Americký prezident zveřejní první snímek z Webbova vesmírného teleskopu. V úterý přijde série dalších
První sérii snímků mlhovin, galaxií a planet v úterý vědcům pošle Webbův vesmírný dalekohled. Po prvním snímku, který v pondělí pozdě večer odtajní americký prezident Joe Biden, přijdou v úterý odpoledne další data. Vědci se těší, že na nich uvidí známá místa ve vesmíru v novém, podrobnějším světle.
Dalekohled nabídne obrázky, které jsou podobné tomu, když se na hvězdy na obloze díváme z města a pak se na ně najednou poprvé díváme v přírodě, kde není znečištěný vzduch ani rušivé světlo.
Poslechněte si reportáž Martina Srba o nových snímcích z Webbova vesmírného teleskopu:
„Webbův dalekohled je od Země vzdálený asi milion a půl kilometrů, kde je Slunce už poměrně slabé. Aby tam však opravdu nebyl žádný vliv, je teleskop vybavený speciálními štíty – soustavou plátů, které odstiňují záření od Slunce. Dalekohled ale bude ještě pochopitelně koukat směrem od Slunce,“ říká Petr Škoda z Astronomického ústavu Akademie věd.
Díky tomuto vybavení by měl Webbův dalekohled vidět i slabé světlo, které k nám letí miliardy let z dávných hlubin vesmíru. Vesmírná agentura NASA na událost diváky láká jako na Hollywoodský velkofilm:
„Teorie říkají, že gravitace spojila dohromady hvězdy, plyn a temnou hmotu, a vznikly galaxie. Ale nikdy jsme to nepozorovali. Zachytit světlo z prvních rodících se galaxií, to byl tvrdý oříšek pro nejsilnější dalekohledy.“
Zatím nejpodrobnější snímky vesmíru máme z Hubbleova vesmírného dalekohledu. Ten je sice také ve vesmíru mimo zemskou atmosféru, ale poměrně blízko Zemi. Je to, jako bychom měli hvězdárnu na kopci kousek od rozzářeného města. Zato Webbův dalekohled je ještě dál a obraz z něj bude čistší.
„Země u Hubblea dělá tím, jak svítí, takové spojité pozadí, což znehodnocuje jeho hloubku,“ popisuje Petr Škoda.
Webbův dalekohled má navíc ještě pomůcky, které pomáhají odstínit i další rušivá světla z vesmíru, jak ukazuje video na webu NASA:
„Jedna z funkcí kamery umožňuje blokovat světlo z jasných objektů, takže můžeme pozorovat mnohem slaběji svítící objekty, které jsou v jejich blízkosti. To znamená, že kromě vzdálených objektů z nejstarších časů vesmíru vědci doufají, že budou moci zkoumat planety u blízkých hvězd.“
Webbův dalekohled „vidí“ v infračerveném spektru. Jde o záření, které nemůžeme vidět, ale cítíme ho jako teplo. Podle astronomů se hodí k pozorování dalekého vesmíru, protože prochází skrze mezihvězdný prach a plyn. Podle Petra Škody ale dalekohled může pozorovat daleký i velmi blízký vesmír. Třeba naši Sluneční soustavu. Má celkem sedmnáct pozorovacích režimů.
„To je další výhoda – že kusy skály nasvícené ve velké vzdálenosti také vyzařují infračervené světlo. Takže se tam krásně rozsvítí každý kus „kamení“, který lítá okolo Slunce. Očekáváme, že budeme schopni detekovat potenciálně nebezpečné asteroidy a podobné věci,“ říká Petr Škoda.
První snímky z Webbova dalekohledu ale zachycují vzdálený vesmír: mlhoviny, galaxie a vzdálenou exoplanetu. NASA je zveřejní v šestnáct hodin a třicet minut středoevropského letního času.
