Téměř 100 tisíc stoletých lidí. Dlouhověkost japonských seniorů zabraňuje ekonomické katastrofě
V České republice žijí stovky lidí, kterým bylo 100 let, v Japonsku je jich ale přes 92 tisíc. Receptem na dlouhověkost je podle některých vyvážená strava, podle jiných fyzická a mentální aktivita i ve vysokém věku. Pro japonskou společnost je však nezlomnost seniorů důležitým faktorem pro zachování nynějšího stavu ekonomiky. Porodnost je totiž nízká a příchozí migranti ji nemají šanci nahradit.
Japonci, kterým je 100 let a více, jsou stále velmi aktivní. Příkladem může být pan Tošijuki Kubo, který do tělocvičny, kde se trénuje kobudo, sice přichází o holi, ale hbitě ji odkládá a předvádí chvaty. Japanolog z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Sýkora vystihuje jednu z příčin toho, proč se v Japonsku dožívá vysokého věku tolik lidí: lokální komunity tam vytvářejí pro seniory příležitosti, jak zůstat fyzicky i mentálně aktivní.
Bojové umění pro seniory. „Lokální komunity v Japonsku vytvářejí pro seniory příležitosti, jak zůstat fyzicky i mentálně aktivní,“ popisuje japanolog Jan Sýkora
Aktivita seniorů je například vidět u závor u vjezdů na parkoviště. „U patníku stojí pán ve věku kolem 70 nebo 80 let, který při vašem příjezdu zmáčkne knoflík, z automatu vytáhne parkovací lístek a podá vám ho,” popisuje Sýkora. Zároveň však japanolog dodává, že japonští senioři pracovat potřebují, protože průměrný důchod od státu jim pokryje jen asi třetinu životních nákladů.
Problémem Japonska je v současnosti stárnoucí populace a nízká porodnost, což v důsledku může způsobit ekonomickou katastrofu. Migrace, která je ve stále poměrně uzavřené japonské společnosti spíše výjimečná, problémy s nedostatkem mladých tedy vyřešit nemůže.
Jak je situace vážná ukazuje Sýkora na případu vesnických oblastí. „V některých vesnicích nežijí lidé mladší sedmdesáti let,“ dodává svoji osobní zkušenost. V takových místech je pak zvykem jako první věc po ránu před dům vyvěsit vlajku, aby sousedi věděli, že je senior v pořádku.
