Až do roku 2008 se zdálo, že viry, které napadají buňky bakterií, rostlin i živočichů, nestřílejí do svých vlastních řad. Jiným slovy, že neexistuje virus, který by parazitoval na jiném viru. Pak ovšem skupina francouzských vědců oznámila, že obrovské mimiviry jsou napadány mnohem menším virem, který jim evidentně škodí. První známý virofág dostal jméno Sputnik. Na další si vědci museli počkat do letošního roku, kdy byl oznámen objev maličkého virofága jménem Mavirus, který napadá velký virus CroV parazitující na zooplanktonu Cafeteria roenbergensis. Virofág tak zooplankton vlastně chrání před jiným virem.

Prakticky stejnou úlohu má i nejnověji objevený virofág, který pochází z poněkud exotického prostředí. Skupina australských vědců jej našla při sekvenování genomů mikroorganismů ze slaného antarktického jezera Organic Lake. Virofág OLV (Organic Lake Virophage) se skrýval uvnitř velkých fykodnavirů (Phycodnaviridae), které napadají primitivní zelené řasy z třídy Prasinophyceae. Matematický model ukazuje, že přítomnost virofága snižuje úmrtnost řas a podporuje vodní květ. Jeho stopy vědci našli také v nedalekém slaném jezeře Ace Lake, dvou tropických jezerech, ústí řeky i v oceánu. Naznačuje to, že viry, které „požírají“ jiné viry, mohou mít ve vodních ekosystémech velmi důležitou roli.

Zdroj: PNAS

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít