Analýza voleb: spokojené ANO, derniéra KSČM a Vystrčilův boj o Senát

AKTUALIZOVÁNO 25.9. 06:00: Voliči Prahy 6 zvolili v prvním kole senátních voleb Jiřího Růžičku, nezávislého kandidáta navrženého TOP 09 - k sečtení všech hlasů došlo až po vydání epizody

Zdůrazněme v tuto chvíli, že ještě není sečteno 100 % okrsků, 100 % hlasů. Přesto si dovolme nějaký první povolební komentář. Když se podívám, jak dopadly komunální a senátní volby, je to tmavě modré tsunami?
Tsunami to není a je to zajímavé v tom, že, jak to už tak bývá u komunálních voleb, každý si může vykládat jejich výsledek po svém a taky bude, protože přece jenom každý si potřebuje zdůvodnit, že volby pro něj dopadly dobře, nebo alespoň ne nijak špatně. Od toho se bude odvíjet ohodnocení, protože těžko to jinak hodnotit. Musíte do toho promítnout počet získaných zastupitelských mandátů, když jste nekandidoval ani ve všech obcích, nebo to, kolik budete mít starostů, případně primátorů, nebo zda jste si polepšil proti situaci před čtyřmi lety. To je zase složité jednoznačně určit i z toho důvodu, že jsme byli svědky například toho, že letos v mnoha větších městech šla koalice Spolu, takže to se musí také promítnout do výsledků. Těžko se pak můžeme rozlišit, zda dobrý výsledek některé z koaličních stran je dán tím, že strana sama o sobě je tak dobrá, nebo zda vytěžila z toho, že kandidovala v koalici.

Když jsme u hnutí ANO, tak když se podíváme, kde všude měli primátory, pokud jsem dobře počítal, tak asi ve 13 těch velkých městech, v celé řadě krajských měst, tak hnutí ANO bylo relativně úspěšné i před těmi čtyřmi lety a nyní si vyzkoušelo, jaké to je jít do komunálních voleb v pozici opoziční strany, což je mnohdy mnohem výhodnější. Hnutí ANO se podle toho také chovalo, před volbami se snažilo vytvořit atmosféru, aby lidé přišli k volbám a přišli k nim jako k referendu o vládě. Odpovídala tomu také kampaň i výroky Andreje Babiše. Nahrávala tomu i situace, protože ČR prochází těžkým obdobím, a tudíž těžkým obdobím prochází vláda, protože řeší problémy, na které nemohla být připravena. V kampani se mnohdy ozývaly sliby hovořící o tom, že kandidáti v některých městech vyřeší problémy lidí s elektřinou, s plynem a tak dále, což není příliš reálné, ale někteří lidé na to slyší a nerozlišují, o jaký druh voleb vlastně jde a co je přímo v kompetenci zastupitelů, co pro ně mohou udělat a co nemohou.

Očekávaná otázka: byli jsme svědky referenda o vládě, když přijímám rétoriku Tomia Okamury z SPD anebo šéfa ANO Andreje Babiše?
Byli jsme svědky komunálních voleb a skutečně v jednotlivých obcích těžko můžeme hovořit o referendu o vládě, zvláště tam, kde žádní představitelé vlády oficiálně nekandidovali. Mám na mysli členy vládních koaličních stran. Byli jsme svědky toho, že proti sobě šla různá sdružení nezávislých kandidátů nebo byla pouze jedna jediná kandidátka nezávislých a v takovém případě se žádné referendum o vládě konat nemohlo. Kdybychom to vztáhli například na velká města, na krajská města, tak tam je velmi zajímavé, že to určitým způsobem možná někteří voliči takto mohli vnímat, protože nebývalo zvykem, aby například SPD byla ve velkých městech tak úspěšná. Za úspěch u SPD se dá považovat to, že ve většině krajských měst se její kandidáti dostanou do krajských zastupitelstev a někde se jim dokonce podařilo dostat přes 10 %. To lze považovat za úspěch a lze to možná částečně přičítat tomu, že někteří voliči vyjadřovali protest vůči vládě, nespokojenost se situací, která je, a podpořili kandidáty SPD.

Asi pak ale bude poměrně složité vytvářet právě s SPD nějaké koalice?
Složité to bude. Ale v momentu, kdy budou síly rozvrstveny tak, že třeba někdo bude mít pokušení nějak se dohodnout s SPD, tak to úplně vyloučit nelze. Ostatně i představitelé SPD, když byli dotazováni, nakolik by jim vadilo, kdyby nějaká místní organizace šla do koalice s někým z vládních stran, tak začali hovořit o tom, že sice chtějí protestovat proti vládě na dalších demonstracích, ale že se to týká vládní úrovně a že ta komunální je specifická, že tam do toho lidem příliš mluvit nebudou. Takže uvidíme, ale myslím si, že v mnoha případech, pokud bude možnost vytvořit nějakou koalici bez SPD, tak se o to ostatní budou pokoušet.

Jak dopadly další velké, v parlamentu zastoupené strany? Starostové si pochvalovali, že by mohli mít zastoupení ve více krajských městech než doteď. Piráti si zase pochvalovali mnohem lepší kampaň než u minulých voleb, ale asi nebylo zas tak složité jí překonat, protože byla kritizovaná ze všech směrů.
U některých stran je problém v tom, že například TOP 09, KDU-ČSL a ODS si vyzkoušely v mnoha městech koalici, která byla úspěšná na vládní úrovni, takže těžko naleznou porovnání. Až potom dojde k vyjednávání o rozdělení moci, tak si budou moci vyhodnotit, nakolik to pro ně bylo výhodné. Piráti například nevyhráli v Mariánských Lázních, kde byly opakovaně úspěšní, ale zase v momentu, kdy natáčíme, byli relativně úspěšní v Praze, byť to zatím nevypadá, že by mohli mít ambici obhájit post primátora. Ale přece jenom jejich zisk nebyl úplně špatný, jak by se dalo čekat po tom, jak byli primátor a vedení Prahy mnohými kritizováni a jak silné předvolební opozici museli čelit. V opozici bylo hnutí ANO, ale také ODS, která nyní šla do voleb v koalici Spolu. Jsou to specifické věci a možná, že nejspokojenější bude nakonec hnutí ANO, u kterého to vypadá, že svůj výsledek většinou obhájí. Ale asi s výjimkou například Českých Budějovic, kde patrně post primátora ztratí.

Natáčíme rozhovor v pozdních večerních hodinách. V Praze je v tuto chvíli sečteno necelých 70 % okrsků. Piráti jsou na třetím místě, hnutí ANO na druhém a první příčka patří koalici Spolu. To nevypadá, že by koalici Spolu nějakým způsobem uškodil kandidát na primátora Bohuslav Svoboda, jak předvídaly různé komentáře na sítích.
To se právě ukáže, až se to dopočítá úplně, protože Spolu očekávalo ještě větší zisk, než aktuálních 25 %, čekalo možná větší odstup a ukáže se, nakolik to mohl ovlivnit kandidát na primátora pan Svoboda. Protože jeho vystupování v některých předvolebních diskusích nebylo úplně nejšťastnější a jeho výroky, které útočily na potenciální koaliční partnery, by se v povolebním vyjednávání mohly vymstít, byť většinou to tak bývá, že to, co bylo řečeno před volbami, je zapomenuto, a pak se vychází z reality. Mnohdy ti úhlavní nepřátelé se dokáží po volbách spojit a dohodnout lépe než ti, kteří před volbami vypadali, že budou spolupracovat. Uvidíme, nakolik koalici Spolu prospělo, že v čele byl pan Svoboda. Zdálo se, že nikomu se do toho příliš nechtělo a že to na něj tak trochu zbylo. Alespoň na mě to tak někdy mohlo působit.

Ještě jeden zajímavý příběh z Prahy 10 - paní Radmila Kleslová za hnutí ANO.
Tam bude zajímavé, až budou konečné výsledky, na kolik uspěje. Bude to zajímavý test toho, zda je lidem úplně všechno jedno nebo zda mají úplně krátkou paměť. Když začínalo hnutí ANO ve vysoké politice, paní Kleslová spolu s panem Faltýnkem byli považováni za nejbližší spolupracovníky Andreje Babiše. Proslavila se, když to takto řeknu, klientskými vazbami, kdy se pohybovala v zákulisí, ovlivňovala různé věci a také za to byla, dá se říci, štědře odměňována účastí v různých správních nebo dozorčích radách a tak dále. V hnutí ANO, které tehdy hovořilo o tom, že je proti klientelismu, proti korupci a podobně, to vyvolávalo problémy. I sám Andrej Babiš si vyhodnotil, že v jednu dobu už to bylo neúnosné a že je potřeba se paní Kleslové zbavit, když to řeknu vyhroceně. A najednou jsme byli před volbami svědky toho, že na Praze 10 byly vylepeny plakáty, že za Kleslové bude líp. Pokud za ní má být líp, tak jde o zajímavý test toho, co lidé považují za důležité, když zvažují, komu dají podporu, komu svěří správu věcí veřejných nad svým bydlištěm.

Pojďme se podívat do dalších velkých krajských měst. V Brně je v tuto chvíli sečteno 93 % okrsků. Koalice ODS a TOP 09 mají 25 %, druhé ANO necelých 21 %. V Ostravě to vypadá, že ANO posílí a získá ještě větší podporu. Ale vztah tamějšího primátora a hnutí ANO je, řekněme, trošku zvláštní, takže podle toho asi nelze soudit, jestli je to hlas pro celé hnutí ANO, nebo pro úspěchy pana Macury.
Já bych řekl, že v Ostravě je to spíše hlas pro úspěchy pana Macury. Když jsme sledovali jeho vystupování před volbami, tak on se netajil tím, že je s fungováním koalice, ve které byli mimochodem také představitelé ODS nebo Pirátů a dalších stran, spokojený a že by se nebránil tomu, aby po volbách koalice na podobném nebo stejném půdorysu pokračovala. Je to takový paradox, když to dáte do konfrontace s tím, jak Andrej Babiš hovořil o tom, že komunální volby mají být referendem proti vládě. V případě Ostravy šel proti přání svého úspěšného primátora. Ale jak se ukazuje, tak pan Macura je svébytný politik, který dělá práci v Ostravě natolik dobře, že to voliči oceňují a že ho opět velmi silně podpořili a že je prakticky jisté, že bude v práci pokračovat i v dalším volebním období. Bude zajímavé sledovat, jak tam budou rozloženy mandáty a kdo se nakonec v městské koalici objeví.

Jsme svědky derniér některých velkých tradičních stran. Jsou toto poslední velké volby třeba pro ČSSD nebo pro komunisty?
Pro komunisty to tak být může. Když jste se podíval na kandidátky, tak kdysi dávno to byla strana, která byla rozmístěna po celé republice takovým způsobem, že neměla problém postavit kandidátky v úplném počtu. A nyní v mnoha městech nebyli schopni kandidátku postavit nebo postavili jenom pár lidí. Navíc když jste se díval na jejich věkové složení, tak to byli většinou lidé ve velmi pokročilém věku. Asi to nebyla nějaká strategie zaměřit se například na seniory, ale byla to z nouze ctnost, že zkrátka neměli lidi. Myslím si, že ústup komunistů pokračuje.

U sociální demokracie bude zajímavé spíše sledovat další volby na vyšší úrovni, mám tím na mysli sněmovní. V těch komunálních sice sociální demokracie bývala v minulosti zvyklá na daleko větší úspěchy, ale když se podíváme například na to, jak sociální demokraté zabodovali v Karviné nebo v Bohumíně, tak tam drtivě zvítězili. Zajímavé na tom je, že nezvítězili tím, že se schovali pod hlavičku nějakého sdružení, ale šli do voleb sami za sebe, za ČSSD. Hodně se mluví o tom, že byli úspěšní také v Náchodě nebo v Novém Městě na Moravě, kde kandidoval jejich předseda, ale tam přece jenom nekandidovali pod hlavičkou sociální demokracie. Je to zajímavý test toho, že ČSSD, alespoň v některých místech republiky, má docela výrazné osobnosti, které jsou schopny získávat přízeň voličů i v době, kdy je sociální demokracie de facto na kolenou. Z pohledu celostátních voleb je to ale málo a uvidíme, na co to bude stačit budoucnosti.

Dívám se ještě na jeden zajímavý fenomén. V Kutné hoře se patrně do zastupitelstva dostane 10 uskupení. Nemůže v tom být riziko komunálních voleb, že je tu určitá roztříštěnost různých názorů? Mohou mít politici, zastupitelé pak problém dohodnout se na nějakém konsenzu?
Tam je pak otázka, jak silná jsou jednotlivá uskupení a kolik jich bude muset vytvořit koalici, aby získala většinu. Pokud máte dohromady více uskupení, je přirozené, že pokud každé uskupení kandiduje samo za sebe, tak má asi trošku odlišné představy o tom, jak spravovat Kutnou Horu. Pak se daleko obtížněji hledá kompromis a koalice většinou nebývá natolik pevná, aby vydržela v nějakých krizových momentech. Ale může to být i jinak. Můžu se samozřejmě mýlit a naopak může fungovat i koalice, dejme tomu pěti, šesti subjektů. Kutné hoře to může prospět, protože tam může být zdravá oponentura, nikoliv z pohledu vláda versus opozice, když to přenesu na městskou úroveň, ale uvnitř. Z toho pak může být daleko lepší výsledek, než když někdo vládne sám a protlačí různé věci silou.

Poprosím o krátký komentář k volební účasti. Teď je na 46 %, což v tuto chvíli nijak nevybočuje z průměru, na který jsme byli zvyklí i v minulých komunálních volbách. Nicméně politici vždycky před volbami upozorňují, že právě komunální volby jsou těmi volbami, které jsou nejblíž všem občanům, protože jsou v přímém kontaktu se svými starosty, zvlášť v malých obcích, a dokážou jim dát automaticky okamžitou přímou zpětnou vazbu na to, jak jsou nebo nejsou spokojení s jejich úřadováním na zastupitelstvu. Je tedy 46 % úspěchem, nebo jste čekal, že to bude horší, lepší?
Nečekal jsem, že to bude lepší, úspěch to není. Je to bohužel realita, která se opakuje pravidelně. Je to skutečně paradox, protože to jsou volby, které by měly být lidem nejblíže, protože tam si mohou de facto vybrat svého starostu a mohou si vybrat lidi, kteří budou řešit jejich každodenní problémy, které se bezprostředně týkají jejich života v obci nebo ve městě. A přesto lidé nemají zájem. Lze si to vysvětlit různými způsoby. Jeden z nich může být, že část lidí je velmi pasivních, vůbec o nic se nezajímá a hledí si svého, což není úplně nejlepší způsob, jak si zajistit spokojený život v místě, kde žijí. Někteří lidé možná mají pocit, že samospráva funguje docela dobře, a že když se podívají na to, kdo se uchází o přízeň, tak tam není příliš velkých rozdílů, aby je to natolik znepokojilo, že by šli k volbám. Někteří mají zase pocit, že si nemohou vybrat a že je tedy jedno, koho budou volit. Když politici hořekují nad nízkou volební účastí, tak se na to dá říci jediné: pokud chcete, aby k volbám přišlo víc lidí, snažte se je zvednout z židlí a nabídněte jim taková témata a přesvědčte je o tom, že volby jsou natolik důležité, aby skutečně přišli. Do velké míry to záleží na politicích, jak vedou kampaň a jak jsou schopni voliče oslovovat a mobilizovat, aby k volbám chodili.

Pojďme se teď detailněji podívat na senátní volby. Každé dva roky se totiž volí i třetina horní komory parlamentu. To znamená pro letošek 27 obvodů, 24 nových senátorů. Volební systém je většinový, dvoukolový, to znamená, že kdo získá přes 50 % hlasů v prvním kole, je automaticky zvolen. Stalo se to letos v některém z obvodů?
Stalo a v jednom obvodu se to dopředu předpokládalo, protože ke druhému kolu by tam mohlo dojít jenom, kdyby došlo k velmi kuriózní situaci, že by byla remíza, že by oba kandidáti získali přesně stejný počet hlasů. To se nestalo. Vzhledem k tomu, že tam kandidovali dva lidé, tak jeden se dostal přímo k vítězství, to znamená, že má mandát senátora. Bylo to v Ústí nad Orlicí a jde o jednoho z místních starostů v regionu a představitele KDU-ČSL, jmenuje se Petr Fiala. Takže je vidět, že i když se opozice snažila stavět volby jak komunální, tak senátní jako referendum o vládě, tak ani toto příjmení mu neublížilo. Druhý, kdo zvítězil v prvním kole, je představitel hnutí ANO v Bruntále, který je úspěšný doktor, chirurg a je, dá se říci, natolik populární, že neměl problém svůj mandát obhájit.

Jen pro doplnění, je to Ladislav Václavec z hnutí ANO. Nicméně nejzajímavější souboj ve druhém kole se za týden jistě odehraje v Jihlavě mezi paní Nagyovou a šéfem Senátu Milošem Vystrčilem.
Bude to zajímavé opět z toho důvodu, o kterém jsem hovořil už v případě paní Kleslové. Co jsou voliči ochotní akceptovat a komu jsou ochotni dát svůj hlas, protože když se podíváme na paní Nagyovou, tak ta se do širšího povědomí nejenom po celé republice, ale i v regionu, byť tam se příliš neangažoval a není tam příliš známá, dostala a proslavila tím, že usedla na lavici obžalovaných v kauze Čapí hnízdo spolu s Andrejem Babišem. Je zvláštní, že když vytáhnete, dá se říci, kandidáta z klobouku, protože skutečně nebyla žádná logika v tom, proč zrovna ona by měla kandidovat, a postaví se za vás Andrej Babiš se svojí mašinérií a začne vás podporovat v kampani, začnete se zúčastňovat meetingů, jeho tým rozšíří různé nepravdivé informace o protikandidátovi, tak to stačí k tomu, abyste se dostal do druhého kola. Pak bude skutečně velmi zajímavé, jak období mezi prvním a druhým kolem bude využito oběma stranami k tomu, aby jeden či druhý zvítězil, protože i když pan Vystrčil vyhrál první kolo s poměrně značným náskokem, rozhodně se nemůže spokojit s tím, že má vyhráno. Je zřejmé, že to Andrej Babiš bere velmi prestižně a že tím chce ukázat vládní koalici, jak je schopný a jak dokáže úspěšně zvládat volby. Bude dělat maximum pro to, aby paní Nagyová v tom druhém kole uspěla.

Otázka je, co to maximum bude znamenat. Jan Pokorný, moderátor našeho povolebního speciálu na Radiožurnálu a ČRo Plus, se ptal Andreje Babiše, co bude dělat v mezidobí mezi oběma koly, a on mu odpověděl: „já budu u soudu“.
Ano, ale on bude různě vystupovat v médiích, různě reagovat. A jak si pan Vystrčil postěžoval, objevuje se o něm plno různých informací, které nejsou založeny na pravdě. Jsou servírovány voličům v regionu a proti některým nepravdám se těžko vystupuje a těžko se to dostává k lidem. Bude to zajímavé, protože Andrej Babiš to staví na tom, že pan Vystrčil je, dá se říci, politik, který se politikou živí, že už je v politice dlouho a že navíc zastupuje ODS, která se podle něj v polistopadovém vývoji velmi zkorumpovala, zprofanoval, a že proti němu jde oběť mašinérie, která se nespravedlivě ocitla na lavici obžalovaných. Je to absurdní, ale jak se ukazuje, tak na některé voliče to patrně zabírá.

Hnutí ANO má 18 kandidátů na senátora ve druhém kole. Je to úspěch?
Je to úspěch a ukazuje se, že hnutí ANO šlo do těchto senátních voleb z pozice opoziční strany. Zároveň si vyhodnotilo, že někdy je lepší nasadit do voleb úspěšné starosty, senátory nebo lidi z regionů, kteří se tam těší dobré pověsti, než se snažit dosadit do některých regionů lidi, byť celostátně známé, kteří ale nemají nějakou vazbu na ten region. To hnutí ANO také mohlo pomoci. Musíme si počkat na to, jak dopadne druhé kolo, protože i když uspějete v kole prvním, tak to až tak moc neznamená. Samozřejmě znamená, když první kolo vyhrajete s výrazným náskokem. Ale pokud jsou výsledky těsné, tak se dá říci, že ve druhém kolo začínáte skoro od nuly a může se stát cokoliv.

Jaké další duely budou zajímavé ke sledování?
Byli jsme v minulosti zvyklí, že představitelé spíše extrémních nebo krajních stran nemají šanci dostat se do Senátu. Nyní jsme zaznamenali dva postupy do druhého kola, které jsou překvapivé. Na jedné straně v Karlovarském kraji, kde kandiduje kandidátka s podporou SPD. Dostala se do druhého kola, kde se utká s kandidátkou za hnutí ANO. V tomto obvodu naprosto vybouchl letitý senátor za STAN pan Horník, takže bude zajímavé sledovat, jak tento duel dopadne.

Bude to dvojice Věra Procházková z hnutí ANO a Eva Chromcová s podporu SPD.
Pak paní Zwyrtek Hamplová, která je proslulá svými aktivitami na různých velmi problematických demonstracích, ať už antivaxerských nebo protivládních, kde se vyvolává pomalu sláva Putinovi, tak také ona se dostala do druhého kola.

Ta bude na Kroměřížsku soupeřit s Lucií Pluhařovou z hnutí ANO. Zajímavé je, že v té dvojici není Šárka Jelínková, místopředsedkyně KDU-ČSL.
Ano, ona neobhájí svůj mandát a ukazuje se, že asi KDU-ČSL nemělo zrovna šťastnou ruku, když si vybralo paní Jelínkovou do čela strany, protože se ukazuje, že asi není natolik výraznou politickou osobností, aby uspěla ani v tom, že by postoupila do druhého kola senátních voleb a prohraje s takovou konkurencí. Zvlášť ještě na Moravě, která je spíše příznivě nakloněná představitelům KDU-ČSL.

Když jsme mluvili o paní Chromcové, tak SPD ještě nemá senátora. To znamená, že by to asi byl ohromný úspěch.
Byl by to velký úspěch. Proto bude zajímavé sledovat, jak tyto duely proti představitelům hnutí ANO dopadnou a kdo vlastně k volbám přijde. Jestli ti, kteří podporovali kandidáty z vládního tábora, se budou vůbec obtěžovat přijít k druhému kolu, nebo zda to nechají na tomto souboji a kdo koho zmobilizuje. Těžko budete moci mobilizovat na základě referenda o vládě, když se střetnou představitelé, dá se říci, opozice.

Podle Víta Rakušana ze STAN zůstaly senátní volby za očekáváním. Možná dozvuky dozimetru?
Je to možné. Je také možné, že Starostové a nezávislí pod vlivem toho, jak byly v minulosti ve volbách úspěšní, tyto volby trochu podcenili a mysleli si, že některé výrazné osobnosti, ať už pan Horník nebo pan Holeček, předseda jejich klubu, by měly uspět nebo se přinejmenším dostat aspoň do druhého kola. Možná by pak bylo snazší uspět v druhém kole, ale nepodařilo se jim do něj probojovat. Starostové a nezávislí mají v uvozovkách štěstí v tom, že obhajují jenom šest mandátů a měli velmi početný klub, takže i ten výpadek, že neobhájí tyto posty, je nepostihne tak zásadním způsobem, aby to klub zdecimovalo. Ale pro sebevědomí Starostů a nezávislých a pro pověst strany není dobré, že vyslali, pokud se nemýlím, asi 15 kandidátů a z nich projde málokdo. Uvidíme, jak to dopadne v Praze.

Marně jsem hledal u Leo Luzara v obvodě Nový Jičín stranu KSČM. On tam kandidoval, získal lehce přes 7 % hlasů, to znamená, že se nedostal do druhého kola. Do voleb šel jako bezpartijní, navržený jako nezávislý kandidát.
To je další důkaz úpadku komunistů, kdy jejich vlivný člen, který se dokonce chtěl stát předsedou strany, pak na severní Moravě, kde situace je specifická a kde komunisté i v minulosti měli větší šance uspět než v jiných částech republiky, tak nenašel odvahu ani kandidovat pod hlavičkou KSČM. Myslím, že to velmi vypovídá o kondici KSČM a o tom, jaké má tato strana šance vrátit se do vysoké politiky, ať už na úrovni sněmovny nebo Senátu.

Zpátky ke komunálním volbám. Očekáváte složitá vyjednávání, zvlášť v krajských, velkých městech, o tom, kdo nakonec bude vládnoucí koalicí na tamních zastupitelstvech? Ukázalo se v minulosti v Praze nebo v Brně, že někdy neplatí to, že kdo vyhraje volby, má automaticky i post primátora?
V některých velkých krajských městech to může být zajímavé, vyjednávání může mít i velmi překvapivý výsledek, ale myslím si, že v některých městech, žádné velké drama nebude. Pokud tam, kde fungovaly z pohledu celostátní politiky trošku netradiční koalice, bude možnost si je složit a jestli spolupráce před tím fungovala, tak tam asi vyjednávání nebude příliš složité. Ale uvidíme. Někdy se může stát, že jste přesvědčen o tom, že budete s někým spolupracovat, že pohodlně vytvoříte většinu, už si pomalu rozdělujete funkce, a pak se vám může stát, že aniž se to dozvíte, váš partner za vašimi zády vyjedná pro sebe daleko výhodnější spojení. Dozvíte se to na poslední chvíli a skončíte v opozici. Takže to úplně vyloučit nelze, a proto je velmi těžké hodnotit i výsledky komunálních voleb a odpovědět, kdo v nich vyhrál. Většinou kandidujete a ucházíte se o přízeň voličů proto, abyste mohl prosazovat svůj program, a k tomu potřebujete být u moci na radnici. Takže podle mě vítězem voleb bude pak ten, kdo skutečně bude vládnout. Můžete mít skvělý program, může ho podpořit většina voličů, ale pokud to neproměníte ve vládnutí, tak v opozici program těžko prosadíte a může to být i zklamání a určitá deziluze pro voliče.

To znamená, že se může i na té nejnižší komunální úrovni stát, že se na zastupitelstvu ruku v ruce sejdou i strany, které by spolu na parlamentní úrovni v životě nehlasovaly?
Může se to stát a velmi pravděpodobně se to stane. Já bych se vrátil třeba do Ostravy a uvedl příklad z minulého funkčního období, kde v koalici v Ostravě na radnici bylo hnutí ANO s Piráty. Těžko si lze představit, jak na vládní úrovni spolupracuje Andrej Babiš s Ivanem Bartošem. To je názorný příklad. Ale může dojít i k jiným situacím, kdy bude pokus o rozbití nějakého hnutí nebo v tom daném městě nebo obci. To znamená, že když vy budete potřebovat pro získání většiny jenom část hlasů z té strany nebo hnutí, se kterým byste asi úplně spolupracovat nechtěl, tak se můžete pokusit i o takové věci. V minulosti jsme byli svědky toho, že se to povedlo a pár lidí svou stranu nebo hnutí opustilo a šlo spolupracovat s někým jiným, o kom by se dopředu nepředpokládalo, že to tak dopadne.

V podcastu byly dále využity zvuky z České televize.