Zestárli jsme, smáli se na setkání po 15 letech hrdinové z Nagana
Na netradičním místě - v pražském Veletržním paláci - měli dnes odpoledne dostaveníčko hokejisté, kteří se před patnácti lety zasloužili o nezapomenutelný úspěch českého hokeje - o zlatou medaili ze zimních olympijských her v Naganu.
Sedmnáct přítomných členů zlatého olympijského týmu z Nagana obtisklo svoji dlaň na obří fotografii, která zachycovala okamžiky po vítězném finálovém utkání. Nechyběl ani brankář Dominik Hašek.
„Získat zlatou olympijskou medaili je něco, o čem člověk možná ani jako malý kluk ani nesní. Když se mu pak ale v kariéře daří a má možnost reprezentovat, je to sen každého hokejisty. Tenkrát se sešla vynikající parta a podařilo se nám to. Pro mě je to nezapomenutelný zážitek, který si budu navždy pamatovat, protože jsme pro tenhle národ něco velkého udělali,“ usmívá se populární gólman.
Kapitán zlatého olympijského týmu z Nagana Vladimír Růžička se mohl pochlubit svým někdejším spoluhráčům tím, že jeho Slavia právě vede extraligovou tabulku. A kudy že vede cesta, aby se ze špičkového hokejisty stal špičkový trenér?
„Myslím, že pro všechny kluky, kteří začínají, je důležité, aby je to bavilo. To je moje výhoda, protože mě to opravdu baví, sleduju všechny soutěže ve světě a člověk se chce pořád zlepšovat,“ říká Vladimír Růžička s tím, že na Ivana Hlinku, tehdejšího trenéra národního týmu, vzpomíná takřka neustále.
„Jak v Edenu, tak v O2 aréně mám v mailu fotky, vídám ho vlastně každý den, hrozně rád na něj vzpomínám. Pamatuju si hlavně jednu jeho větu – nikdy nezapomínej jako trenér, žes taky hrál.“
Martin Ručinský patří do skupinky těch, kteří jsou takříkajíc v aktivní službě. Zítra se přitom v rámci extraligového programu potká v dresu Litvínova na ledě s naganskými spoluhráči Pavlem Paterou a Liborem Procházkou, kteří hrají za Kladno…
„Smáli jsme se tomu, jak se tu dnes potkáváme kvůli Naganu, kde jsme spolu nastoupili, a zítra se postavíme proti sobě v utkání, které je důležité z jejich i z našeho pohledu. To k tomu ale patří, jednou holt hrajeme spolu a jednou proti sobě,“ pousmál se Ručinský.
Když si prohlížel patnáct let staré fotky z Nagana, musel prý přemýšlet nad tím, jak čas rychle plyne.
„Viděl jsem támhle na fotce Vláďu Růžičku, jak hraje s dřevěnou hokejkou, které už dnes prakticky nejsou. I když musím říct, že ještě před třemi lety jsem s takovými hrál, ale dneska už to neuvidíte. Je vidět, že je to už patnáct let… Vzpomínám si ale na partu kluků, která byla úžasná.“
Dva členové olympijského týmu z Nagana to měli na setkání majitelů zlatých medailí do Prahy opravdu hodně daleko, a sice útočník Robert Lang a obránce Richard Šmehlík.
Zásluhu na triumfu českých hokejistů na olympijských hrách v Naganu před patnácti lety měl také trenér Václav Černý
„Když jsme se tu poprvé potkali, nejdřív jsme se smáli, jak jsme o patnáct let zestárli, někteří ztratili vlasy, jiní jsou šediví, někteří přibrali na váze, zavzpomínali jsme si,“ usmíval se Richard Šmehlík.
Robert Lang, který trvale žije ve Spojených státech amerických, si prý ani nemusel házet dolarem, jestli se na dalekou cestu na setkání do Prahy vydat.
„Neházel jsem, mám čas na to, abych se sem za kluky přijel podívat. Když je to hezky zorganizované tak jako tady, byla by škoda nepřijet. Některé kluky jsem neviděl vlastně přesně od olympiády. Je hezké vidět všechny, jak se jim daří, co dělají, a dát se zase dohromady.“
