Hradecká s Hlaváčkovou se vrací na wimbledonské kurty s jinou přípravou
Než začne Wimbledon, hraje každý z tenistů alespoň jeden přípravný turnaj na trávě, aby si na mnohem rychlejší odskoky zvykl. Udělaly to tak i Lucie Hradecká a Andrea Hlaváčková, které se před třemi týdny dostaly ve Wimbledonu do finále čtyřhry. Teď budou hrát na stejných kurtech olympijský turnaj, ale trávu na dvorci od toho zmíněného finále neviděly.
Jakmile se z travnatého kurtu přesunete na antuku, máte rázem na všechno více času. Obrácený postup je zpravidla velká tragédie.
„Ano, máte méně času. Ale zase pak nemáte čas vymýšlet nějaké blbosti, musíte to hrát rychle, jak to přiletí. Mně i Andy to vyhovuje, když se jde z pomalého na rychlé,“ oponuje Lucie Hradecká, která na rozdíl od beachvolejbalových párů letěla do Londýna sama.
O dva roky mladší Hlaváčková totiž cestovala z turnaje v ázerbájdžánském Baku, kde pochopitelně nehrála na trávě, ale na betonu.
Tenistky Lucie Hradecká a Andrea Hlaváčková se znovu ukáží na wimbledonských kurtech, k semifinále stačí jen tři vítězství
„Trénovala jsem čtrnáct dní na antuce, která je ještě pomalejší než ten beton. Na trávě jsme ale hrály předtím obě čtrnáct dní a víme, jak to skáče. Myslím, že budou stačit dva dny, aby se do toho člověk dostal zpátky,“ doufá Hlaváčková.
Snad má pravdu, protože momentálně asi neexistuje dvojice, která je herně více rozladěná. Stejnou metodu přípravy ale obhajuje také trenér Petr Pála, protože na trávě se minimálně ze dvou důvodů nedá dlouhodobě trénovat.
„Za prvé musí být tráva k dispozici. A druhé se tam nedá dlouhodobě udržet rytmus na údery, takže je dobré zahrát si i na betonu nebo antuce, aby člověk nahrál víc úderů a chytil ten tzv. timing.“
Načasování bude na výjimečně srpnové wimbledonské trávě hodně důležité – a také svazující. Na rozdíl od grandslamu stačí tentokrát k semifinále pouze tři vítězství.
„I třeba bronzová medaile by nebyla špatná,“ přeje si tenistka Lucie Hradecká.
