Porouchaný gripen se z Litvy vrátí v příštích dnech. Letoun, který přistál v Pardubicích, už je v Čáslavi
S odstraněním závady u gripenu, který při návratu z pobaltské mise na estonské základně Ämari ve čtvrtek zůstal na letišti Šiauliai v Litvě, se počítá v následujících dnech. Stroj tak nadále zůstává na litevské základně, uvedl v pátek Jakub Šimíček z oddělení komunikace s veřejností generálního štábu Armády ČR.
Další letoun, který ve čtvrtek kvůli nepříznivému počasí přistál na záložním letišti v Pardubicích, v pátek před polednem přeletěl na mateřskou základnu v Čáslavi. Celkem se z Estonska do České republiky mělo vrátit ve čtvrtek pět gripenů.
Jeden z českých gripenů se kvůli závadě nevrátil z Pobaltí. Objevili ji při doplňování paliva v Litvě
Číst článek
„Stroj, na kterém byla identifikována závada při tankování paliva, zůstává nadále v litevské základně Šiauliai a s odstraněním závady se počítá v následujících několika dnech,“ uvedl Šimíček.
„Ještě analyzujeme závadu a řešíme optimální způsob, jak zabezpečit přelet letounu,“ řekl v pátek Tomáš Maruščák z generálního štábu.
Podle velitele čáslavské základny Petra Tománka stíhačka nepřistávala nouzově, šlo o standardní přelet na letiště a závada se objevila při doplnění paliva.
Gripen, který přes noc zůstal v Pardubicích, původně měl přiletět ve čtvrtek v podvečer, protože se účastnil slavnostního ceremoniálu v Ämari. Přelet do Čáslavi se uskutečnil v pátek před polednem, informoval Šimíček. Ve čtvrtek odpoledne na domovské základně přistály tři stíhačky.
Čeští stíhači v Pobaltí třináctkrát odstartovali k ostrým vzletům. Většinou mířili k ruským strojům
Číst článek
Čeští piloti s letouny JAS-39 Gripen působili na základně Ämari od začátku září. Nebe nad Litvou, Lotyšskem a Estonskem střežili v aliančním systému protivzdušné a protiraketové obrany. Podle Tománka byla pobaltská mise úspěšná.
Čeští stíhači absolvovali 13 ostrých vzletů, což je podle velitele standardní číslo. Startovali například k letadlům, která nesplňovala podmínky pro let nad mezinárodními vodami či nepoužívala identifikační kódy. Piloti gripenů je museli identifikovat. Ve vzduchu čeští piloti strávili také stovky hodin při cvičných letech.
Do Česka se kromě gripenů vrátila také první část personálu, druhá polovina jednotky přiletí za týden. Podle Tománka se mise účastnilo kolem 75 vojáků. České stíhače vystřídají na estonské základně příslušníci polských vzdušných sil s letouny F-16. Pro české letectvo byla estonská mise šestým střežením spojeneckého vzdušného prostoru. Kromě Pobaltí čeští stíhači třikrát působili na Islandu.
