„Mám obrovskou radost, o tohle člověk usiluje. Nejen o medaili, ale o úspěch. Je to zásluha celého týmu – trenéra, týmu, psycholožky, přítele. Myslím, že všichni tihle lidé z toho mají radost,“ řekla v cíli chodeckého závodu na 20 kilometrů Radiožurnálu Anežka Drahotová.

V závodě jste byla hodně aktivní, nastupovala jste soupeřkám. Cítila jste, že můžete jít pro medaili?
Já jsem do toho šla s tím, že odevzdám úplně všechno. Možná jsem riskovala příliš, ale nelituju toho. Myslím, že to byla dobře zvolená taktika.

V poslední části závodu vám nastoupila vítězná Španělka Pérezová. Dala se dotáhnout?
Možná jsem si trošku vypráskala zrychlení. Trenér říkal, že mám dobrou poslední pětku, ale cítila jsem, že mi nohy moc nešly. Začala mi být i jakoby zima, možná to bylo tím, že jsme startovaly později. I energeticky jsem cítila, že je to těžké.

Nevím, jak by to mohlo dopadnout jinak. Trošku mě to mrzí, vítěz je jen jeden, ale udělala jsem, co bylo v mých silách.

Česká výprava čekala na první medaili až do pátku, nakonec ji získala Nikola Ogrodníková. Nepovedlo se to Zuzaně Hejnové ani Pavlu Maslákovi. Necítila jste tlak?
I díky paní doktorce Sládečkové jsem ho tolik necítila. Pár slov padlo. Pavel Maslák si ze mě dělal legraci, že udělám medaili v „neatletické disciplíně.“ Dělají si ze mě srandu, jak to není na stadionu. Ale věřila jsem, že Nikola hodí, tak jsem se soustředila hlavně na sebe.

Sledovala jste medailový závod Nikoly Ogrodníkové?
Sledovala, ale přiznám se, že jen na pokoji, tak jsem viděla jen jeden pokus. Myslím, že je nesmírně spokojená, finále je vždycky nervózní, moc jsem jí to přála.

Potkaly jsme se na soustředění a sedly jsme si třeba ohledně dobrého jídla. Nikča je fajn a udělala na sobě velký kus práce. Na medaili čekala relativně dlouho, tak se těším, až si poblahopřejeme.                                              

Marek Augustin Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít