Nejvíc infarktů je v prosinci a lednu. Lidé si musí měřit tlak i doma, doporučuje internista
Cílem projektu Srdce v hlavě je především to, abychom si uvědomili, že máme jednom jedno srdce a měli bychom se o něj dobře starat. Garantem projektu je internista Miroslav Souček, který se věnuje především krevnímu tlaku. „Důležité je hlídání rizikových faktorů, abychom neměli vysoký krevní tlak, nebyli obézní, přestali kouřit. A zdravý životní styl znamená, abychom se dostatečně pohybovali, střídmě jedli a udržovali si váhu,“ říká.
Hodně lidí si pořizuje chytré hodinky, které měří tepovou frekvenci, EKG, saturaci kyslíkem. Máte rád tyto vymoženosti?
Můžeme je mít rádi pro orientaci, ale co se týče přesnosti, tak nemáme žádná data, hlavně v oblasti vysokého krevního tlaku. Pořád věříme tonometrům, nebo měření krevního tlaku u lékaře. Je to pokrok, nicméně je to jenom orientační, to znamená, že nejsou úplně přesné. Nemáme data, o která bychom se mohli opírat.
Každé zrychlení musí srdce odpracovat, čím rychlejší tepová frekvence, tím větší je spotřeba kyslíků a zbytečně srdíčko vyčerpáváme, vysvětluje Miroslav Souček
Jsme v předvánočním období, pak bude silvestrovské. Jak je to s pitím alkoholu a krevním tlakem, jaká je tam příčinná souvislost?
Všichni máme představu, že Vánoce jsou pohoda, že to jsou svátky klidu. Ono to tak úplně není. Podzim a zima jsou nepříznivé pro naše srdce. Chlad vede k tomu, že se nám stahují cévy, což zvyšuje hodnotu krevního tlaku. Není to otázka jen zvýšení hodnot krevního tlaku, důsledky jsou někdy katastrofální. Když klesne teplota o deset stupňů, tak se nám zvýší výskyt infarktů o sedm procent. To znamená, že nejvyšší výskyt infarktů je v prosinci a lednu.
Čas od času vycházejí studie s různými výsledky, že pití vína v přiměřené míře je v pořádku, pak zase, že vůbec ne. Jak se na to díváte vy?
Poslední studie ukazují, že to neprospívá. Dneska se doporučuje buď abstinence, nebo u zdravých jedinců, kteří nemají kardiovaskulární onemocnění, se doporučuje středoevropská dieta jednu a půl deci vína, u mužů klidně do tří decy. Já jsem zastáncem toho, že do 30 gramů, pokud je člověk zdravý, to neškodí. Mám takový vnitřní pocit, že to dokonce prospívá.
Když má někdo vysoký krevní tlak a vy mu předepíšete patřičné léky, to už je na doživotí?
Bohužel většinou ano. Když nasadíme léky, tak tam perspektiva celoživotního užívání bohužel je. To je důvod, proč je mladí nechtějí užívat. Že bychom u někoho vysadili léky na vysoký krevní tlak, se samozřejmě může stát, ale procento je zanedbatelné. Jak sáhneme do regulačních mechanismů, které nastavují výšku krevního tlaku medikamentózně, tak už to většinou nemůžeme vysadit. Nebezpečná jsou náhlá vysazení, když jsou pacienti na medikaci a vysadí, tak krevní tlak vystřelí a vzniká nebezpečí mozkových příhod.
„Stres je jeden z hlavních rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění “
Miroslav Souček
Jakým parametrem je tepová frekvence?
Tepová frekvence je velice důležitá, protože je nezávislým rizikovým faktorem kardiovaskulárních onemocnění. Všichni hovoří o tlaku, ale i tepová frekvence je zásadní. Tepová frekvence kolem 60 až 70 je ideální. U kardiaků, kteří jsou po infarktu, to snižujeme k 60, aby se srdíčko tolik nenamáhalo. Všichni, kteří mají vyšší tepovou frekvenci, by si měli nechat udělat EKG, nebo se dát vyšetřit. Protože to může být dáno psychicky, fyzickou námahou, ale bohužel to může být prvním projevem některého onemocnění.
Stává se lidem, kteří přijdou do ordinace, že jim lékař nebo zdravotní sestra měří krevní tlak a mají ho vyšší? Opravdu existuje hypertenze bílého pláště?
Existuje, a je zhruba v 20 až 30 procentech. Proto doporučujeme, aby měli pacienti doma tonometr a měřili se v domácím prostředí. Syndrom bílého pláště znamená, že v ordinaci mám vyšší hodnotu krevního tlaku, přijdu domů a mám ho normální.
To znamená, že můžeme pacienty přeléčovat. Má vysoký krevní tlak, nasadíme mu léky a on potom doma může mít nízkou hodnotu krevního tlaku, může mít závratě nebo se cítit špatně. Proto chceme, aby se měřili doma. A každý by měl znát svou hodnotu krevního tlaku.
Pak existuje druhý parametr, tomu říkáme takzvaná maskovaná hypertenze. To znamená, že u nás má normální hodnotu krevního tlaku, ale změní se to v práci nebo doma. Maskovaná hypertenze je více riziková než syndrom bílého pláště. V domácím prostředí jste daleko větší časový úsek, v ordinaci chvíli.
Jak si správně měřit krevní tlak? Mohou lidé po infarktu do sauny? A je zdravé otužování? Poslechněte si celý rozhovor v horní části článku.
