Největší úmrtnost v historii samostatného Česka. V prvním čtvrtletí zemřelo 46 tisíc lidí
V letošním prvním čtvrtletí zemřelo v Česku 46 437 lidí. Jde o nejtragičtější čtvrtletí od vzniku samostatné republiky. Meziročně bylo úmrtí o 54 procent více. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), jehož časová řada začíná rokem 1992. Počet obyvatel Česka klesl zpět pod hranici 10,7 milionu lidí, nad kterou se dostal loni v červnu. Na konci letošního března žilo v zemi 10 694 480 lidí.
Dvakrát v historii České republiky se čtvrtletní počet zemřelých dostal přes 40 000. Vedle prvního kvartálu letošního roku to byly i poslední tři měsíce loňského roku. Statistici příčinu úmrtí nezveřejňují.
V této době se Česko potýkalo se silnou epidemií koronaviru, při které podle oficiálních údajů ministerstva zdravotnictví zemřelo dosud více než 30 000 lidí. Většina z těchto úmrtí připadá právě na období posledních dvou čtvrtletí. V letošním prvním kvartálu pak podle ministerstva zemřelo s koronavirem 14 997 lidí.
Analýza příčin úmrtí: od 15 do 45 let jsme největším rizikem my sami, padesátníky zabíjí alkohol
Číst článek
Od ledna do března se v zemi narodilo 27 249 dětí. „Bylo to o pět set více než ve stejném období roku 2020. V lednu byl sice počet narozených meziročně ještě mírně nižší, v únoru, a zejména pak v březnu ale již vyšší,“ uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.
Počet zemřelých tak byl zhruba o 19 200 vyšší než počet narozených. Také to je nejvyšší rozdíl od roku 1992.
Nejvíce lidí zemřelo podle ČSÚ v březnu, a to zhruba 16 700. Meziročně je to o 63 procent více. Před dovršením prvního roku života zemřelo od ledna do března celkem 56 dětí, o 11 méně než ve stejném období předchozího roku. Kojenecká úmrtnost tak byla na úrovni 2,1 promile.
Sňatky, rozvody a migrace
Lidé v Česku uzavřeli v prvním čtvrtletí 2700 sňatků. Poprvé v historii samostatné ČR tak čtvrtletní počet svateb klesl pod 3000. Podoba obřadů byla limitována vyhlášenými proticovidovými opatřeními.
„Zatímco v lednu a únoru bylo sňatků meziročně méně, v březnu více,“ uvedl ČSÚ. Loni bylo sňatků za první tři měsíce roku o 1142 více. Rozvodů zaznamenali statistici letos do konce března 4951, meziročně o 576 méně.
Do Česka se v 1. čtvrtletí přistěhovalo 19 106 lidí, naopak vystěhovalo se jich 7215. „Saldo zahraničního stěhování dosáhlo 11,9 tisíce osob, meziročně bylo o 7,4 tisíce vyšší,“ uvedli statistici. Nejvíce lidí do Česka přibylo tradičně z Ukrajiny, následuje Slovensko a Rusko.
