Protikuřácký zákon podle lékařů plní svůj úkol. Za dva roky ubylo mladých kuřáků i infarktů
Už druhým rokem si v restauracích a dalších veřejných prostorách nemůžeme zapálit cigaretu. Podle zdravotnických statistik se to projevuje i na zdraví. Zatímco v roce 2016 v nemocnicích skončilo skoro 26 500 lidí s akutním infarktem nebo astmatem, loni to bylo o zhruba 1500 méně. Ubylo také kuřáků mezi mladými od 15 do 24 let, kdy se s cigaretami často začíná.
Statistici srovnávali počty hospitalizací kvůli infarktu mezi roky 2016 a 2018. Mezi lidmi do 70 let jich ubylo téměř 700, což je po započtení obecného trendu snižování počtu hospitalizací asi o 7,1 procenta. U astmatu a pacientů mladších 40 let je pokles o dalších více než 700 pobytů v nemocnici a asi 18,5 procenta.
Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška by se kromě astmatu a infarktu daly započítávat i další nemoci spojené s kouřením, jako je angina pectoris, nespecifické bolesti na hrudi nebo problémy s dýcháním. Mohlo by se podle něj jednat až o 4000 pobytů v nemocnici za rok. „Je to zejména díky tomu, že nekuřácké prostory nevystavují kouření nekuřáky,“ uvedl.
22:30
Když člověk nepřestane kouřit, dokážeme dělat jen málo, nebo nic, říká plicní specialista
Číst článek
Ohrožené skupiny
Zákon v Česku platí dva roky. Od té doby čelí snahám o zmírnění, a to třeba zavedením takzvaných kuřáren. Žádný z návrhů ale v Parlamentu neuspěl.
Servírka Miroslava z restaurace v centru Prahy ale zákaz kouření vítá jak z pracovního, tak i soukromého pohledu. „Jsem sice kuřačka, ale mám zkušenosti s tím, že když jsme chodili do baru si sednout, tak tam bylo zahuleno, nedalo se vidět, člověka pálily oči, takže jsem určitě ráda, že se v restauracích nekouří,“ říká Radiožurnálu a zároveň přiznává, že i jako kuřačka sama vždy pracovala v nekuřáckých provozovnách.
Právě číšníci a servírky jsou velmi ohroženou skupinou, pokud jde o rizika spojená s pasivním kouřením. Dopady na jejich zdraví měl zákaz třeba ve Velké Británii, kde začal platit před 12 lety.
„Servírky a číšníci, kteří pracovali v kuřáckých provozech, po zavedení protikuřáckého zákona méně trpěli astmatickými záchvaty, případně i respiračními onemocněními, právě proto, že nebyli vystavovaní tomu pasivnímu kouři,“ doplňuje Adam Kulhánek, vedoucí Centra pro výzkum a prevenci užívání tabáku první lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Tomu v Česku ale stále čelí na 20 % dospělých, polovina z toho jsou nekuřáci. „U těch lidí, kteří se dlouhodobě pohybovali v zakouřeném prostředí, tak měli až o 20 procent vyšší riziko rozvoje typických kuřáckých rakovin oproti nekuřákům, kteří se nevyskytují v zakouřeném prostředí. Ti také méně často trpí sezónními chřipkami, nachlazením a jinými respiračními nemocemi,“ dodává.
A co přesně se v těle při pasivním kouření děj? „Stahujou se cévy, jedy se dostávají do těla, nejdřív do průdušek, pak do cévního řečiště, tam se ukládají v různých orgánech a působí lokální karcinogenezi, to znamená vznik maligních buněk,“ vysvětluje pro Radiožurnál pneumolog Jiří Votruba.
Zákon svůj úkol plní
Zdravotní rizika spojená s pasivním kouřením měl snížit takzvaný protikuřácký zákon, který zakazuje kouření ve veřejných prostorech. A podle výsledků to vypadá, že svůj úkol plní. V prvním pololetí minulého roku ubylo průměrně o 260 hospitalizací pro akutní infarkt u lidí mladších sedmdesáti let.
To je pokles o zhruba pět procent. U astmatu je to ale ještě výraznější. Lidí do čtyřiceti let se do nemocnic za tu dobu dostalo o čtvrtinu míň, tedy zhruba o 200.
Průzkum: Zákaz kouření v hospodách lidé spíš schvalují, důvodem jsou zejména zdravotní aspekty
Číst článek
„Právě tyto diagnózy jsou úzce spjaté s kouřením, jsou akutní, projeví se velmi rychle, a to zejména ty akutní koronární syndromy a záchvaty spojené s astmatem, takže tam tu souvislost můžeme prokázat,“ říká Kulhánek.
To potvrzuje i odbornice na odvykání kouření a lékařka Eva Králíková: „Po několika minutách v zakouřeném prostředí máte prokazatelné změny na cévách. Je to ale taky věc, co se velmi rychle zlepší, pokud se tam nekouří. Navíc se tento vliv významně projevuje významně u lidí do šedesáti let, tedy u velmi mladých. To je taky něco, co souvisí s pasivním kouřením, protože cévy jsou na něj velmi citlivé a k jejich poškození stačí velmi malá dávka.“
Riziko infarktu klesá podle Králíkové už po jednom dni, kdy člověk není vystaven pasivnímu kouři. U astmatu stačí pár hodin. Pasivní kouření způsobuje taky ischemickou chorobu srdeční a anginu pectoris. U nich se ale dopady zákazu kouření projeví až za několik let.
„Na zlepšení zdravotního stavu u dalších nemocí si musíme počkat déle, ale nepochybně se to také projeví,“ doplňuje.
Za zhruba deset let pak bude podle Duška z ÚZIS vidět efekt na zhoubné nádory. Kromě rakoviny plic, které ročně podlehne asi 5000 lidí, má kouření souvislost také s nádory močového měchýře, dýchacího ústrojí nebo tlustého střeva a konečníku. Celkem jde asi o 14 diagnóz a kolem 12 000 úmrtí za rok.
