„V obecných principech se dá říct, že slepý svěřenský fond by měl negovat tři základní principy – vědomosti, kontroly a závislosti. Jde o to, že zakladatel by neměl mít vědomost, který majetek svěřeneský fond tvoří. Neměl by mít ani kontrolu nad tím, jak je s majetkem nakládáno,“ řekl serveru iROZHLAS.cz šéf Asociace pro podporu a rozvoj svěřenských fondů Petr Jakubec.

Podobný fond si zřídila například britská expremiérka Theresa Mayová. Jedná se o řešení, které má zakladatele kompletně odstřihnout od vlivu na majetek, po skončení působení v politice by mu připadl zpět. Založení slepého fondu navrhoval Andreji Babišovi i eurokomisař Günther Oettinger.

V Česku umožňuje zákon vznik svěřenských fondů od roku 2014 a podle Jakubce není nastaven tak, aby střetu zájmů zabránil.

I kdyby se struktura nastavila podle principu slepých fondů, nelze vyloučit, že by mohlo dojít k faktickému výkonu pravomocí, které zakladateli umožňuje český zákon, například nahlížením do výročních zpráv.

S tím souhlasí i expert Pavel Kolář ze Svěřenské správy. Podle něj „česká legislativa se vznikem slepých fondů nepočítá“.

Dva názory

Na vznik slepých fondů v Česku podle Koláře panují dva názory. „První názor, ke kterému se přiklání i pan Babiš, že pokud zakladatel omezí sám sebe nad rámec zákona, může tím slepý fond vzniknout,“ vysvětluje Kolář.

Podle Jakubce je však v tomto případě otázkou, jak by se soud díval na to, že se zakladatel fondu svých práv vzdal.

„Musí to posoudit příslušná soudní instance, protože u nás nemáme to, co je v některých zahraničních jurisdikcích – etickou komisi nebo nějaké podobné těleso, které by posuzovalo, zda nastavení fondů vyhoví předpokladům, jenž má splňovat.“

Druhá skupina právníků má jiný názor, a to takový, že v tuzemském prostředí slepý fond vzniknout nemůže.

„Říkají, že se jedná o základní zákonná práva. A i když zakladatel sám sebe omezí nad rámec zákona a sníží úroveň svých pravomocí, přesto je otázka, zda by mu soud opět práva nepřiznal, kdyby se jich domáhal, protože jsou daná zákonem,“ přibližuje Kolář.

Fond v zahraničí?

Andrej Babiš by si podle expertů mohl slepý svěřenský fond založit v zahraničí. „Tohle by řešení být mohlo,“ tvrdí Jakubec.

Klíčové by ale podle něj bylo, zda by se u konkrétní osoby potkal formální a materiální aspekt. „Jedna věc je naplnění formálních předpokladů a druhá věc je ta, zda opravdu i materiálně to funguje tak, že je střet zájmů eliminován nebo minimálně jsou do značné míry vyvráceny pochybnosti o tom, že střed zájmů může existovat,“ dodává šéf asociace.

Nestátní protikorupční organizace Transparency International tvrdí, že ani slepý fond by Babišův údajný střet zájmů nevyřešil.

„Babiš vždy bude vědět, že jeho firma podniká například v zemědělství, které ze své pozice může ovlivňovat. Kvůli velkému rozsahu činnosti Agrofertu se také musí dozvědět z médií, co se s jeho firmou děje. V orgánech svěřenského fondu má také svou manželku, nemůže tak být splněna podmínka neinformovanosti,“ prohlásil už loni v prosinci analytik organizace Milan Eibl.

V Česku se institut vkládání majetku do svěřenských fondů teprve rodí. „V zahraničí je vyčlenění majetku před vstupem do nějaké veřejné funkce naprosto běžným krokem, který je společností chápán jako žádoucí,“ vysvětluje Kolář ze Svěřenské správy.

Současný premiér a předseda hnutí ANO vložil akcie svých firem do svěřenských fondů v roce 2017, a to kvůli zákonu o střetu zájmů. Podle auditu Evropské komise má však nadále zájem na hospodářském úspěchu holdingu Agrofert a také vliv na svěřenské fondy.

Česku kvůli tomu hrozí, že přijde o unijní dotace v řádu několika stovek milionů korun. Evropský parlament schválil v půlce června rezoluci o tom, že Andrej Babiš zpochybňuje nezávislý výkon své funkce. Nynější český premiér dlouhodobě střet zájmů odmítá. Již dříve také uvedl, že je ve fondech jako obmyšlený a že se mu Agrofert vrátí.

Martin Štorkán Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít