Průzkumy vs. výsledky: Piráti i SPD se propadli. ‚Ztratili svůj protestní étos,‘ říká analytik

V předvolebních průzkumech agentury nezachytily podporu pro koalici Přísaha a Motoristé. Naopak Piráty a SPD ukazovaly téměř o polovinu silnější, než byl jejich reálný výsledek. „Jeden z důvodů může být, že Piráti zvolili nekonfliktní a možná i málo adresnou a obsahově naplněnou kampaň,“ říká o neúspěchu vládní partaje analytik agentury STEM Martin Kratochvíl.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lidé začali volit do Evropského parlamentu v Tyršově škole v Praze 5

Voliči dokázali v eurovolbách překvapit (ilustrační foto) | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Eurovolby vyhrálo hnutí ANO s náskokem necelých čtyř procentních bodů před koalicí Spolu, jak avizovaly průzkumy. Podle Martina Kratochvíla, analytika agentury STEM, hnutí ANO podrželo silné voličské jádro. „Mají opravdu disciplinovanou základní část svých voličů. I při zvýšené účasti přišli v dostatečně zvýšeném počtu,“ říká.

Průzkumy naopak dostatečně nezachytily propad Pirátů. Model agentury STEM/MARK ukázal Piráty na 12,1 procenta a STEM na 9,4, nakonec dostali 6,2 procenta voličů.

„Je to skutečně mimořádně slabý výsledek,“ líčí Kratochvíl. Pirátský neúspěch přičítá hned několika faktorům. „Jeden z těch důvodů může být, že zvolili nekonfliktní a možná i málo adresnou a obsahově naplněnou kampaň,“ vysvětluje.

„To, co přineslo úspěch Pirátům v posledních volbách v roce 2019 do Evropského parlamentu, byla jejich novost, protestní étos a evropská kompetence. Jejich protestní hlas byl v těchto volbách umenšen jednak tím, že jsou ve vládě, a jednak tím, že na tyto hlasy ani nesázeli v kampani,“ podotýká.

Roli může hrát i to, že Piráti sdílí část voličů se stranami koalice Spolu, především s TOP 09 a s hnutím STAN. „Tyto strany se do nějaké míry o voliče přetahují, do nějaké míry se o ně dělí a zdá se, že voliči spíše dali přednost koalici Spolu a hnutí STAN,“ uvádí.

V podobné situaci bylo i Okamurovo hnutí SPD. Agenturní průzkumy a modely mu měřily mezí osmi a desetiprocentní podporou. Strana nakonec dostala 5,73 procent. Podle Kratochvíla ubralo SPD hlasy i to, že svou voličskou základnu sdílí s hnutím ANO. „Zároveň jim ty protestní hlasy dokázaly přebrat i další uskupení jako například strana PRO, pak pravděpodobně koalice Stačilo!,“ vysvětluje.

Naopak koalice Přísaha a Motoristé se podle agentur pohybovala kolem pěti procent. Nakonec uspěla s 10,26 procenty hlasů.

Kratochvíl tento výsledek přičítá nové tváři lídra Filipa Turka. „Podařilo se mu zmobilizovat právě ty voliče, o kterých my běžně uvažujeme jako o slabších nebo váhavějších, kteří běžně k volbám tolik nechodí, nemají důvod nebo si nedokážou vybrat,“ popisuje.

„Nová tvář, nový drive, nová energie může část voličů, zvlášť těch, kteří se příliš nezajímají o obsahovou stránku politiky, ale spíš o dojem, o to, jak ti politici působí, tak právě je to dokáže přitáhnout,“ uzavírá Kratochvíl.

Anna Košlerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme