Patří emoce do politiky? Můžeme spolu nesouhlasit, ale musíme u toho zůstat slušní, varuje Bartošek
Nula, zbytečný ministr, parazit. Taková slova použil ve Sněmovně Andrej Babiš (ANO) na adresu ministra Dvořáka (STAN). Bylo to za hranou? „Ano. Můžeme spolu diskutovat, můžeme nesouhlasit, ale musíme zůstat slušní,“ míní místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). Podle jeho parlamentního kolegy Karla Havlíčka (ANO) každá akce budí reakci. Společně diskutovali v pořadu Pro a proti na Českém rozhlase Plus.
„Pokud pan Dvořák řekl, že Andrej Babiš lže, krade a dělá špinavou práci, dostal na politickém kolbišti, což je Sněmovna, tvrdou odpověď,“ říká Havlíček.
Podle Bartoška nastolil Andrej Babiš konfrontační styl už dávno předtím, než padla slova Martina Dvořáka.
Patří emoce do politiky? Zkulturnil by politickou debatu etický kodex poslanců? Debatují místopředsedové Poslanecké sněmovny Karel Havlíček a Jan Bartošek
„Krátce v minulosti například opakovaně mluvil o tom, že v Poslanecké sněmovně sedí pět zlodějů apod. Příběh vzájemné nevraživosti a urážení začal mnohem dříve a bohužel teď sklízíme plody toho, že se rozjel, a nesvědčí to politické kultuře,“ konstatuje.
Havlíček opakuje, že Sněmovna je tvrdé politické kolbiště a emotivní vystoupení mají podle něj dvě roviny – osobní a politickou.
„U osobní vidíme, že je Babiš trvale dehonestován, urážen, ponižován, zatahují do toho jeho rodinu, dokonce děti, bývalou firmu atd. A politická rovina – není to jen dehonestace Babiše nebo hnutí ANO, ale i našich voličů. My dnes reprezentujeme třetinu populace, která nás volí. Nemůžeme nechat urážet zprostředkovaně i naše voliče. Takže není divu, že se tvrdě ozveme,“ vysvětluje.
Podle Bartoška trpí degradací politické kultury atmosféra v celé společnosti.
„A zodpovědností nás politiků je, abychom udrželi kohezi, tedy soudržnost ve společnosti. Když na plénu Sněmovny zaznívají vyjádření typu, že je zde nová totalita apod., jsou to přesně ta slova, která se vezou na vlně populismu, polarizují společnost, štvou lidi proti sobě,“ připomíná Bartošek slova Andreje Babiše, který označil Česko za novou totalitu.
Diskutujme ve Sněmovně
Havlíček vysvětluje, že nešlo o srovnávání s totalitou před rokem 1989. Prvky totality se podle něj mohou objevovat v jakékoliv společnosti.
Britka žalovala zaměstnavatele za užití vulgarismů. Soud rozhodl, že v určitém kontextu urážlivé nejsou
Číst článek
„Nežijeme před 30 nebo 40 lety. Diskutujme o tom na půdě Sněmovny, jestli se určité prvky totality objevují, či neobjevují. Sněmovna je tu proto, aby se o těchto věcech diskutovalo,“ vyzývá poslanec ANO.
Podle Bartoška označovat tuto dobu za novodobou totalitu je jako plivání do tváře všem obětem komunistického i jiných totalitních režimů. Současný režim nemůže podle něj být novou totalitou.
„Protože například nemáme StB, nemáme vládu jedné strany. Kdyby naše společnost nebyla svobodná a byla zde totalita, tak to vypadá úplně jinak. Mě toto vyjádření spadá jednoznačně do kategorie nenávistné polarizace společnosti,“ zdůrazňuje lidovecký politik.
Připouští, že poslanci jsou chráněni imunitou, nic je ale neopravňuje k tomu, aby u pultíku lhali anebo aby napadali druhé.
„Utkat se na plénu můžeme, ale jestliže tam zaznívají nevhodné výroky a útoky, lidé si mohou myslet, že toto chování je ve společnosti normální. Zodpovědností politiků je taky dávat určitý příklad v tom, aby společnost dobře fungovala. Ale jestliže zaznívají výroky, které vyvolávají vzájemnou nenávist… Podívejme se, co se děje na sociálních sítích. Vždyť toto je dlouhodobě neudržitelný stav,“ říká Bartošek z KDU-ČSL.
Nechme to na voliči
Havlíček proti regulaci chování poslanců ve Sněmovně, třeba etickým kodexem, jak svého času navrhoval někdejší předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO), v zásadě nic nemá. Spíš by to ale podle něj měl rozhodnout volič.
Rasismus, homofobie a sexismus. Speciální systém asociace FIFA chrání hráče před urážkami na sítích
Číst článek
„Nechme to na něm, protože pokud se někdo někomu nebude líbit a bude se mu zdát, že nejenom špatně mluví, špatně vystupuje a nereprezentuje ho dostatečně správně, příště by ho nemusel volit,“ naznačuje Karel Havlíček z ANO.
Bartošek připouští, že politika je o emocích a emoce také rozhodují, jakým způsobem lidé volí.
„Na druhou stranu je to vždy otázka, kterou ze škály emocí vyberete. Jestliže vyberete jako zásadní strach anebo nesnášenlivost, jsou to samozřejmě silné emoce a i to je důvod k volbě. Nemyslím si ale, že pozitivním směrem dopředu jsou emoce jako agresivita, nenávist, závist nebo cokoliv jiného. Zodpovědnost za budoucnost ČR spočívá v tom, že probouzíme sami v sobě, v našem okolí to dobré. Ochotu, toleranci, sounáležitost,“ uzavírá.
Poslechněte si celou debatu ze záznamu v audiu v úvodu článku. Moderuje Karolína Koubová.
