‚Babišizace Fialy?‘ Premiér nahrává opozici na smeč, jeho tým ale není hloupý, věří expertka

Matěj Skalický mluví s Marcelou Konrádovou, expertkou na politickou komunikaci z FSV UK

Přehrát

00:00 / 00:00

PŘEPIS ROZHOVORU

6. 12. 2024 | Praha

Fiala se „babišizuje”, říká expertka na politickou komunikaci Marcela Konrádová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Co přesně to znamená? Proč to dělá? A vezme si na sebe premiér někdy kostým smažených hranolek jako bývalá ministryně financí? Ptá se Matěj Skalický.

Kredity:
Editace: Kristýna Vašíčková
Sound design: Johann Foss
Rešerše: Zuzana Marková
Podcast v textu: Marcela Navrátilová
Hudba: Martin Hůla, Johann Foss

Zpravodajský podcast Vinohradská 12 poslouchejte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.

Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.

Použité fotky:

Marcela Konrádová, expertka na politickou komunikaci | Foto: Matěj Skalický | Zdroj: Vinohradská 12

Premiér Petr Fiala (ODS) | Foto: Petr Topič | Zdroj: MFDNES + LN / Profimedia

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

93 % věcí z programového prohlášení prý vláda splnila nebo je kousek před splněním, jak oznámil premiér Petr Fiala z ODS. Kde se vzalo číslo 93 %?
bych jim to i věřila. Pokud to nebudeme brát tak, že jsou to opravdu splněné věci, ale věci, na kterých se nějakým způsobem pracuje, nebo se na nich pracovat započalo, protože jeden slib má třeba i více vrstev. Takže bych jim to věřila, nicméně ruku na srdce, asi každý, kdo si ten titulek přečetl, tak se musel trošičku pousmát, protože komunikačně to opět velmi nahrává opozici na smeč. Jak už jsme to za působení téhle vlády viděli několikrát.

4:09

O vládním hausnumerismu aneb nápadný nepůvab 93 procent

Číst článek

Opozici se hlavně nezdá, že by to mělo být 93 %. A nezdá se to ani komentátorům. Třeba Martin Zvěřina z Lidovek to nazývá nepoctivou hrou, protože prý vláda částečně zamlčuje neúspěchy. Sama vláda přiznává, že splnili 40 %, ale že rozpracováno je mnohem víc. A když se podíváte na těch 93 %, tak to skoro vypadá, že všechno, co slíbili, splnili. Což ale není úplně pravda a můžeme tu jmenovat.
Určitě ne. Abych byla férová, tak kdybychom se podívali na jiné vlády zhruba rok před volbami, tak to s nimi lepší určitě nebylo. Když se budeme držet čísla 40 %, které jste řekl, tak je to takový standard, průměr. Neříkám, že to je správně, že by to nemělo být víc, do takové debaty nechci vůbec zabrušovat, ale podle mého názoru je to buď komunikačně velmi nezvládnuté, anebo je to začátek nějaké strategie, která chce nastolit agendu, mluvit o nějakých konkrétních úspěších nebo rozpracovaných návrzích, anebo nastolit tu agendu, co se bude v roce před volbami ještě dít.

Když se vrátím k té tiskové konferenci nebo k jakémukoliv prohlášení člena vlády z poslední doby, tak to vypadá, že vláda dělá všechno dobře. Nebo tak to alespoň třeba pan premiér komunikuje, ne? A že kdo tvrdí opak, tak má malé cíle.
Kdyby pan premiér přišel a řekl, nezvládli jsme to, nestíháme, už nic nebude, zklamali jsme vás… volil byste ho?

Z pohledu běžného voliče chápu, že to je marketingová strategie.
Spíš možná komunikační strategie. Neříkám, že je správná, já bych to panu premiérovi asi nedoporučila, nebo bych byla velice opatrná právě s těmi čísly. Číslo je velmi definitivní a mnohem hůř se s ním pracuje, než kdyby poukázal na vybrané body, které jsou rozpracované, nebo které prostě lidově řečeno jedou. Ale to je hrozně těžké. Na jednu stranu se pochválíte třeba za přidání platu učitelům, ale co nepedagogičtí pracovníci? Na jednu stranu řeknete, že jsme špička v prevenci ve zdravotnictví, na druhou stranu, vzpomeňte si před rokem, před rokem a půl, jsme byli na pokraji stávky a odchodu mladých lékařů, protože tu situaci prostě nezvládali, jak byla náročná. A takových příkladů je mnohem víc. Mohli bychom taky říct, že to, co splnili, je digitalizace stavebního řízení. Ale považujete to za úspěch? To je řečnická otázka, nechci vás opět do něčeho tlačit. Takže to, jak to zarámujete, jak to prezentujete, je strašně důležité.

Když se ale podíváte na třeba šetření CVVM z letošního jara, kdy vládu pozitivně hodnotí jen každý pátý Čech, jak si pak vysvětlujete, že pan premiér a spol. tvrdí, že dělají ty věci dobře, to to ti lidé nevidí a nebo je ta vláda zaslepená?
To je velmi těžká otázka. Nevidím ani do strategie komunikačního týmu, ani do hlav jednotlivých respondentů. Nicméně z mého pohledu, jsme trochu podlehli tomu, že jsme od vlády koalice Spolu a tedy ze začátku Pirátů a Starostů (teď už bez Pirátů) měli velmi velká očekávání. Že ta skupina voličů, ktejim v roce 2021 dala mandát, počítala s tím, že všechno mají připravené a přijdou a pojede to (tak, jak to oni prezentovali ve volební kampani). Jeden zákon za druhým, jedna reforma za druhou. A to se nestalo. Nebo se to neděje. Chápu, že řešili mnohem závažnější situace, na druhou stranu to voliči nějakým způsobem očekávali. Takže možná ten velký propad je dán i tímto.

Druhá věc je právě komunikace, která jí je vyčítána opravdu od začátku. Když bych zase vytáhla historii, tak rok před volbami 2021, kdy bylo u vlády Hnutí ANO v čele s premiérem Babišem, tak ti měli podporu asi nějakých 31 %, takže ten skok je tam opravdu viditelný. A o vládě Andreje Babiše bychom také neřekli, že byla populární. Takže těžko říct, kde se ještě tolik ubralo.

24:35

Vláda bude před volbami házet chyby na Piráty a vymezovat se vůči ANO, odhaduje politolog Hloušek

Číst článek

Má pravdu právě třeba Andrej Babiš, který tvrdí, že ta současná vláda je, a teď nevím, jestli říká, jedna z nejméně populárních od revoluce, nebo ta vůbec nejhorší, nejméně populární.
Nejméně populární. Bohužel si nepamatuji data až do roku 1992. Myslím si, že to bylo CVVM, které udělalo někdy na jaře průzkum a ta nejméně populární vláda za posledních 14 let byla vláda Petra Nečase po zásahu na úřadu vlády.

Bývalého premiéra z ODS.
Přesně tak, bohužel jsme zase u ODS. Naopak ta nejvíce populární byla vláda pana Fischera, ta měla dokonce 66 % v určitém úseku toho vládnutí, ale to byl úřednický kabinet. Nejlépe hodnocená vláda za posledních 14 let byla vláda pod vedením pana Sobotky v roce 2015, tedy sociálních demokratů, a ti dosáhli necelých 50 %.

Když byl teď pan premiér u Václava Moravce v České televizi a Václav Moravec se ho ptal, zda si dovede představit, že by Spolu šlo do nadcházejících parlamentních voleb v roce 2025 bez něj, jakožto bez premiéra Fialy, a on odpověděl, že o tom vůbec neuvažuje… má jeho role v koalici Spolu skutečně tak velký význam, je natolik klíčový, že by bez něj Spolu nefungovalo? A skutečně prošel za poslední dva, tři roky těžkou situací, čelil složitým výzvám, nějak je zvládl, byť ta podpora je jaká je? Anebo mu chybí absolutně sebereflexe?

„Superman jsem, ale i ti mají svoje slabiny.“

Petr Fiala (ODS) (Otázky Václava Moravce, ČT, 17. 11. 2024)

Nemyslím si, že by panu premiérovi nebo jeho týmu chyběla sebereflexe. Vím, že pracují s průzkumy veřejného mínění, s popularitou, ačkoliv on je teď trochu bere na lehkou váhu, nebo tvrdí, že máme průzkumy hodit za hlavu.

On říká, abychom se na průzkum nedívali. Myslím, že to říkal v rozhovoru pro Reflex.
Průzkumy jako takové mají největší sílu těsně před volbami a my máme rok do voleb. To je na jednu stranu strašně dlouhá doba, na druhou zase krátká, jak se to vezme.

Myslím si, že každý je nahraditelný. Existuje takové rčení, lídr buď je, nebo není, prostě není to o tom, že by se volil, buď je, nebo není. Petr Fiala určitě tím lídrem je. Ať si o něm kdo chce, myslí, co chce, tak pro koalici Spolu, tak jak je ta koaliční značka nastavená, určitě lídrem je. A když má být opět kandidátem na premiéra, tak by nebylo strategické v jakémkoli rozhovoru rok před volbami říct, že by to šlo bez něj, to by byla samozřejmě hloupost a to by byla ta chyba v komunikaci.

24:22

Politolog Just: Za plentou rozhoduje peněženka, ne hodnoty. ANO chce vládnout bez koaličního partnera

Číst článek

A to přesto, že ODS teď v posledním výzkumu NMS Market Research přeskočilo i hnutí STAN, to znamená, Starostové se dostali na druhou pozici za suverénní ANO, které by už potom nepotřebovalo ani parťáka, složilo by jednobarevnou vládu. Tak i přesto si myslíte, že tak, jak to teď vedou Spolu, to vedou dobře?
K tomu, jestli to vedou dobře nebo špatně, se vůbec nechci takhle vyjádřit. Věřím tomu, že za tím, co dělají, ať už je to tento výrok o 90 % splněných slibů, kterým jsme začali, nebo je to výrok o platech jako v Německu, který jste ve Vinohradské 12 taky rozebírali.

Ano, s Davidem Klimešem, s ekonomem, novinářem.
Myslím si, že za tím je určitě nějaká strategie. Ten tým opravdu není hloupý. Oni moc dobře ví, že když tohle řeknou, že to budou napadat novináři, že to bude napadat opozice, že se k tomu budou vyjadřovat ekonomové a tak dál. Teď jde o to, jestli tu agendu, kterou tímto chtějí nastolit, jestli ji dokážou udržet ve svůj prospěch.

Babišizace Fialy

Platy jako v Německu, to je Babišova strategie? Ne, že by Andrej Babiš něco takového řekl, ale přistoupil Petr Fiala, na to, že se zkusí stylizovat tak jako Andrej Babiš do člověka, který slibuje, možná hyperbolizuje, který je aktivní na sociálních sítích? Lidově řečeno mu teče trochu do bot, když se podíváme na podporu, když se podíváme na průzkumy…
On už to zkusil. Není to první pokus o tady tu mohli bychom říct babišizaci. Zatím neproběhla úspěšně, vůbec se to nedařilo.
Odpovím trošičku akademicky. Existuje taková teorie, která tvrdí, že voliči tyto jednoduché sliby a jednoduchá tvrzení chtějí. Politika je strašně těžká, je velmi komplexní a když se podíváte, kolik konzumujeme obsahu, ať už jsou to sociální sítě, zprávy, ale i interakce mezi lidmi, tak je velice těžké se v tom orientovat. Takže voliči přistupují na zjednodušená tvrzení. Podle té teorie, podle výzkumů voliči ale preferují, aby ta tvrzení byla pravdivá, aby se na základě nich opravdu mohli relevantně rozhodnout, aby to rozhodnutí bylo racionální. Tato teorie také říká, že voliči nechtějí negativní reklamu v politice, protože už jim zabere moc času, aby zjistili, jestli ta negativní zpráva, ta kampaň, je pravdivá, nebo co je na ní pravdivé a co je už hyperbola, co už je opravdu ta špína, když to hodně přeženu. Voliči prostě chtějí surové jednoduché informace, na základě kterých udělají nějaké rozhodnutí, odvolí a zase se o to čtyři roky nemusí starat. Trochu to přeháním, ale takhle to je.

Jestli si to tým pana premiéra uvědomuje a přistupuje na tuto rétoriku s tím, že ví, že to přehání, ale chtějí nastavit tu agendu a říct, co se dá udělat pro to, abychom ty platy jako v Německu měli. Neříkám, že to tak je, jenom doufám, že to není oproštění se od nějaké ideologie, protože tato populistická rétorika je v politických stranách přítomná. I u stran, které nejsou ideologicky populistické, ale opravdu jsou výzkumy i českých politických stran, které prostě tvrdí, že se komunikace zjednodušila na tato hesla. A nemyslím demagogii ve smyslu slibování nesplnitelného, ale myslím to zjednodušení ve stylu: My chceme, abyste se vy měli dobře.

A funguje to? Je to scénář, je to strategie, je to způsob, jak komunikovat k lidem, který funguje?
Výzkumy ukazují, že ano. Jestli to bude fungovat v tomto případě je druhá věc, protože také záleží na tom, jak je ta stranická i osobní značka postavená. Pokud je tam velký zlom, velká změna v rétorice, tak může naopak začít působit nedůvěryhodně.

3:00

Spor o sklenici vody

Číst článek

Komentátor Jan Vávra to označuje v případě premiéra Fialy za riskantní otočku. Můžeme pozorovat, že skutečně obrací. Založil si i TikTok, pokud se nemýlím, takže i tam produkuje nějaký obsah. Asi nevystupuje v obleku smažených hranolek, jako bývalá ministryně Alena Schillerová. Což je zase asi její způsob komunikace, který nevím, jestli funguje nebo ne. To premiér Fiala nedělá, ale trošku se na tu linku, kterou používá opoziční ANO, nakolejil.
Určitě. A tady bych řekla, že to je právě začátek nějaké strategie s tím, že ten tým si je vědom toho, že máme ještě rok do voleb, že máme plno času.

Takže to zkouší?
V podstatě asi ano. Ale nemáme vnitrostranické nebo vnitrotýmové informace. Je to můj dojem z toho, že se snaží najít si novou komunikační linku, ať už k voličům, kteří jsou nespokojení a volili je, anebo k těm, kteří je předtím nevolili a teď tu volbu nějakým způsobem zvažují a začínají přemýšlet o tom, komu za rok… Možná jsem naivní, asi ještě ne, rok do voleb si nikdo nebude přemýšlet, koho bude volit. Může se stát opravdu úplně cokoli. Ale myslím si, že je za tímhle opravdu nějaká strategie proměnit tu značku a trošku ji ponížit k normálním lidem. Ono to zní asi strašně, ale…

Vím, co myslíte. Znamená to na druhou stranu, že to, s čím Fiala a spol. vstupovali do parlamentních voleb a s čím je vyhráli, což byl konsenzus, kompromis, slušnost – už teď existovat nebude, že teď už budou třeba ty výpady, které má Fiala a Babiš na Twitteru, kdy spolu otevřeně válčí slovně, stále častější? Nebyl jeden z jejich sloganů Vracíme slušnost do politiky?
Je pravda, že koalice Spolu, a možná bych to zosobnila na pana premiéra, je spojována se slušností. Druhá otázka je, co přesně to je. Je to hledání kompromisu, nebo právě to, že se nevede negativní kampaň? Nebo je to slušnost vyjadřování? To je asi na trochu jinou debatu.

Budu se opírat o empirická data, empirické výzkumy. Ukazuje se, že voliči slušnost neopouštějí a to, co hledají a je pro ně důležité je samozřejmě program. Když ale vezmu čistě komunikaci, tak je to autenticita, jsou to kompetence a je to integrita. Možná, že tu integritu bych nejvíce připodobnila k té slušnosti, tedy to, že něco slíbím a pak to dodržím, že slibuji to, co se dodržet dá. A když už to dodržet nešlo, že dokážu vysvětlit, proč to nešlo. A dohromady mohu tyto tři charakteristiky popsat jako důvěryhodnost.

Na druhou stranu populisté, a teď myslím spíš v té negativní konotaci, opravdu ubíjí slušnost tím, že lákají na emoce, lákají na to líbivé, že se budeme mít líp a už nedomýšlejí důsledky toho, co to bude znamenat a jestli to vlastně můžou splnit. Dost často se tady populistické protestní strany také spoléhají na to, že v té vládě nebudou. Oni můžou říct, že něco budou dělat, protože potom nebudou mít tu zodpovědnost za splnění nebo doručení toho slibu, jak se někdy říká.

To znamená, že se teď v případě premiéra Fialy rozhoduje o tom, zda ten pokus vyjde, zda bude pro lidi dostatečně autentický?
Myslím si, že teď se hraje o to, aby na TikToku nebo s tím svým novým způsobem komunikace ukázal, že i on dokáže být lidský. Že i on dokáže být ten jeden z nás, že to není jenom ten pan profesor.

Shodit sako, rozvázat kravatu.
Přesně tak. Je to jako symbolismus, ale určitě ano. Zase narážím na paradox demokratického lídra, kdy vlastně nevíme, co po těch lídrech chceme. Na jedné straně chceme, aby byli silnými lídry, aby měli ten leadership, ale když ho nemají, tak je kritizujeme za to, že takoví nejsou. Potom ale začnou být silnými lídry a začneme je kritizovat za to, že jsou příliš autoritářští.

Nevíme, co chceme.
Nevíme, co chceme. Jo, na jednu stranu chceme, aby byl ten lídr lepší než jsme my, aby to byla elita. Na druhou stranu chceme, aby znal naše problémy, problémy obyčejných lidí, kteří ráno vstanou a jdou do práce a nejezdí s majáčkem po Praze a tak dál.

Co tedy chceme? Chceme silné lídry, elitu, nebo chceme někoho z nás, kdo umí udělat kompromis. My to vlastně nevíme. Nemám na to odpověď.

Trochu vtipu, trochu trapnosti

Co, když ten pokus, ta změna, ta riskantní otočka nevyjde? Když to, co jsme zmiňovali, jako jsou platy jako v Německu, splněných 93 %, suverénní neústupnost, chybějící sebereflexe, komunikační tah. Co, když to nevyjde?
To se musíte zeptat toho týmu, co mají nachystané, co mají za eso v rukávu. Asi bych řekla, že je do voleb ještě opravdu dlouho. To, že tady sedíme v prosinci 2024 a bavíme se o tom, že možná je to nějaká strategie a možná… těžko to hodnotit, protože musíme počkat, co z toho, lidově řečeno, vyleze.

Fiala si založil TikTok. ‚Nechceme z něj dělat influencera, bezpečnost jsme zajistili,‘ říká mluvčí

Číst článek

Kdy přijde čas na to si říct, zda to funguje, nebo ne?
Viděla bych to třeba v létě nebo těsně před létem. Uvidíme, jestli se ta komunikace usadila, jestli byla uvěřitelná, jestli pracovali s nějakými ohlasy, protože věřím, že na zpětnou vazbu koukají. To je strategie podívat se, co se na to říká. A mají dost času, aby se zamysleli i nad zapojením jiných lídrů, protože je to trojkoalice a my se tu už dvacet minut bavíme jenom o Petru Fialovi. Je to naprosto v pořádku, je to relevantní, je to lídr té koalice, je to premiér. Ale máme tu ODS, která je zde desítky let a má osobnosti, bavíme se o KDU ČSL, která má osobnosti, bavíme se o TOP09, takže tam je i otázka, jak se do toho začnou projevovat další osobní značky politiků, jakým způsobem Petra Fialu podpoří. To se necháme překvapit, já se na to těším.

Je to hozená rukavice třeba i pro opoziční hnutí a opoziční strany? A nebo třeba i pro neparlamentní strany. Je to něco, čeho se třeba chytnout a změnit tu jejich marketingovou komunikační strategii? Protože teď vidí, že Fiala něco dělá, ve vládnoucí koalici se něco děje, tak co teď oni?
Nedovedu si moc představit, že ANO začne dělat ještě něco víc. Ti jedou na 120 %. vím, že 120 % nejde, ale…

Ale třeba šéf SPD Tomio Okamura je velmi známý tím, že vždy pronáší na sociálních sítích nějaká moudra a u toho jí. U Pirátů jsme si také zvykli, že dokážou třeba v případě Zdeňka Hřiba odkomunikovat svoji vizi na sociálních sítích, třeba prostřednictvím různých vtipných videí. Nebo to si alespoň přejí, aby ta videa vtipná byla.
To je snaha oslovit ty voliče, kteří se o politiku chtějí alespoň trochu zajímat, ale nemají kapacitu na to, aby četli těžká vyjádření, která jsou velmi politická. Chtějí to odlehčenou formou toho politainmentu, aniž by se ztratil politický obsah.

Nedevalvujeme tím politiku? Tím, že ji dostáváme do toho prostředí sociálních sítí, v němž se omlouvám, ale často ty věci mohou a asi naschvál působí trapně, zjednodušeně, heslovitě. Já vím, že jste říkala, že to funguje. Ale nesnižujeme se k něčemu, co nás může za pár let mrzet, protože se vytratí ten étos z toho?
Určitě, určitě ano, ale zároveň pokud se to udělá dobře a nastartujeme to povědomí o politice a dokážeme ty lidi přitáhnout, aby si hledali informace hlubší, podrobnější, tak co proti tomu říct?

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Česká televize, TV Nova, TV Blesk, web Vlády a Poslanecké sněmovny ČR, uživatelský účet @aschillerka na TikToku, účet @petr.fiala1964 na Instagramu a účet @Tomio Okamura – SPD na Facebooku.

Matěj Skalický

Související témata: Vinohradská 12, podcast, Marcela Konrádová