Mravenečníci se v olomoucké zoo rodí díky intuici a obětavosti chovatelů
V zoologické zahradě na Svatém Kopečku se narodilo další mládě mravenečníka velkého. Jde už o třetího potomka samice jménem Pia a samce Sylvina. Zahrada je jedinou v tuzemsku, které se daří tento druh mravenečníka rozmnožovat.
Chovatelka Hanka Dostálová v kuchyňce naproti výběhu mravenečníků míchá v misce krupici a na přilepšenou tam mamince Pie rozklepne i dvě vejce. Půjde si totiž pro malou Karu, která si zatím hoví v mámině kožichu, elegantně přikrytá jejím obrovským ocasem. Pia ochotně vyměnila dcerku Karu za krupici.
A zatímco si pochutnává na svačince, chovatelka už položila mládě na váhu. Kara je mazel. Domáhá se drbání na bříšku a užívá si pozornosti všech okolo.
„Když se narodila, měla 1,7 kilo. Teď nám krásně přibírá, přibližně pět gramů denně, v současné době váží 2,10 kilo,“ prozrazuje Hana Dostálová.
Nebylo tomu tak ale vždycky. O své místo na světě musela hned na začátku bojovat. Matka ji odmítla a místo vození na jejím ocase za ní muselo několikadenní mládě běhat. Teď už si ale budulínkovského nošení na kořeni ocasu užívá plnými doušky.
Chování mravenečníků je podle chovatelky mnohdy nevyzpytatelné: „Když se u samice stane něco nového, tak je z toho nervózní. Mládě může i zabít.“
V Česku se rodí mravenečníci velcí jen v olomoucké zoo. Za tři roky se tu narodila už tři mláďata. Zvláštností je, že pokaždé v září. Tajemství nespočívá ani v dokonalém zázemí, ani v nejlepší potravě. Podle zkušené zooložky Libuše Veselé zmůže víc láska ke zvířatům, intuice a obětavost chovatelů:
„Odchov vyžaduje především velký chovatelský cit a velké schopnosti ošetřovatele posoudit situaci, prostě se správně rozhodnout. Hančina péče je specifická právě v tom, že ona má chovatelský cit a schopnost správně se rozhodnout. Kromě toho je to člověk, který na zvířata působí dost autoritativně a dobře si s nimi poradí.“
Malá Kara se zatím živí jen mateřským mlékem. Až povyroste, bude jí Hana Dostálová chystat ovesné kaše s ovocem a jako bonus rašelinu pocukrovanou hmyzem. Ve volné přírodě totiž mravenečníci denně sní 30 tisíc mravenců a termitů.