Spor o výšku Mount Everestu je vyřešen ke spokojenosti zúčastněných
Čína a Nepál vyřešily vleklý spor o výšku Mount Everestu. Obě země o tom jednaly v Káthmándú. Nejvyšší hora světa oficiálně měří 8 848 metrů, na tom se nic nemění.
Jenže podle Číny je hora o čtyři metry nižší. Číňané totiž neberou v úvahu čtyřmetrovou vrstvu sněhu. Jinými slovy, výšku hory počítají ke skalnatému, a nikoli sněžnému vrcholku.
Obě země vyřešily spor šalamounsky: navzájem uznaly svá stanoviska. Spor o výšku Mount Everestu se vede od prvních měření v roce 1856.
Zbyňek Engel z Katedry fyzické geografie a geologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Rádiu Česko řekl, že každá metoda používaná k měření má své nepřesnosti, nicméně že zatím nejpřesnější údaj je z roku 1992 a udává 8 846 metrů.
Zbyňek Engel z Katedry fyzické geografie a geologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy hovořil ve vysílání Rádia Česko o způsobech i výsledcích měření Mount Everestu.
Vysvětlil také, že v dřívějších letech se měření provádělo tradičními geodetickými metodami, to znamená zaměřováním vzdáleností a úhlů. „V polovině 18. století, kdy se prováděla první měření, do toho vstupovaly ještě různé politické komplikace. Britové, nebyli vpuštěni na území Nepálu, které je blíže vrcholu Everestu a první záměry dělali z Indie, tedy z velice vzdálených bodů,“ popsal Zbyněk Engel.
Tendence odpočítávat od výšky mocnost sněhové pokrývky na vrcholech hor se podle Engela objevuje v posledních letech. Nicméně už Číňané v 70. letech prý jako první na Everestu výšku sněhové pokrývky změřili a snažili se ji také odečíst z trigonometricky zaměřené výšky.
Výšku hory skutečně sníh zvyšuje, neskrýval Zbyněk Engel. „Kdybychom se striktně drželi měření výšky v každém časovém okamžiku, tak by v průběhu roku kolísala v závislosti na mocnosti sněhové pokrývky. Korektnější je uvádět výšku až k povrchu skalního podloží,“ doplnil.
