„Chtěla jsem jet na olympiádu. Dřela jsem jako chlap, od podzimu jsem nechodila do školy, abych se na to připravila. A teď se mi všechno zhroutilo. Vždyť vím, že všechny ty holky dokážu porazit svou vlastní silou,“ litovala v slzách Vincentová-Lapointová loni v srpnu poté, co měla pozitivní dopingový nález.

Sedmadvacetiletá kanoistka kvůli tomu nemohla závodit na srpnovém mistrovství světa v Maďarsku. Přišla tak o možnost rozšířit svou bohatou medailovou sbírku ze světových šampionátů.

Kanaďanka tedy začala pátrat, jak se jí látka do těla dostala. Jako důvod nakonec uvedla, že k přenosu došlo během pohlavního styku s jejím tehdejším přítelem, který užíval přípravky obsahující zakázaný ligandrol.

„Není to možné vyloučit. Poševní sliznice má ještě daleko větší vstřebávací schopnost než třeba sliznice žaludeční. Dá se takhle přenášet HIV a dá se připustit vstřebání i nějaké chemikálie,“ řekl svůj názor Radiožurnálu sexuolog Radim Uzel.

Antidopingová komise Mezinárodní kanoistické federace vyslechla v prosinci obhajobu a nakonec uznala, že vzhledem k malému množství zakázané látky v těle nemusela Vincentová-Lapointová užít ligandrol úmyslně.

Nejedná se o první případ, kdy byl sportovec s tímto vysvětlením osvobozen. Podobně se hájil i mistr světa ve skoku o tyči Shawnacy Barber. I ten uspěl s odůvodněním, že žena, se kterou si domluvil schůzku přes internetovou seznamku, předtím užila kokain, který se do Barberova těla dostal nejspíš při líbání.

Z podobně neobvyklých odůvodnění bylo neúspěšné ale například vysvětlení dopingu v těle italské tenistky Sary Erraniové. Té se údajně dostal zakázaný letrozol do těla tak, že její matce spadly při vaření do těstovin pilulky, které užívala na léčbu rakoviny prsu.

Martin Charvát Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít