Sonntagová: Snad se zbavíme předsudků, že děláme klučičí sport. Na baráž proti Portugalkám se těšíme
Hostem pondělního pořadu Na síti s Andreou Sestini Hlaváčkovou byla fotbalistka pražské Sparty a reprezentantka Eliška Sonntagová. Jak se rodil její přechod z Liberce do elitního českého klubu? Jakou pozici má v reprezentaci? V jakém věku mladé fotbalistky začínají trénovat odděleně od kluků?
Eliško, co máte letos za sebou s reprezentací?
Ligu národů, kde jsme hrály ve skupině A, ale nedokázaly jsme se s v ní udržet a spadly jsme do Ligy B. I tak za sebou ale máme skvělý úspěch v podobě výhry nad Španělskem, kdy to ani nikdo nečekal. Bylo to v úvodu sezony a neměly jsme možnost být ani rozehrané a být spolu nějak víc. Stejně se povedlo uhrát historicky první výhru se Španělskem 2:1 a to je velký úspěch a nikdo ho nepředpokládal. I když náš cíl byl zůstat ve skupině A, tak tohle je třešnička.
Poslechněte si celý rozhovor s fotbalistkou Eliškou Sonntagovou v pořadu Na síti
Hodnotila bych ten podzimní půlrok úspěšně, protože jsme se posunuly i herně a hráli jsme těžké zápasy, které nás posunuly. Z toho můžeme čerpat dát a na jaře budeme hrát Ligu národů B, ale věřím, že se zase dokážeme probojovat zpět do A.
K zápasu proti Španělkám v červenci, tak jste otáčely skóre. Vnímáš, že to, že to byl začátek reprezentační sezony, tak že vám to hrálo do karet a Španělky nebyly tak sehrané?
Na to bych se určitě neopírala, protože Španělky jsou sehrané pořad. Navíc je pak čekala olympiáda, takže spolu trávily někde celý měsíc a mohly se pohromadě sehrát. Nevím, čím to bylo, asi štěstí a naše bojovnost a chtíč.
Za Španělky skórovala Aitana Bonmatíová, což je dvojnásobná držitelka Zlatého míče. Je pro tebe pocta zahrát si proti takovým hráčkám?
Na jednu stranu speciální, protože ty holky jsou úplně jinde a mají jiné podmínky, než máme my v Česku. Zároveň jsme ale proti nim nikdy nehrály rády, protože to vždycky neskončilo dobře. Věřím, že tímhle zápasem se to změnilo a nástup proti nim nebude tak stresující, protože budeme cítit šanci se znovu ukázat.
Cítili jste z jejich strany respekt?
Myslím, že ony byly překvapené dost. Na to ale, jak je to úspěšný a velký tým, tak dokázaly uznat, že jsme si to zasloužily, že jsme byly v tom zápase lepší. Mě osobně překvapilo, že byly schopné potvrdit, že jsme si to zasloužili.
Kde je nyní na mapě světa český ženský fotbal?
Je to těžké. V Česku se to dost zvedá, ale zároveň se to zvedá i ve zbytku Evropy. Nedokážu ale úplně odhadnout, jestli jdeme my rychleji a nebo zbytek Evropy. Pro mě je důležité, že se to posouvá.
Sparťanky porazily v derby Slavii 5:1, proti bývalým spoluhráčkám se prosadily i Khýrová s Černou
Číst článek
Jsme ještě pořád hodně za světem? Třeba za Jižní Amerikou, co se týče podmínek.
Nedokážu to srovnat, protože já osobně jsem neměla možnost se s takovými týmy rovnat. Co se týče Evropy, tak Anglie, Španělsko jsou na stejné a možná i na lepší úrovni než Jižní Americe a dokážou s nimi hrát vyrovnané zápasy.
Vnímáš větší zájem mladých holek o fotbal?
Vesměs ano. Když jsme začínaly my, tak jsme měly jen vzory z mužského fotbalu. Teď už ty malé holčičky mají možnost vzhlížet k ženským vzorům a věřím, že to přiláká mnohem víc dalších.
Na co bys je nalákala?
Na skvělý týmový sport, skvělou partu. Jsem spíš pro týmové sporty, protože tam nikdy nejsi sám. Dostat se do dobrého kolektivu a cítit podporu okolo sebe.
Dá se ženským fotbalem v Česku živit?
Už jo. Nedá se to srovnávat s chlapama, ale momentálně se tím uživit dá.
Jak moc vám to vadí, že se to s chlapama nedá srovnávat?
Vždycky bysme byly rády za stejné podmínky, ale není to téma, protože chlapi dostávají spoustu peněž kvůli tomu, kolik na ně přijde lidí a kvůli sponzorům. To bohužel v ženském fotbale ještě nemáme, takže není ta doba.
Nepřemýšlela jsi někdy o odchodu do zahraničí?
Přemýšlela, ale zatím se asi dost bojím. Jsem asi ještě mladá a je to velký krok do neznáma. Já jsem na Spartě spokojená, takže nad tím tolik nepřemýšlím. Uvidím do budoucna, ale vždy to cíl a sen byl.
Co je největším snem pro českou fotbalistku? Zahrát si ve Španělsku, Francii, Itálii...
V jedné z těchto top ligy. Kdybych si mohla vybrat, tak by to byla Anglie. Momentálně je ale největší cíl postoupit na mistrovství Evropy s reprezentací.
Ty jsi začínala ve Slovanu Liberec, ale jako juniorka jsi šla do Sparty. Jsi tedy narozený v Praze?
Ne, v Liberci.
Na síti
Svého hosta se ptá bývalá tenistka, stříbrná medailistka ve čtyřhře z LOH 2012 v Londýně a dvojnásobná grandslamová šampionka ve čtyřhře Andrea Sestini Hlaváčková. Poslouchejte každý čtvrtek od 10.00 na Radiožurnálu Sport nebo na serveru iROZHLAS.
A kudy tedy pak vedly fotbalové kroky?
Když jsem hrála v Liberci, hrála jsem s klukama a neměla ponětí, že existuje ženský fotbal. Byli jsme pak s klukama na nějakém turnaji, kde po nás hrály holky a tam jsem zjistila, že ženský fotbal existuje. Sparta o mě měla zájem jako první, kdyby první přišla Slavie, třeba by to bylo dnes vše jinak. Zpočátku jsem tam ale nechtěla, protože pro nás ve Slovanu byla Sparta vždy obrovská konkurence. Nechtěli jsme proti nim hrát, byl to vždycky průšvih. Rodiče mě museli hodně přemlouvat, ale nakonec přemluvili. Jsem za to ale šťastná.
Jak moc máš Spartu pod kůží?
Hodně. Už je to hodně let, co tam jsem. Byla jsem tam od sedmi, osmi let, kdy fungovaly střídavé starty. Za ta léta se mi vryla pod kůži a je to moje srdcová záležitost.
Jak velká je v ženském fotbale rivalita mezi Spartou a Slavií?
Je to stejné, jako u chlapů. Rivalita je obrovská a nějakým způsobem i mimo hřiště. Když ale odjedeme na reprezentaci, tak jsme schopní spolu fungovat, zajít si i na kafe. Rivalitu u chlapů dělají hodně fanoušci. Na hřišti to ale nejde zahodit.
V létě přišly do Sparty posily ze Slavie Franny Černý a Michaela Khýrová. Jak jste vnímaly, že přešly barikádu?
My jsme na tom v ženském fotbale zvyklejší, než u chlapů. Když vám něco v týmu nevyhovuje v jednom týmu, tak není prostor přestoupit do jiného, který by byl na stejné úrovni, jako je Sparta a Slavie. Nic jiného tedy nezbývá, pokud nechcete do zahraničí. Od nás taky odešly dvě hráčky do Slavie, tak jsme si to tak prohodily. My jsme za jejich příchod moc rády, pomáhají nám. Přijaly jsme je dobře, narážky byly spíš ze srandy. Jsme rády, že je máme na Spartě.
Jak si Sparta v sezoně vede?
Nejlépe, co může. Po podzimní části jsme zůstaly na s náskokem tří bodu na Slavii, protože jsme vyhrály derby 5:1.
Ambice jsou ty nejvyšší tedy potvrdit to až do konce?
Je to tak. Na Spartě to nikdy jinak nebude.
Jak se holka z Liberce dostane k fotbalu? Bylo to v rodině?
Ano, táta hrál i brácha. Brácha je o sedm let starší. Když jsem se narodila, on už kopal do balonu a mě vozili v kočárku a jak jsem rostla, tak jsem vylézala a začala taky kopat do míče. Byla to varianta číslo jedna, trávila jsem na fotbale dost času. Většinou všechny víkendy, takže ani jiná volba nebyla.
Zkoušela jsi i jiné sporty?
Ještě trochu florbal, ale to bylo v rámci školních kroužků. Fotbal zvítězil.
Jak moc jsi v dětství nacházela kamarádky, které chtěly hrát fotbal?
Kamarádky, co chtěly hrát fotbal, tak nebyly žádný. Byla jsem spíš s klukama, protože jsem s nimi trávila čas na hřišti. Chodila jsme na školu, která byla propojená se Slovanem Liberec, takže jsem měla plnou třídu fotbalistů. Zároveň tam docházely i holky, co dělaly jiné sporty. Nebyl to problém. Víc času jsem ale trávila s klukama.
Říkala jsi, že do určité fáze jsi nevěděla o ženském fotbale. Jak je to možné? Musela jsi mít ambice, ne?
To měla, ale tolik jsem nad tím nepřemýšlela. V tu chvíli to pro mě byla čistá radost, že můžu kopat do míče, být s klukama na hřišti. V Liberci sice byl ženský tým, ale ne na takové úrovni, jako je Sparta a Slavia, takže se o tom tolik nemluvilo. Ani ve Slovanu. V té době to byla jen Sparta a Slavia, takže jsem se k tomu dostala, až když mě oslovili.
Jak je to teď, když se holčička rozhodne pro fotbal? Trénuje jenom s klukama, nebo jsou i pro malé holčičí týmy?
Už jsou fotbalové školičky. Naštěstí se mohou holčičky zapojit spolu a funguje to ve větších klubech. Abych mluvila za Spartu, tak tam vím, že to jde a mohou mít fajn partu už odmala.
Zažila jsi v době dospívání nějaké předsudky, že je fotbal jen pro kluky?
V dospívání a i teď. To se nezměnilo.
S čím se setkáváš?
Že je to klučičí sport, že se na to nedá dívat, že je to pomalé. Pořád nás srovnávají s klukama, chlapama. Kdyby o to někdo měl zájem, něco si o tom načetl, tak se dozví, že nikdy nebudeme tak dynamický, rychlý jako kluci. Bude to méně soubojovější, ale ty předsudky byly a jsou i teď. Věřím, že se jich jednou zbavíme, ale těžko říct kdy.
Co tě teď čeká se Spartou a reprezentací?
Se Spartou nás čeká už jen pohárové utkání v Olomouci a pak volno. Spousta z nás ale odjíždí na reprezentační sraz a čeká nás nejdůležitější utkání za poslední dobu.
A to je jaké?
Druhé kolo baráže s Portugalskem a vítěz postupuje na mistrovství Evropy. Pro nás by to byl první postup na takový šampionát. První zápas se hraje v Portugalsku a druhý u nás.
Kdy a kam vás mohou přijít fanoušci podpořit?
U nás hrajeme 3.12. na teplickém stadionu od 17.45 a byly bychom rády, kdyby nás přišlo podpořit co nejvíc lidí a hnali nás. Budeme potřebovat každého.
Věříš, že se dostáváte ke kvalitě a tomu se účastnit evropského nebo světového šampionátu?
Cítím, že ano. I tím, že se povedl úspěch se Španělskem. Když jsme hrály Ligu národů A, tak jsme měly týmy, se kterými jsme hrály vyrovnaně. Už jsme se dostaly do fáze, že bychom byly konkurenceschopné.
1:40
Postup na Euro je náš společný dlouhodobý cíl, říká kouč fotbalistek Rada před baráží proti Portugalsku
Číst článek
Co tady v Česku chybí? Je to to zázemí pro holky?
Myslím, že u nás tomu zatím chybí čas. Hodně se to zvedlo, ale je to pořád proces a potřebujeme, aby ty holčičky postupně dorůstaly z mládeže a doplňovaly nás. Věřím, že pár let to ještě potrvá, ale pak budeme schopné se rovnat s kýmkoliv.
S Portugalskem jste hrály v únoru a prohrály 1:3. Myslíš, že se dokážete z toho zápasu nějak poučit?
Nebyly jsme úplně v nejsilnější sestavě, spousta hráček byla zraněná. Pro nás to byl první zápas v přípravě, nehrála se v Česku ani liga. To porovnání bude teď úplně jiné a věřím, že bude vítězné pro nás.
Jaký je pocit zahrát si na slavných stadionech, jako je ten v Portugalsku?
Super a ještě víc super bude, když přijde hodně lidí, což by se tam mohlo povést. Zájem o ženský fotbal je v Portugalsku vyšší než u nás, tak se těším na skvělou atmosféru. Teď už chybí jen ty tři body a bude to fantastické.
Když ale ti fanoušci fandí soupeřkám, tak jak tu atmosféru vnímáš? Jsou fanoušci shovívavější?
Jsou shovívavější. Zaprvé jim nerozumím a zadruhé to není jako v chlapském fotbale. Mám dojem, že když hrajeme v cizí zemi, tak fandí víc ženskému fotbalu a dokážou zatleskat i hostujícímu týmu, když se mu něco povede. Proto se na to těšíme. Atmosféru si užíváme kdykoliv máme příležitost.
