Data meteorologů: Česko se za posledních šedesát let ohřálo o dva stupně Celsia, v zimě a létě téměř o tři

Přestože na globální úrovni se vědci i politici snaží odvrátit ohřátí planety o 1,5 °C, Česko už je za touto hranicí. Stejně jako většina severní polokoule.

„Nárůst teploty v ČR je přibližně dvojnásobný než nárůst světové průměrné teplotní anomálie,“ vysvětluje rozdíl mezi českým a globálním průměrem Ondřej Přibyla, koordinátor webu Fakta o klimatu. Ten do grafů zpracovává teplotní data Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a srovnatelné údaje amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA).

„Obecně platí, že pevnina se otepluje rychleji než oceán a severní polokoule se otepluje rychleji než jižní,“ doplňuje ho Marek Lahoda, doktorand Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR a spoluautor grafů na webu. „Typicky se místa na souši oteplují rychleji než oceány – v Evropě a severní Asii je oteplování asi 2–3× rychlejší než celosvětový průměr, v arktických oblastech dokonce 3–4× rychlejší.“

Každý stupeň, o který se ohřeje planeta, podle nich znamená v průměru o dva stupně vyšší teploty v Česku.

Oteplení o dva stupně ukazují data ČHMÚ, který zveřejňuje teplotní průměry od roku 1961. Loňská data, která ústav zveřejnil na konci ledna, z trendu nijak nevybočují.

Na mobilním zařízení si je můžete zvětšit pomocí dvou prstů podobně jako fotografie, případně ťuknutím otevřít ve větším přiblížení v novém okně.

Licence: CC BY 4.0. Data: ČHMÚ. Původní graf: Fakta o klimatu

Nejvíc se ohřívá leden, nejméně září

Nárůst teploty se ovšem měsíc od měsíce liší. Nejvýraznější je v zimní sezoně a během letních prázdnin. Naopak jarní a podzimní měsíce se ohřívají méně.

„Nejvíce se oteplují leden, červenec a srpen, nejméně září a říjen,“ tvrdí Přibyla.

Letošní leden pak byl podle meteorologů nejteplejší od roku 1981 jak v Evropě, tak globálně. Průměrná lednová teplota na starém kontinentu byla o 3,1 stupně vyšší než průměr z let 1981 až 2010, upozornili odborníci z evropské služby Copernicus, která monitoruje klimatické změny.

Licence: CC BY 4.0. Data: ČHMÚ. Původní graf: Fakta o klimatu

„Kdyby přišel jen teplý leden, suchý leden, nebo i výjimečně teplá celá zima, tak to není až taková výjimka,“ vysvětluje v podcastu Vinohradská 12 klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe.

„Neplatí, že chladná zima nenastane,“ pokračuje. „Ale musíme to srovnat z dlouhodobého kontextu, a tam se ukazuje, že zima se statisticky významně otepluje.“

Loňský prosinec byl podle Zahradníčka také suchý, oproti dlouhodobému průměru spadlo jen 76 procent srážek. Letos v lednu na různých místech Česka mezi 50 a 75 procenty srážek, navíc většinou ve formě deště, nikoliv sněhu.

Trend bude podle vědců pokračovat i v letech 2021 až 2040. Ukazují to klimatické modely ústavu CzechGlobe, které iROZHLAS.cz ukazuje v letošní Mapě sněhu.

„Je to velké riziko pro rozvoj sucha na jaře a v létě,“ popisuje důsledky Zahradníček. „Sníh je velice důležitý pro doplnění podzemních vod, na to čekáme už několik zim po sobě a nic se neděje. Nyní jsme na většině území Čech na silně podnormálních stavech, na Moravě je situace o něco lepší – tam jsou i místa, kde je stav normální. Ale v Pardubickém, Libereckém nebo Královéhradeckém kraji je situace až extrémně mimořádná, zásoba podzemních vod je velice nízká a nevypadá to, že by to letošní sníh změnil.“

Licence: CC BY 4.0. Data: ČHMÚ. Původní graf: Fakta o klimatu

Další riziko podle klimatologa spočívá v prodloužení vegetační sezony.

„Tím, že začne dříve jaro, začnou rostliny časněji růst a spotřebovávat půdní vláhu, která jim potom chybí dřív, než tomu bylo v minulosti. Proto se často rozvíjí sucho už na jaře,“ vysvětluje.

„V dubnu a květnu pak prakticky vždy přijdou mrazy od severu a severovýchodu,“ dodává Zahradníček. „To je meteorologická situace, na kterou nemá změna klimatu žádný vliv. V současné době je v zemědělských oblastech – jižní Moravě a Polabí – riziko, že přijde mráz a poškodí ovoce, 25 procent. Do budoucna se počítá, že to riziko bude 60 procent.“

Dá se říct, kde je situace nejhorší?, ptá se moderátorka pořadu Vinohradská 12 Lenka Kabrhelová.

„Nejhorší je prakticky všude,“ odpovídá klimatolog.

‚Pokud začneme něco dělat, zimy se oteplí o 2,7 stupně‘

Globálně je v současnosti planeta oproti průměru let 1951 až 1980 teplejší přibližně o jeden stupeň Celsia. Dvě třetiny oteplení nastaly po roce 1975, tempo oteplování se pohybuje mezi 0,15 a 0,20 stupně za dekádu.

Licence: CC BY 4.0. Data: NASA. Původní graf: Fakta o klimatu

„Data jsou zpracována z měření 6300 stanic na souši, měření lodí i plovoucích bójí a vědeckých stanic v Arktidě a Antarktidě,“ popisují autoři grafu, kde se vzala globální data.

NASA, která data zveřejňuje, umožňuje také pomocí jednoduché aplikace vytvořit vlastní mapu růstu teplot na planetě.

Rizika ohřátí planety o dalšího půl stupně popisuje další trojice infografik.

Licence: CC BY 4.0. Data: NASA. Původní grafy: Fakta o klimatu

„Emisní scénáře nám říkají, že množství CO₂, které už jsme do atmosféry pustili, ovlivní období do roku 2050. To, co začneme dělat teď, bude ovlivňovat období po roce 2050,“ komentuje vývoj v Česku klimatolog Zahradníček.

„Pesimistický model mluví o výrazném oteplení klimatu, ke konci století by se zimy oproti současnosti mohly oteplit o dalších pět stupňů,“ upozorňuje expert. „Scénář, který počítá s tím, že začneme něco dělat, mluví ‚jen‘ o 2,7 stupně. Kdybychom dodrželi pařížský scénář, udržovali bychom ke konci století klima na současné úrovni, která je ale výš než normál z 80. let, na který jsme byli zvyklí. I tohle klima, které pozorujeme, už je změněné.“

„Na jižní Moravě už dnes máme teplo jako ve Středomoří v druhé polovině 20. století,“ doplňuje ho kolega Marek Lahoda. „V letech 1961 až 1990 byla v Brně průměrná teplota 8,7 °C, loni to bylo 11,5 °C. To je stejně, jako měli před padesáti lety v Záhřebu.“

Globální souvislosti mezi změnou klimatu, táním ledovců, rostoucí hladinou oceánů, růstem teplot a skleníkovými plyny popisují interaktivní vizualizace NASA.

Jan Boček, Lenka Kabrhelová a Petr Kočí

Související témata: Datová žurnalistika, změna klimatu, český hydrometeorologický ústav, teplota, Česko