Pěstování a výroba jídla ve vesmíru může být brzy realitou. Nové technologie najdou využití i na Zemi
Vesmírné jídlo. Tak by se dal volně přeložit název soutěže vesmírných agentur Spojených států a Kanady, která má být impulzem k vývoji nových potravinářských technologií využitelných ve vesmíru. Astronauti v kosmu jsou totiž zatím závislí na pozemské stravě. Cílem je, aby si ji mohli sami vypěstovat a vyrobit ve vesmíru. Podrobnosti o soutěži, do které se přihlásilo 300 firem z 32 zemí světa.
Finalistů druhého kola soutěže je celkem 11. Uspěl například návrh newyorské firmy Air Company na využití oxidu uhličitého, který ve vesmíru vydechuje posádka. Když se zachytí a přidá se k němu vodík, vznikne elektrolýzou alkohol, který pak vyživuje kvasinky. Výsledkem jsou proteiny, tuky a karbohydráty.
S vydechovaným oxidem uhličitým pracuje také další úspěšný finalista – finská společnost Solar Foods, která svůj postup založila na fermentaci plynu, čímž se získá jedlý jednobuněčný protein.
Řada dalších inovačních návrhů připomíná s trochou fantazie klasickou zahrádku. Jde o takzvané exozahrady, kde se dají hydroponicky pěstovat houby a zelenina. Další firmy uspěly i s mikrobiální biomasou, vypěstovanou v novém bioreaktoru.
Mluvit by se dalo i o floridském systému Nukleus na produkci zeleniny, hub i hmyzu, který je založený na takzvaných fitotronech čili klimatických komorách, a počítá s minimálním množstvím vody i vzduchu.
Zajímavý je i objev švédské göteborgské společnosti Mycorena, která přišla s houbovým proteinem, jenž chutná jako maso. Kalifornský Nolux zase uspěl s umělou fotosyntézou. Cesta od experimentů k realitě je ale ještě dlouhá
Posádka ISS jí zatím to, co přivezou kosmické lodě ze Země. Jednou z podmínek soutěže proto bylo, aby se inovace daly využívat nejen v kosmu, ale i na Zemi. Důvod je prostý – udržitelné zemědělství, rostoucí populace a také klimatické změny.
