Je Boží hod velikonoční. Křesťané si připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista
Je Boží hod velikonoční nebo také Velikonoční neděle. Pro křesťany je to jeden z nejdůležitějších dnů v roce. Připomínají si během něj vzkříšení ukřižovaného Ježíše Krista. V křesťanské tradici tím vrcholí takzvané velikonoční třídenní. A začíná období veselení a hojnosti.
Pro věřící začíná oslava zmrtvýchvstání Ježíše Krista během takzvané vigilie. V některých kostelech začíná už v noci na neděli a může trvat až do nedělního dopoledne.
„Běžnější je to, že večer po setmění je jedna bohoslužba, dlouhá vigilie. A pak ještě lidé přijdou v neděli znovu, na mši svatou,“ popisuje pro Radiožurnál Jan Balík z pražského arcibiskupství.
Během vigilie se podle něj například žehná oheň a velikonoční svíce nebo se křtí dospělí, kteří se rozhodli vstoupit do církve. Při bohoslužbě se připomíná Ježíšovo vzkříšení a má podle Balíka symbolizovat především novost.
„Díky Kristu je všechno nové. Máme nový oheň, žehnáme vodu po jeho utrpení, zpíváme novou píseň. A máme tam nového člověka. Tomu, který křtem byl obmyt, jsou odpuštěny hříchy,“ vysvětluje.
PRŮZKUM: Pomlázku plete už jen 21 procent Čechů. Velikonoční zvyky se překvapivě drží v Praze
Číst článek
Při velikonoční vigilii se poprvé od Zeleného čtvrtka rozezní zvony, které se podle tradice vracejí z Říma. Po mši si také lidé nechávají v kostele posvětit jídlo, například velikonoční mazance nebo beránky. Právě velikonoční beránek je s Božím hodem úzce spojený.
„Beránek je i v různých jiných než jen biblických kulturách pro svou klidnost obětním zvířetem. Stal se jedním z titulů Krista, kdy Kristus naše slabosti a hříchy vzal na sebe. A proto se stal místo nás obětním beránkem,“ vysvětluje pražský kněz Jan Houkal.
Dárky a konec půstu
Na Boží hod končí pro křesťany čtyřicetidenní půst a začíná období radosti a hodování. Někdy si lidé v tento den také dávali dárky.
„Kromě Velikonoční neděle se někdy dávali i na Zelený čtvrtek, a zejména pak na Velikonoční pondělí. Klasicky šlo o vejce, ať už o bílá nebo zdobená, případně o typické sváteční pečivo,“ říká etnoložka Markéta Slavková.
Symbolické vnímání Božího hodu jako nového začátku se projevilo i v lidové tradici. Podle Slavkové se zvyky pojily hlavně s obrodou života a začátkem zemědělského cyklu.