„Je to úžasný pocit, být se štafetou na prvním místě, samozřejmě by to bylo ještě hezčí, kdyby mi v cílové rovince ta vlajka z násady neupadla, ale to mě z celého dne trápí nejmíň,“ smála se Darja Domračevová po závodě.

Vždyť největšími favoritkami byly Němky, pak třeba Francouzky, Italky nebo Norky, ale s Běloruskami málokdo počítal. Ve Světovém poháru nebyly na stupních vítězů už tři roky a poslední vítězství slavily v prosinci 2003.

Pro Darju Domračevovou to bylo čtvrté olympijské zlato kariéry, čímž překonala Němku Wilhelmovou a Slovenku Kuzminovou.

„Znamená to, že jsem se rozhodla správně, když jsem začala s biatlonem. Musela jsem překonat spoustu překážek, ale dny jako tenhle ukazují, že je důležité věřit sobě i svému týmu, že stojí za to postavit se všem problémům - pak máte všechny dveře otevřené,“ hodnotí Běloruska.

Manžel legenda

Dveře startovat v Pchjongčchangu si svými nevýraznými výkony v této sezóně zavřel čtyřiačtyřicetiletý manžel Domračevové, osminásobný olympijský vítěz Ole Einar Bjorndalen. Do Koreje ale stejně odletěl, aby své ženě pomáhal a podporoval ji. Snažil se ji zklidnit, testoval jí lyže a teď jí taky fandil u trati.

„Hlavně v posledním kole jsem vnímala jeho hlas. Povzbuzoval mě a říkal mi, jaký mám náskok na druhé místo. Musím říct, že mi to tady nosilo štěstí. Při prvních závodech totiž seděl u počítače a hlásil mezičasy. Když šel poprvé k trati, měla jsem stříbro ze závodu s hromadným startem, a tak jsme s celým týmem rozhodli, že tentokrát musí taky k trati,“ uzavřela Domračevová.

A tak ani ze sedmých olympijských her kariéry neodjede Bjoerndalen s prázdnou, i když na nich startovat nemohl. Celkem teď mají s Darjou Domračevovou doma 19 olympijských medailí a jednu ještě větší cennost: dceru Xénii.

Jan Suchan Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít