O budoucnosti vodní cesty Dunaj-Odra-Labe jednali v Ostravě průmyslníci a politici
Získat levné spojení s mořskými přístavy. Po tom touží průmyslníci z Moravskoslezské kraje. A jsou proto velkými zastánci už dlouho plánovaného kanálu Dunaj-Odra-Labe. Právě o jeho budoucnosti diskutovali s odborníky a politiky v Ostravě.
Mostní konstrukce či hřídele gigantických rozměrů, to vše by se dalo jednoduše a daleko levněji posílat po vodě, sní generální ředitel strojírenských Vítkovic Jan Světlík:
„Pokud by tady byl průplav, tak bychom měli jistotu, že když to naložíme v době x, tak v době x+40 je to třeba v Číně. Tu šanci dneska nemáme a v zásadě nemůžeme dělat větší věci než 150 tun, které dostaneme do vagónu.“
O vybudování nové vodní cesty Dunaj-Odra–Labe natáčela redaktorka Iva Havlíčková
Sen průmyslníků ale opět ožívá. Podle Jana Skalického z Ředitelství vodních cest by cesta pro nákladní lodě mohla být hotová v roce 2040:
„Žádný stát, který má tak úžasnou geomorfologickou možnost vybudovat takové dílo na svém území, na něj nemůže rezignovat. To, že se projekt bude realizovat, tomu věřím naplno. To, že se bude připravovat dlouho, je zcela evidentní. Vlastní realizace potom už nebude tak náročná.“
Kanál by podle něj pomohl právě Moravskoslezskému kraji, ze kterého se ročně vyváží přes 15 milionů tun zboží. Region by se totiž přímo napojil na světové vodní cesty.
„Když se podíváte na mapu Evropy, takové výrazné průmyslové centrum, které není připojeno k vodě, druhé nenajdete. Pro Severní Moravu je nejzásadnější připojení na vodní cesty a pochopitelně k tomu potom přicházejí všechny prvky jako je protipovodňová ochrana, zadržení vody v krajině, hospodaření s vodou a nesmíme zapomínat na energetiku a hlavně turismus,“ dodává Skalický.
Ekologové se bojí dopadů na přírodu
Ekologům se ale plán nelíbí, vůči krajině je podle nich stavba 300 kilometrů dlouhé vodní cesty nešetrná.
„Projekt, který by z větší části vedl údolními nivami těchto řek, tak by zásadně ekologické funkce, které řeka má v dnešní krajině, porušil. Toto zatím nebylo důkladně vyhodnoceno na úrovni konkrétního projektu. Z předběžných analýz z roku 2005 vyplynulo, že 30 procent plochy povodí těchto řek bude významně ovlivněno,“ upozornil nedávno Miroslav Kutal z Hnutí Duha.
Odpovědi na mnoho otázek, které budování vodního kanálu otevírá, má přinést rozsáhlá studie proveditelnosti. Ministerstvo dopravy už rozhodlo, že její vypracování, které přijde až na 200 milionů korun, zaplatí.
