Absence ministra Blažka na unijních radách? Signál, že nám na tématu nezáleží, upozorňují reportéři

Praha 21. března 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Proč ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) nejezdí na jednání do Bruselu? 
Jakub Grim: Ministerstvo spravedlnosti nám k tomu napsalo, že pan ministr se zúčastní zasedání všech rad s výjimkou, kdy musí v ČR plnit jiné neodkladné pracovní úkoly. My jsme se na ty pracovní úkoly podívali, do jeho otevřeného diáře – dívali jsme se, co dělal v době, kdy se rady děly a on na nich nebyl. Třeba loni v březnu dal přednost jednání sněmovny, což dává logiku, když je zároveň poslanec. Zúčastnil se také pietního aktu k výročí narození Tomáše Garrigua Masaryka. Během další rady, v červnu 2023, hlasovali Piráti o tom, že se jim nelíbí, co Pavel Blažek dělá ve funkci ministra. Hlasovali o tom, že ohrožuje důvěru ve spravedlnost a právní stát. To možná nemuselo mít důsledek s tím, proč nebyl na ministerské radě, ale bylo to zhruba to, co dělal v době, kdy měl být v Bruselu.

Když říkám, že nejezdí na jednání do Bruselu, co to znamená v číslech? Na kolika radách už nebyl, na kolika naopak byl? 
JG: Od nástupu do funkce měl být na devíti schůzkách ministrů spravedlnosti – byl na prvních čtyřech a od té doby na žádné z nich nebyl. 

Takže tak napůl jezdí, napůl nejezdí… Ale ze všech ministrů jezdí nejméně? 
JG: Ano, jezdí nejméně. Je to ve 44 procentech případů. 

A když nejezdí, jezdí někdo místo něj? 
JG: Místo něj jezdí jeho náměstek Karel Dvořák (STAN).

Jakých schůzek se to přesně týká? Jezdí na všechny ty, na kterých Pavel Blažek není?
JG: Přesně tak. Ministři současné vlády si rozdělili, kam bude který jezdit. Většinou není moc co řešit, protože schůzky, na které má jezdit ministr Blažek, jsou pro ministry spravedlnosti. A když zrovna nemůže, nebo tam prostě nejede, zastoupí ho většinou náměstek z ministerstva spravedlnosti.

Zastupování náměstky je běžné, nebo se to považuje za problém? 
Anna Urbanová: V zásadě to běžné je a problém to není, ale vysílá to určitý signál, což nám okomentoval i Tomáš Weiss z Institutu mezinárodních studií na FSV UK. Říkal, že ve chvíli, kdy nepřijede ministr, ale pouze jeho náměstek, tak je to signál, že nám nezáleží na tom, o čem se rozhoduje. Ministři sedmadvacítky, kteří jezdí na zasedání Rady EU, vytváří unijní legislativu spolu s Evropským parlamentem, který reaguje na legislativu, kterou předloží Evropská komise. Je to běžné, může se to stát, u řady ministrů pro to jsou objektivní důvody, ale je to signál. 

A ve chvíli, kdy nemůže přijet třeba ani náměstek, tak pak přichází na řadu české velvyslankyně, které jsou v Bruselu. Podle toho, o jakou radu se jedná, Česko zastupuje buď Edita Hrdá, Jitka Látal Znamenáčková nebo Lucie Šestáková. 

To znamená, že to místo nikdy není prázdné, nicméně aniž bychom se dam chtěli jakkoli dotknout, tak to potom vysílá signál, že ČR třeba nedává jednání takovou důležitost…?
AU: Přesně tak, protože tam má jezdit ministr. Ve chvíli, kdy tam ministr nejede, nepošle za sebe ani svého náměstka a nastupuje tam velvyslankyně… Velvyslankyně jsou u předjednání, protože vždy, když něco přijde na Radu EU, tak to předtím proběhne určitým kolem jednání, kterého se velvyslanci účastnili. Jsou tedy součástí procesu, ale opět zdůrazněme, že je to signál, že nám tolik nezáleží na tom, co se v tu chvíli projednává. 

Skóre ministrů

Když konkrétně Pavel Blažek dá v určitých případech přednost něčemu jinému, jak to mám chápat jako občan? Co všechno se na schůzkách řeší?
AU: Záleží na aktuální agendě. Ministři projednávají legislativní návrhy, které vzejdou od komise. K těm, které pak projedná Evropský parlament a může je poupravit, se pak dále vyjadřují a mohou měnit a směřovat to, jak to nařízení, které pak bude aplikované na všechny členy EU, bude nakonec vypadat. To je důležitý bod, který jsem ještě nezmínila – ve chvíli, kdy tam je ministr, tak má hlasovací právo. Ve chvíli, kdy jde o náměstka, respektive o paní velvyslankyně, je tam složitější procedura.

Jak častá ta jednání jsou? 
AU: To záleží na tom, jaká je zrovna ministerská rada. Frekvence se liší. Třeba každý měsíc jednají ministři zahraničních věcí, pak je tam rada pro obecné záležitosti, kam jezdí náš ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Každý měsíc je také rada pro zemědělství a rybolov, kde má zastoupení Marek Výborný (KDU-ČSL), pak jednají ministři financí… Těch rad je každý měsíc opravdu hodně. Jednou za tři měsíce je rada pro spravedlnost a vnitřní věci, kam tedy jezdí buď zmiňovaný ministr Blažek, anebo pokud se jedná o vnitřní věci, kdy jezdí ministři spravedlnosti a ministři vnitra společně, tak tam je náš ministr vnitra. Dále je rada pro konkurenceschopnost, dopravu, sociální politiku, jednou za půl roku je rada pro vesmír, rada pro zahraniční obchod…

A všude jezdíme?
AU: Ano. Všude jezdíme, všude máme nějaké zástupy. 

Jak jsou na tom s účastí ostatní ministři?
JG: Jsou na tom vesměs dobře. Kromě ministra Blažka mají všichni ministři této vlády nadpoloviční účast. Jak už jsem zmínil, ministr Blažek má 44 procent. Druhá „nejhorší“ je Jana Černochová (ODS), ta má 60 procent, ale u ní jde o to, že těch obranných rad na úrovni EU bylo jen pět a ona byla na třech, proto tedy 60 procent. Dále už je to 70 procent a výš. Dokonce je řada ministrů, kteří byli na každé své radě. 

Jsou tací ministři, kteří do Bruselu na jednání a schůzky nejezdí, protože žádné nejsou?
AU: To je otázka, kterou si řeší každý členský stát sám. My sami si můžeme určit, kdo na jakou radu pojede. U nás je to tak, že nikam nejezdí ministr pro legislativu Michal Šalomoun (Piráti) a ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09). Když jsme se na Úřadu vlády ptali na to, proč zrovna tito dva ministři nikam nejezdí, mluvčí vlády Lucie Ješátková nám odpověděla, že legislativa, kterou má na starosti ministr pro legislativu, je ryze národní záležitost, proto tedy nejezdí. U ministryně Langšádlové se jedná o agendu, kterou na evropské úrovni za Česko zastupuje ministr školství Mikuláš Bek. Neviděli tedy důvod, proč by zrovna tito dva ministři měli na konkrétní rady jezdit, byť třeba u Heleny Langšádlové by dávalo smysl, kdyby jezdila na radu pro vesmír.

Minulá versus současná vláda

Všiml jsem si výměny názorů mezi ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN) a Janou Mračkovou Vildumetzovou (ANO) o tom, kdo se jak fláká a nejezdí do Bruselu. Debata se rozhořela v březnu na sociální síti X.

Ministr @Vit_Rakusan už to má evidentně na háku. V Bruselu v těchto dnech řeší jeho evropští kolegové stav schengenského prostoru, migraci, převaděčství, ochranu hranic nebo azylovou politiku. On se na to vykašlal, poslal za sebe náměstka a sám vyrazil dělat kampaň. Neskutečný

— Jana Mračková Vildumetzová (@JVildumetzova) March 4, 2024

Rozhořel se nám dnes ve sněmovně drobný spor o to, jestli se “flákám”, když jsem v pondělí vyslal místo sebe do Bruselu náměstka. Neflákám. Je to běžná praxe a v pondělí tam bylo náměstkem zastoupeno hned 6 ministrů.
A protože nejpádnější odpovědí na pomluvy, polopravdy a… pic.twitter.com/NS7WnfYgH6

— Vít Rakušan (@Vit_Rakusan) March 6, 2024

Porovnávali jste současnou vládu s tou minulou?
JG: Nesrovnávali. Věnovali jsme se vyloženě vládě současné. Něco podobného ale v minulosti částečně udělala Asociace pro mezinárodní otázky. Myslím, že to bylo rok do doby, než začalo české předsednictví v Radě EU, tak počítali účast tehdejších ministrů a vyšlo z toho, že měli Češi „za Andreje Babiše“ velmi slabou účast, asi jen 40 procent. Když to tedy srovnáme se současnou vládou, kde je nejhorší ministr Blažek se 44 procenty a jinak jsou všichni ostatní ministři vysoce nad ním, tak je to opravdu jednoznačné srovnání. 

Změnilo se něco naším předsednictvím v Radě EU? Jezdili jsme za předsednictví do Bruselu častěji a udrželi jsme to? 
AU: Za předsednictví jsme jezdit dokonce museli. Čeští ministři předsedali Radě EU, což znamenalo, že vždy, když se zahajovala schůzka, tak tam český ministr zvonil zvonečkem. Dělá to každý ministr, který jednání začíná, ale několik českých ministrů se vyjádřilo, že to pro ně bylo takové osvěžení. Když jsme zmiňovali frekvenci rad – my jsme se dívali na formální, případně na mimořádné rady, což třeba u ministra průmyslu a obchodu Jozefa Sikely znamenalo, že „jeho rada“, která řeší energetiku, měla během českého předsednictví tuším pět mimořádných rad, protože se řešila energetická krize. Po tom, co skončilo předsednictví, si většina ministrů disciplínu zachovala a jezdí dál, jen ministr spravedlnosti Blažek nebyl od konce předsednictví na žádné z nich. 

JG: Na žádné z formálních nebo mimořádných rad.

Jak si to vysvětlujete? Znamená to, že teď dává přednost domácím událostem? 
AU: Ano. I rezort to vysvětlil tak, že ve chvíli, kdy se má rozhodnout o tom, jestli bude jednat o nějaké zásadní věci doma, nebo má jet jednání v Bruselu nebo v Lucemburku, kde také ministři zasedají, tak dá přednost „domácímu úkolu“. Žádné další rozvětvenější vysvětlení jsme nedostali, takže to nemůžeme blíže komentovat. 

Je za to třeba víc kritizován? Už jste zmiňovali, že to hlasování je pak složitější. Vadí někomu, že tam pan Blažek nebývá?
AU: Jak už jsem říkala, jenom to, že tam pravidelně jezdí náměstek, je to signál. Nicméně ve chvíli, kdy tam opakovaně jezdí konkrétní náměstek, tak si dokážu představit, že se s ním i ti ostatní ministři, se kterými se u oválného stolu setkává, nějak srovnali a počítají s tím, že na to jednání přijede a už s ním mají nějakou vazbu. České předsednictví skončilo v prosinci 2022, takže od toho už uplynul nějaký čas, kdy se právě s Karlem Dvořákem unijní ministři setkávají velmi pravidelně.

Takže z toho, co jste zanalyzovali v článku na iRozhlasu, máte pocit, že česká vláda dělá maximum pro to, aby u jednání byla?
JG: Když dám průchod matematice, tak už jen to, že naprostá většina ministrů tam je, pokud to jde, o lecčems vypovídá. Ministři, kteří byli na každé radě nebo vynechali opravdu jenom ze závažných důvodů, například když byli nemocní nebo když se třeba doma konal nějaký protest – což postihlo ministra práce Mariana Jurečku (KDU-ČSL) i ministra školství Mikuláše Beka (STAN) –, se tam opravdu snaží být.

Politický nástroj?

Máme pár měsíců do evropských voleb. Kolik setkání v Bruselu naše ministry a ministryně ještě do eurovoleb čeká? 
JG: Tento týden nás čeká Evropská rada, což je schůzka premiérů, kam míří Petr Fiala (ODS). Příští týden nás také čeká například rada ministrů životního prostředí nebo zemědělství. Jak už říkala Anička, formální rady mají pravidelnou frekvenci – některé jsou měsíčně, některé čtvrtletně. Pokud se tedy nestane nic mimořádného, tak nás do té doby čeká 10 až 15 rad, a potom to pokračuje tak, jak to bylo předtím. Eurovolby na tom nic nemění. 

Rozumím, ale spíš by mě zajímalo, jestli jste třeba teď zaznamenali nějaké signály, že bychom chtěli jezdit častěji, abychom se ukázali v EU, anebo to s tím prostě nesouvisí…?
JG: Myslím, že to jsou úplné mimoběžky.

AU: Tuším, že žádný z ministrů v evropských volbách nekandiduje, takže to není o tom, že by si z toho mohli dělat kampaň. Maximálně to pak mohou využít při nějaké přestřelce, jako to bylo v případu Víta Rakušana a Jany Mračkové Vildumetzové, ale jinak to podle mě není žádný politický nástroj.

Viděli jste první předvolební průzkum před evropskými volbami, Euronews a Ipsos?
JG: Vypadá to, že by hnutí ANO podle tohoto modelu volby vyhrálo, stejně jako před pěti lety, kdy mělo mít 26 procent hlasů a v závěsu by za nimi byla koalice Spolu – ODS, TOP 09 a KDU-ČSL – s výsledkem asi 21 procent. Následovali by Starostové, které vede Danuše Nerudová a Jan Farský, Piráti s 11 procenty a nějaké europoslanecké mandáty by získaly i SPD s Trikolorou, zhruba 8 procent hlasů, a koalice STAČILO! vedená komunisty, která by měla lehce přes 5 procent hlasů.

Preferencím před eurovolbami se bude věnovat i nadcházející epizoda Bruselských chlebíčků. Poslouchejte je v podcastových aplikacích nebo na Českém rozhlasu Plus.

V podcastu byly využity zvuky z Českého rozhlasu a z archivu Anny Urbanové.