší schrána, ta dubová, byla plošně natřená nejdražší modrou barvou, kterou lidstvo kdy poznalo tzv. ultramarínem,“ přibližuje výjimečnost schrány geoinformatik.

Použití ultramarínové modré barvy je podle archeologa Západočeského muzea Pavla Břicháčka v českých zemích ojedinělé.

„Ten relikviář se nápadně podobá byzantským staurotékám, tedy relikviářům, kde bylo ukryto dřevo ze svatého kříže. Není vyloučeno, že těch schrán v severní zdi kostela svatého Jiljí bude víc,“ říká Břícháček.

Oprava jádra kláštera

Před trvalým vystavením je potřeba ještě vytvořit klimatické podmínky, dokončit všechny analýzy a restaurátorské práce.

„Bojujeme i o to, abychom na opravu jádra kláštera, kde bychom chtěli udělat důstojnou expozici, abychom získali peníze od Evropské unie. Toto není věc, která by byla nějaká regionální, ale souvisí skutečně s počátky křesťanství,“ vysvětluje Břicháček. 

Pavel Břicháček doplňuje, že hřeb a další nálezy z tajné místnosti budou zatím vystavované při výjimečných příležitostech.

Kříž pochází z doby raného křesťanství v Evropě a doby, kdy se pašijové relikvie šířily. Podle archeologa Pavla Břicháčka ze Západočeského muzea má proto velký historický i duchovní význam.

Svatý hřeb je jednou z tzv. pašijových relikvií, které jsou přímo spojené s utrpením Ježíše Krista.

Patří mezi ně trny z trnové koruny, hřeby, jimiž byl Ježíš přibit na kříž nebo dřevo z Pravého kříže.

Hřeb byl ukrytý v dřevěné schránce v dutině v severní zdi lodi kostela svatého Jiljí. Ta měla sloužit jako přístupová chodba s trezorovou místností.

“Na zlatém plechu, který původně zdobil víko schrány, je tepáním vytvořený kříž a dvě písmena ‚IR‘,“ popisuje archeolog Pavel Břicháček.

Písmena IR znamenají latinskou zkratku pro Iesus Rex, tedy Ježíš Král. Na šesticentimetrovém hřebu je křížek z jednadvacetikarátového zlata, což je typické označení svaté relikvie.

Petr Kubát Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít