Tři analýzy: Drahošovi se nepodařilo získat voliče poražených v 1. kole, ztratil i vlastní příznivce

Kdo jsou voliči Miloše Zemana a Jiřího Drahoše? Detailní srovnání s volbou do Poslanecké sněmovny, prvním kolem prezidentské volby a demografií českých obcí vykresluje profil voliče obou kandidátů.

Staronový prezident Miloš Zeman vděčí za své vítězství v prezidentské volbě nejednotné opozici. Zatímco jeho voliči z prvního kola mu zůstali věrní, Jiřímu Drahošovi se mobilizovat protizemanovské voliče nepodařilo. Nejen že nezískal voliče kandidátů, kteří mu vyjádřili podporu po prvním kole – přišel také o velkou část těch vlastních.

Ukazuje to první z trojice analýz nad volebními daty, která na úrovni volebních okrsků srovnávala výsledky z prvního a druhého kola prezidentské volby.

Tabulka ukazuje sílu vztahu – neboli korelační koeficienty – mezi volbou v prvním a druhém kole prezidentského souboje na úrovni volebních okresků. Vyšší číslo znamená větší podobnost mezi hlasováním v obou kolech: hodnota 1 by znamenala stejný výsledek ve všech volebních okrscích, hodnota -1 opačný výsledek.

Nejméně poslušní mezi čtyřmi prodrahošovskými kandidáty byli voliči Marka Hilšera. Okrsky, kde v prvním kole bodoval Hilšer, hlasovaly nyní jen mírně ve prospěch Drahoše.

Naopak voliči Pavla Fischera z prvního kola – kteří se překrývají s voliči křesťanských demokratů a tvoří semknutý blok, rezervovaný vůči nekřesťanským kandidátům – se k Drahošovi přimkli překvapivě jednohlasně.

Základem pro vítězství ovšem bylo udržet si vlastní voliče. A to se Drahošovi nepovedlo. Vedle naší analýzy to ukazuje i odhad politologa Michala Škopa, podle kterého Drahoš ztratil čtvrtinu voličů z prvního kola.

Škop také upozorňuje, že dosavadní prezident dokázal na rozdíl od svého oponenta mobilizovat nevoliče z prvního kola: v druhém od nich dostal 440 tisíc hlasů, zatímco Jiří Drahoš pouze 180 tisíc.

I přesto platí, že ve volebních místnostech s vyšší volební účastí byl podstatně úspěšnější Jiří Drahoš. A to ještě výrazněji než v prvním kole.

Dva bloky: protestní strany za Zemana, pravice s piráty za Drahoše

Stejně jako v prvním kole, také v druhém se voliči rozdělili na dva stranické bloky: Zemanovi dali svůj hlas voliči ANO, KSČM a SPD, Drahošovi voliči ODS, pirátů a TOP 09.

První kolo také naznačilo, že bude důležité, ke komu se přikloní voliči KDU-ČSL, ČSSD a STAN. Ti v prvním kole nebyli ani výrazně prozemanovští, ani prodrahošovští. Voliči křesťanských demokratů favorizovali Pavla Fischera, voliči sociálních demokratů byli pouze mírně naklonění Miloši Zemanovi a voliči Starostů a nezávislých hlasovali lehce ve prospěch Jiřího Drahoše.

A u toho taky zůstalo. Křesťanští demokraté, kteří se museli rozhodnout, se naklonili spíše k Drahošovi, voliči STAN a ČSSD svůj postoj oproti prvnímu kolu nezměnili.

Tabulka ukazuje sílu vztahu mezi druhým kolem prezidentské volby a loňskými parlamentními volbami na úrovni volebních okresků.

Pracující důchodci podporují Drahoše, nepracující Zemana

Srovnání s některými sociodemografickými ukazateli prozrazuje, že silný předpoklad pro volbu Miloše Zemana bylo nízké vzdělání. Hraniční linií je maturita: základní nebo učňovské vzdělání napovídá, že v obci bude úspěšný dosavadní prezident. Maturita poměr otáčí ve prospěch Drahoše, vysokoškolské vzdělání už pravděpodobnost Drahošova úspěchu tolik nezvyšuje.

Vyplývá to ze srovnání volebních dat s daty ze Sčítání lidí, domů a bytů 2011. To ukazuje sociodemografické charakteristiky jako je vzdělání, nezaměstnanost, národnost nebo třeba velikost bytu.

Na rozdíl od předchozích analýz neumožňují data ze sčítání obyvatel srovnání na úrovni volebních okrsků. Můžeme srovnávat pouze obce a městské části, proto je vypočítaná síla vazby obvykle slabší než u předchozích srovnání.

Následující tabulky ukazují sílu vztahu mezi výsledkem obou kandidátů v druhém kole prezidentské volby a vybranými ukazateli SLDB 2011. Vše na úrovni obcí, případně městských částí.

Dobře volbu předvídá také ekonomická aktivita a ekonomické odvětví. Zeman má podporu v obcích s vyšším podílem nezaměstnaných, ale také mezi zemědělci a těmi, které živí průmysl nebo stavebnictví. Nedobře se mu daří mezi „papírovými“ obory, obchodníky a také tam, kde je hodně pohostinských a ubytovacích zařízení.

Dělicí linie mezi zaměstnanými a nezaměstnanými kvete v každém věku: pracující důchodci častěji volí Drahoše, nepracující důchodci Zemana.

Pro volbu je klíčový také věk: v obcích s populací v produktivním věku se dařilo Drahošovi, ve „starších“ obcích Zemanovi.

Nejsilněji ale volební rozhodnutí předvídal vyšší podíl těch, kteří ještě volit nemůžou: kojenců a batolat. Více dětí do dvou let znamenal podstatně větší podporu Drahošovi.

Mapa volebních výsledků ukazuje, že Jiřímu Drahošovi se lépe dařilo v Čechách: kromě Prahy a Středočeského kraje také na Liberecku, Pardubicku nebo Českobudějovicku. V obcích, kde se více obyvatel hlásí k české národnosti, byla skutečně šance na volbu Zemanova oponenta vyšší. Mírně vyšší byla také u moravské národnosti. Pouze slezská národnost znamenala vyšší náklonnost Miloši Zemanovi.

Poslední ukazatel – náboženská víra – indikuje volbu prezidenta pouze slabě. Zároveň ale dobře předpovídá volební účast: v katolických a v menší míře také v evangelických regionech je vyšší volební účast.

Následující grafy ilustrují vztah mezi volbou prezidenta a vzdělaností, respektive ekonomickou aktivitou. Každá tečka je obec. Hodnoty na ose x ukazují podíl voličů Miloše Zemana, hodnoty na ose y podíl obyvatel s daným vzděláním/ekonomickou aktivitou. Červená linka ilustruje sílu vztahu.