Jed ryby fugu působí jako droga. Delfíni si je nasazují na nos, aby zažili euforii, popisuje akvarista
Čtyři druhy čtverzubců, piraně, ropušnice a desítky dalších druhů ryb obývají akvária botanické zahrady v pražské Troji. Které z nich dokážou opustit potok či nádrž, ve které žijí, a putovat kilometry po souši? A pokud si chceme založit zahradní jezírko, které druhy ryb se do něj v tuzemských podmínkách hodí? Přečtěte si rozhovor s kurátorem tropických rostlin botanické zahrady a nadšeným akvaristou Martinem Dvořákem.
Jsme v Botanické zahradě v pražské Troji, vidíme podvodní svět Jižní a střední Ameriky. V jedné polovině jezírka je Asie a Afrika, v té druhé jsou převážně akvarijní ryby. Když má to jezírko nejhlubším bodě 5 metrů, tak kolik je tam vody a kolik druhů vlastně ryb?
Axolotl je díky TikToku velmi módní, hodí se ale jen do jezírek s velmi nízkou teplotou, upozorňuje Martin Dvořák
V tom je v jezírku je asi 220 kubíků vody. Ten počet druhů ryb velmi proměnlivý. Momentálně je tam nějakých šedesát, sedmdesát druhů ryb, ale to je způsobené tím, že po covidu, kdy jsme byli zavření, je tam těch druhů ryb trošku méně. Teď to postupně doplňujeme. Většinou se pohybujeme kolem sta druhů ryb.
Inženýr Martin Dvořák, který je dnes naším hostem, se pohybuje v zázemí, kde se množí ryby. Tak co vlastně děláte? Co to obnáší?
Tím, že v tom jezírku vlastně žijí velké a malé ryby pohromadě, tak ty malé ryby jsou vystavené jistému predačnímu tlaku od těch velkých. Krom toho samozřejmě spousta druhů ryb nežije příliš dlouho. Máme tady dokonce druhy ryb, které žijí pouze rok, rok a půl.
‚Běhají relativně rychle.‘ V Rakousku pátrají po dikobrazech uprchlých ze zoologické zahrady
Číst článek
Tím pádem je potřeba ty rybičky do toho jezírka doplňovat, a proto si je chováme a odchováváme v zázemí. Jednak abychom vlastně nenapínali rozpočet botanické zahrady jejich nákupem, jednak nám to umožňuje vychovat si ty ryby, které potřebujeme: jednak ty druhy, které potřebujeme a jednak také v kvalitě, kterou chceme. Aby byly co nejhezčí, tak je dobré, když se jim zpočátku věnuje trošku větší péče.
A uvidíme tady i čtverzubce?
Čtverzubců tu máme několik druhů, konkrétně čtyři druhy v našem expozičním jezírku.
Jsou všichni jedovatí?
Všichni jsou jedovatí. Čtverzubec je jedno z nejjedovatějších zvířat na Zemi. Ten jed, který obsahuje – jedná se o neurotoxin – je velice jedovatý a dá se říct, že je to jeden z nejsilnějších živočišných jedu na zemi.
Funguje na všechna zvířata. Funguje na savce, na ptáky, na plazy. Čtverzubcům slouží nejen jako obrana, oni jej vypouští i během stresu. Takže když nějaký rybář chytí čtverzubce a hodí si ho do kýble, kde má ostatní ryby, tak ten čtverzubec tím stresem vypustí část toho jedu a ty ryby otráví.
3:54
Nevěra a nevlastní mláďata v hnízdě. Vědci v jižních Čechách odkrývají utajený život vlaštovek
Číst článek
Přestože je jedovatá, tak se ta ryba fugu jí. Jak chutná? Neříkejte mi, že tam trochu toho jedu vždycky nezůstane.
Troška toho jedu tam zůstane. Ten jed je obsažený v kůži, v játrech a v pohlavních orgánech té ryby. Ti japonští kuchaři, kteří tu rybu připravují, jsou placení tak dobře právě kvůli tomu, že toho jedu tam zůstane malé množství a způsobí jistou euforii. To jídlo je vlastně, dá se říct, trošku jako droga.
Tento jed v malých dávkách působí tu euforii nejen lidem, ale kupodivu třeba i delfínům. Byli pozorováni a zaznamenáni delfíni, kteří si mořského čtverzubce nasadí na nos – on se nafoukne a tím je zkouší odstrašit, to nepomůže.
Oni si ho narazí na nos a plavou s ním, vypadá to, jako kdyby měl na nos naraženou houbu, a plavou s ním tak dlouho, dokud čtverzubec nezačne vypouštět trošku toho jedu.
Ten jed vlastně působí i na jejich nervovou soustavu a dochází u nich k jisté euforii. Bylo to velmi zvláštní, ale to chování bylo pozorováno a je zaznamenáno.
Vy jste fugu ochutnal?
Já osobně nikoliv, já totiž ryby příliš moc nejím.
Poslechněte si celý rozhovor s kurátorem tropických rostlin botanické zahrady a akvaristou Martinem Dvořákem.
