„On má co odčiňovat,“ usmíval se Karel Jarolím. Tahle slova trenéra české reprezentace po středečním přípravném duelu s Islandem jsou velmi symbolická. Kouč mohl Filipa Nováka pochválit, protože jako obránce připravil oba góly svého týmu, ale místo toho se vrátil až do září 2016, kdy Novák neproměnil velkou příležitost a Češi na úvod světové kvalifikace remizovali se Severním Irskem.

Kvalifikační trápení se protáhlo i do letoška. Ze zápasů, ve kterých ještě hráli o postup, vyhráli Češi jen v San Marinu. Co na tom, že celková bilance roku 2017 zní celkem slušně: šest vítězství, remíza, tři porážky.

„No, samozřejmě z toho negativně vychází to, že se nepostoupilo minimálně do baráže. Ta kvalifikační skupina nebyla nehratelná a určitě bylo v našich silách, abychom se dostáli dál, než jsme se v kvalifikaci dostali, a abychom měli lepší výsledky,“ uvědomuje si brankář národního týmu Tomáš Vaclík.

Vzápětí pak uvádí příčiny. „Bylo tady období, kdy se to všechno celkově měnilo a bohužel ta kvalifikace tím byla hodně ovlivněná,“ naráží Vaclík na nástup trenéra Karla Jarolíma k národnímu výběru pár dní před startem kvalifikace, odchod šesti zkušených hráčů z reprezentace a hojné zkoušení jejich následovníků.

V příštím roce čekají český tým nejdřív zase přátelské duely, ale na podzim už Liga národů. „Bude to zajímavé. Bude to první ročník něčeho nového, tak uvidíme, jak to bude vypadat. Je to ale samozřejmě lepší, než hrát v uvozovkách pouze přátelské zápasy. Pořád se tam bude o něco hrát a vítěz má po tom šanci postoupit na Euro. Je tam spousta benefitů, když se to dobře zvládne,“ říká Vaclík.

Věří, že by se takový scénář mohlo týkat i české reprezentace, která by si do nového roku mohla z toho letošního přenést aspoň mírný optimismus, poslední čtyři utkání totiž vyhrála.

Jan Suchan Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít