Letošní kůrovcová kalamita je nejhorší v historii, má zasáhnout 12 až 15 milionů kubíků dřeva
„Nejhorší situace je na severní Moravě, ve Slezsku, zhoršuje se situace na Vysočině a v jihozápadních Čechách,“ řekl pro Český rozhlas Plus náměstek ředitele pro výzkum ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství a myslivosti Petr Zahradník. Kůrovec podle něj letos napadne až 15 milionů kubíků dřeva, vloni to bylo zhruba šest milionů.
Na středečním Sněmu lesníků se řešila zejména rekordní kůrovcová kalamita. Kritická situace je podle náměstka následkem několika příčin. „Kromě sucha se objevily nedostatky kapacit na zpracování napadaného dříví, navíc se rozpadl trh s dřevem, i díky tomu, že prudce poklesly jeho ceny,“ uvedl náměstek.
Předseda lesnické společnosti Pavel Draštík ale připomíná, že lesníci v minulosti už podobné situace vyřešili. „Teď je potřeba hlavně čas a trpělivost,“ myslí si.
Řešení se potýká s komplikacemi
Zahradník například připomněl, že oproti stavu před rokem 1989 se dnes nedá direktivně nařídit, aby se technika a lidé přesunovali přes celou republiku, tam kde jsou aktuálně potřeba. Lesnictví se navíc, stejně jako jiné obory, potýká s nedostatkem zaměstnanců.
„Kůrovcová kalamita navíc nepostihla jen Českou republiku, ale celou Střední Evropu. Je proto problematické sehnat zpracovatelské kapacity v blízkém zahraničí. Část našeho dřeva se dříve vyvážela do Rakouska a do Německa na další zpracování. Dneska ale mají tyto státy svého dříví tolik, že dovoz víceméně zastavily,“ vysvětlil pro Český rozhlas Plus Zahradník.
Kůrovcová kalamita v Česku: škůdci napadnou rekordní množství dřeva, dvakrát víc než loni
Číst článek
Draštík ale namítá, že v roce 2008, kdy se lesníci potýkali se srovnatelně velkou nadprodukcí dřeva, tehdy kvůli následkům orkánů a vichřic, se s přebytky taky zvládli vyrovnat. Například tak, že budovali takzvané mokré sklady. „V mokrém skladě se udržuje vstřikováním vody teplota dřeva tak, aby nedošlo k jeho znehodnocení,“ vysvětlil.
Ekologové a dřevaři doporučují sázet lesy druhově pestřejší, aby lépe odolávaly současné klimatické změně. Podle Jiřího Remeše z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity musí lesníci nové porosty založit tak, aby lépe odolávaly současné klimatické změně. „Musíme vytvářet lesy více odolné s větší pestrostí v druhové skladbě a využívat i nepůvodních druhů dřevin, které vykazují vysoký potenciál adaptace," uvedl Remeš.
Lesníci ale smí ročně obnovovat jen jedno procento lesů. Změna druhové skladby navíc není jen na nich, v Česku je totiž dřevozpracující průmysl vázaný primárně na smrkové dřevo. Znamenalo by to proto další restrukturální změny i v dalších oblastech.
