Slovenský vynálezce představil nové létající auto. Absolvoval s ním let z Nitry do Bratislavy
Na první pohled vypadá jako sportovní vozidlo a jezdit s ním lze po silnicích, po rozbalení do letecké verze ale dokáže vzlétnout a připomíná malé letadlo. Nové dvoumístné létající auto AirCar slovenského vynálezce a designéra Štefana Kleina v pondělí absolvovalo nejdelší let a přistálo na mezinárodním letišti v Bratislavě.
Klein, který stál už dříve za prvním slovenským létajícím automobilem Aeromobil, už připravuje další prototyp AirCaru. Následně by se toto létající auto mohlo dostat k zákazníkům.
Zaoblené rohy a tlačítko Start uprostřed. Microsoft představil novou verzi operačního systému Windows
Číst článek
Klein časně ráno v doprovodu dalších dvou letadel absolvoval s AirCarem zhruba půl hodiny trvající let z jihoslovenské Nitry do Bratislavy, urazil tak kolem 75 kilometrů. Přílet do slovenské metropole bez potíží označil za milník v projektu.
„Byl to nejdelší let, co se týče vzdálenosti. Když se jednou vydáte na dlouhou trať, je to jiný pocit. Letové vlastnosti jsou výborné,“ řekl Klein, který AirCar sám pilotuje. K plnému využití stroje je třeba vlastnit pilotní i řidičský průkaz.
Testovací model je vybaven motorem z motocyklu o výkonu 160 koní a vrtulí v zádní části vozidla, při letu dosahuje rychlosti 170 kilometrů v hodině.
První AirCar
Klein v minulosti stál u vzniku prvního slovenského létacího auta Aeromobilu, z projektu ale vycouval a rozběhl přípravu nového létajícího vozu. AirCar se podle něj od Aeromobilu zásadně liší, a to i ve způsobu transformace z vozu na létající stroj.
Po kanálech v Amsterodamu poplují robotické lodě, budou svážet odpad a rozvážet nákupy
Číst článek
Křídlo AirCaru se zasouvá do trupu auta, v cestovní verzi ho tak není vidět. Při jízdě po silnicích jde zase o rychlé vozidlo, zaparkovat jej lze na běžném parkovišti.
Přestavení ze silniční na leteckou verzi trvá dvě a půl minuty, kromě rozvinutí křídel se vysouvá i zádní část stroje. Vzlétnout může i ze zatravněné startovací plochy.
Prototyp má za sebou více než 40 hodin letových zkoušek, pro další postup při schvalování potřebuje celkově nalétat 50 hodin. „Neobjevila se zatím žádná chyba,“ řekl vynálezce.
Další kroky
Do Kleinova projektu vložil přes 1,5 milionu eur (38 milionů korun) spoluzakladatel antivirové firmy Eset Anton Zajac, který podle časopisu Forbes patří do první dvacítky nejbohatších Slováků.
Za perspektivní Zajac označil trh ve Spojených státech, kde je podle něj kolem 220 000 majitelů letadel. AirCar pro konečné zákazníky by měl přijít na půl milionu až 750 000 eur (12,75 milionu až 19 milionů korun).
Nyní budou Klein a Zajac hledat investora, který na další rozvoj AirCaru přispěje částkou pět až deset milionů eur (127,5 až 255 milionů korun). Druhý prototyp by měl vzniknout v průběhu následujících 12 měsíců a bude vybaven motorem už o výkonu 300 koní.
