Zvýšený výskyt bakterií rezistentních na antibiotika je celosvětový problém a vývoj nových léků s bakteriemi sotva drží krok. Biochemik Michael Conlon z univerzity v Al-Ain ve Spojených arabských emirátech na 240. setkání Americké chemické společnosti poukázal na to, že s patogenními bakteriemi, viry a houbami musí žít nejen lidé, ale také žáby. Tito živočichové existují už 300 milionů let a za tu dobu mohly vynalézt „fígle“, o kterých si můžeme jenom nechat zdát.

Michael Conlon v pokožce různých druhů žab z celého světa identifikoval více než stovku látek se silným antibiotickým účinkem. Jedna z nich si poradí i s bakteriemi Acinetobacter baumanni (známé jako„Iraqibacter“), které jsou zodpovědné za rezistentní infekce vojáků z Perského zálivu. Další látka zase účinkuje proti nemocničním stafylokokům MRSA.

Pokusy o využití antibiotik získaných z kůže žab tu byly již dříve, ale selhávaly na malé odolnosti účinných molekul. V lidském krevním oběhu se antibiotika rychle degradovala a navíc bylo mnoho z nich pro lidské buňky jedovatých. Michael Conlon a jeho kolegové tyto překážky dokázali překonat. Molekuly antibiotik ze žabí kůže nejen izolovali, ale také nepatrně pozměnili jejich strukturu. Tím se snížila toxicita vůči lidským buňkám a zároveň stoupla odolnost vůči krevním enzymům. Michael Conlon doufá, že některé z „žabích antibiotik“ se dostanou do fáze klinického testování už během příštích pěti let.

Zdroj: American Chemical Society

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít