Speciálně cvičení psi cítí i kůrovce. Jejich čich pomáhá rychleji odhalit napadený strom
Čeští vědci cvičí nové specialisty na kůrovce. Mají citlivý nos a čtyři nohy. Jde totiž o psy, konkrétně o belgické ovčáky, známé hledače drog nebo výbušnin. Namísto toho je ale teď vědci z České zemědělské univerzity učí reagovat na specifické feromony kůrovců. Psi je cítí až na vzdálenost 100 metrů, a napadený strom tak můžou odhalit dřív než zkušený lesník.
„Pes má na sobě kšíry, aby věděl, že jde běhat. To samé s GPS. Když najdeme nějaký napadený strom, tak si zaznačím souřadnice a potom to dám lesníkům, kteří následně mohou strom pokácet,“ říká pro Český rozhlas Plus kynoložka Nicole Vošvrdová o svém belgickém ovčáku BB, který se jako první český pes už půl roku učí rozeznávat kůrovcové feromony.
Dnes se ale ještě kácet nebude. Jde totiž o test, při kterém se porovnávají psí a lidské dovednosti. „Tady vidíme hranici výzkumné plochy, celkem má 10 hektarů a bylo na ní uměle založeno 11 stromů navnazených feromonem. Ten sloužil k tomu, aby stromy byly napadené lýkožroutem smrkovým,“ doplňuje vedoucí pokusu Roman Modlinger z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity.
Speciální psi cítí i kůrovce. Jejich čich pomáhá rychleji a na větší vzdálenost odhalit napadený strom. Cvičí se na lesních pozemcích České zemědělské univerzity
Každý z výzkumníků má vlastní GPS, pomocí níž zaznamená strom, který pes nalezne. Roman Modlinger potom celou zkoušku vyhodnocuje. „Jednak čas, jednak úspěšnost, protože pravděpodobně nebudou nalezeny všechny stromy. Vždy je tu totiž také přirozený nálet lýkožroutem,“ ukazuje reálně napadený strom vedoucí pokusu.
Pozná se to podle poprašku jemné kůry. „Je to schroustané lýko, které vynáší samec a samice ven z požerku. Pak je potřeba, aby se obnovil činností dospělců a larev,“ vysvětluje Modlinger.
Roční výcvik hledačů kůrovce
Spolu s českou kynoložkou hledali po čichu i švédští psi, které cvičí Annette Johanssonová. Právě švédští lesníci totiž mají v oboru větší zkušenosti, a české psi tak pomáhají cvičit.
„Trvá to něco kolem roku vycvičit psího hledače kůrovců. Cvičíme je na specifické feromony, které kůrovci vypouštějí, a komunikují tak mezi sebou. Některými lákají další kůrovce, aby jim pomohli překonat obranu stromů. Jinými lákají své slečny k páření a dalšími zase dávají najevo, že tenhle strom je už obsazený. Říkají tak, najděte si jiný strom,“ popisuje Johanssonová.
„Našel! Tady na spodu stromu můžete vidět ten hnědý prach. Tady je jedna dírka. A samozřejmě odměna: švédský sýr v tubě se sobí příchutí, ten opravdu zbožňuje,“ chválí cvičitelka fenku belgického ovčáka Asku, která předtím dlouhá léta sloužila u policie na odhalování drog.
Mezitím se už ale stačila vrátit kynoložka Nikol Vošvrdová, a tak po více než hodině rekapituluje, jak se jí dařilo. „BB pracovala na začátku krásně, našla několik stromů. Na konci jsem jí musela trochu pomoci, protože už byla unavená. Jsme na začátku výcviku, tohle je pro nás první velké hledání, takže se to bude časem zlepšovat. Chce to více zkušeností. Ty nám chybějí,“ shrnuje Vošvrdová.
I přesto se ale ve výsledných tabulkách ukázali psi jako jasní vítězové. Kůrovcem napadený strom dokázali odhalit rychleji a navíc s větší úspěšností.
„Psi byli jasně úspěšnější. V celkovém součtu vyhledali zhruba 60 procent kůrovcových stromů, kdežto lidští experti kolem 40 procent. Psi byli na tom lépe také, co se týče času stráveného v terénu. Čas na prohledání výzkumných ploch byl v podstatě poloviční,“ uzavírá Roman Modlinger s tím, že zatím jediného kůrovcového specialistu by měli brzy doplnit i další psi.
