Kamera nad obrazovkou je lepší než vedle ní. Čeští vědci zkoumali oční kontakt lidí při videohovorech
Pohled z očí do očí má v mezilidské komunikaci důležitý význam. Když se ale lidé mají domluvit přes videokonferenci na počítači nebo telefonu, technologie jim klade do cesty překážky. Podle nového výzkumu českých vědců může i drobné „uhýbání pohledem“ působit nepříjemně.
„Buď koukáte do kamery, a pak nevidíte toho druhého na obrazovce, anebo pozorujete obrázek toho druhého, ale ten zase na své obrazovce vnímá, že koukáte někam mimo něj,“ shrnuje problém videokonferencí Jan Holub, vedoucí katedry měření na Fakultě elektrotechnické ČVUT.
Jeho výzkumný tým se ve spolupráci s firmou Amazon snažil přijít na to, jaká vzdálenost mezi kamerou a obrazovkou ještě umožňuje přijatelný oční kontakt.
Vědci uspořádali sérii pokusných videohovorů s různorodou skupinou dobrovolníků. Byli mezi nimi lidé mladší i starší, více i méně zběhlí ve virtuálním světě.
V trojicích sehrávali simulované videokonference s různě nastavenými kamerami a různě rozdělenými rolemi, a poté hodnotili svůj dojem z hovoru: jeho úspěšnost a také míru vtažení do hovoru (odborně engagement).
Pokusných hovorů bylo potřeba uskutečnit dostatečný počet a účastníky v nich různě prostřídat, aby autoři zjistili, kdy mělo na dojem z hovoru vliv skutečně umístění kamery a kdy jej ovlivnilo něco jiného, například vzhled komunikačního protějšku nebo jiné nepředvídatelné okolnosti.
Výsledky pokusů ukázaly, že dojem z očního kontaktu může pokazit, když účastník hovoru uhne pohledem od kamery o úhel pěti stupňů. Zároveň je rušivější, pokud s pohledem uhne do strany, než když se dívá mírně nahoru či dolů.
Pro výrobce počítačů a telefonů, ale i pro účastníky videohovorů z toho plyne, že je výhodnější umístit kameru doprostřed nad nebo pod obrazovku než stranou od ní.
Více uslyšíte v reportáži Martina Srba. V souhrnu Vědy Plus uslyšíte také o filtru, který ničí koronavirus. A o tom, že Francie budu u svého pobřeží zřejmě největší park větrných elektráren v Evropě.
