FOTO a VIDEO: Portugalci slavili v barech, na náměstích i na nákladních vozech
Poprvé v historii zvedli portugalští fotbalisté nad hlavy trofej pro vítěze mistrovství Evropy. Celé Portugalsko a vlastně všechny možné kouty světa, kde se rodáci ze západu Pyrenejského poloostrova vyskytují, rázem ožily.
Je v tom jeden paradox – v roce 2004 Portugalsko prohrálo finále domácího Eura s odepisovaným Řeckem 0:1. A v neděli stejným výsledkem ukořistilo svůj historicky první evropský triumf v prostředí favorizované Francie.
„Papírově měla větší šanci sice Francie, ale žádný z Portugalců o tom, že se jim na mistrovský titul podaří dosáhnout, nepochyboval,“ popisuje zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu v Portugalsku Jaromír Marek.
Reprezentace pořádající země mistrovství Evropy tak po dvanácti letech znovu nezvládla závěrečný krok. A zatímco se Francouzi ponořili do smutku, Portugalci jásali celou noc.
„Oslavy byly velké. Vládlo tady obrovské nadšení, které jen potvrdilo, jak moc Portugalci fotbal milují,“ dodal Marek.
Portugalci ale dokázali i svou srdečnost a cítění pro druhé. Hned po skončení utkání utěšoval malý fanda svého o dost staršího plačícího příznivce týmu ze země galského kohouta.
„Všichni víme, jak se cítil. Přesně tohle jsme zažívali před dvanácti lety my, když jsme doma prohráli finále Eura,“ vzpomíná Portugalec Márcio Menino.
Tentokrát ale on a všichni jeho krajané mohli slavit. „Patnáct minut jsem plakal, vzpomínal jsem na tu velkou bolest z roku 2004. A pak jsme si v baru v Leiře na oslavu zazpívali šanson od Francouzky Édith Piaf a zapili vítězství pivem či skotskou,“ vypráví Menino.
Ulicemi portugalských měst se po celou noc proháněli troubící auta i nákladní vozy, na jejichž korbách se radovali fanoušci v dresech a se šálami.
V hlavním městě Lisabonu se kolem sochy markýze Pombala při oslavách shromáždily desetitisíce lidí. Portugalci však slavili po celém světě – od kanadského Montrealu až po australské Sydney.
